alonsanfan

Hned v počátku nabídnu hanebný SPOILER. O čem, že to celý film je? Co se nám snažil jeho autor sdělit? Jaké univerzální pravdy se dobral a co intelektuálního do svého filmu nakonec vložil? Odpověď je překvapivě jednoduchá a po hlubším zamyšlení by na ní určitě přišel kdejaký příčetný horník. Je to o HOVNĚ!___PánBu ví, že jsem se celý film snažil něco v něm nalézt. Ale, ať hovno obracíte ze všech možných světových stran i úhlů, světe div se, je to pořád jenom hovno. A jak známo z praxe, čím více se do hovna drbe (čímkoli), tím více smrdí. Myslím si, že tímto je shrnut celý příběh, scénář a zejména mimořádně grandiózně idiotské dialogy.___Jak pravil můj oblíbený komentátor (Matty v svém komentáři k filmu Playgirls II 1995) "Musím se hodně ovládat, abych nevychrlil všechny existují vulgarismy hned zkraje a neodradil vás tím od čtení zbytku komentáře"!___Pochvalu si zaslouží zajímavá a nápaditá kamera, i vhodně zvolené lokace jak exteriéry tak interiéry, doplněné spoustou úchvatných dobových maličkostí. Film alespoň zpočátku zdárně navozuje atmosféru konce století, pádu habsburské monarchie a šílenství první světové války. Postavy vypadají vizuální zajímavě, herci však nehrají, jen toporně pronášejí blbosti kladené jim nesmyslným scénářem do úst. Hlavní ženská hrdinka s výrazem i hlasovým projevem výhradně v axiomu svatá dala neví komu. Roman Zach dosahuje v topornosti svého legendárního výkonu v Hodině tance a lásky a ty nejdebilnější repliky připsal scénář bohužel právě jemu. Snad jedinou výjimkou z hereckého ansámblu je Jiří Schmitzer, který se však filmem pouze míhá, nejdříve celý a posléze jeho uťaté údy.___Nalákán puncem magie a okultismu jsem se těšil na duševní hody, protože se touto problematikou i jejími zákoutími rád zabývám. Film mi bohužel nenabídl nic než recykláty recyklovaných a žádné duchovní pozadí, tím méně vhled do příběhů a motivací postav. Z filmu čišel puch toho nejhoršího z Lynche, když nemá svou občasnou světlou chvilku, asi jako smrad chcanek, když procházíte temnou uličkou. Tady jenom ta temná intelektuální ulička byla zasazena do vizuálně celkem pěkného městečka, ale věřte mi, smrdělo to tam bohužel stejně.___Film je oděn v místy zajímavém vizuálním hávu, využívajíc přitažlivé atmosféry konce století, umírající a válkou zmítaného Rakousko-Uherka, prostředí okultismu oddaných důstojníků armády. Se zajímavými devizami však nakládá přímo trestuhodně.___Po skončení se ze zadní řad kinosálu ozvalo hodnocení nad jiné vystihující: "To si s náma zase vytřeli!"

Hranice nepříliš povedené televizní inscenace výrazně překračuje pouze Boris Rösner, svou osobností, charismem i úžasným herectvím. Jeho postava je až démonicky nelidská, fanaticky lpcí na dodržování nestvůrných předpisů ohledně chodu tábora, ale přitom živoucí. Jeho jediným hereckým partnerem je civilní Jan Novotný. Zbytek ansámblu je ovšem tragický. Zajímavý herecký výkon podává Roman Zach. Jeho postava je bohužel zajímavá pouze jeho postavou (měří asi 2 metry). Jinak přehrává plachost rysa v tatranských hvozdech a toporností se limitně blíží borovému trámu o průřezu 120*120 a délce několik kilometrů. Afektované přehrávání je charakteristické i pro postavu kur... pardon umělkyně Zdenky Studénkové. A nevýraznost zase hlavním atributem Ester Geislerové.

Dnes můj pokus o lekci tolerance dostal bohužel tvrdý direkt v podobě frajersky špatného snímku a moje předpokládaná tolerance, s níž jsem započínal psaní tohoto komentáře, opět pryč. Snímek je muzikál ze socialistické střední. Třídní šprt prostřednictvím hypnózy, telepatie a telekineze připravuje půdu pro hudební a estrádní čísla. Úděsné texty písní Petra Markova a neméně úděsná hudba Ondřeje Soukupa a Vítězslava Hádla. Neuvěřitelné jak tohle vůbec mohlo vzniknout.

Blboktivka, exotokrimi, chujodrama. Ani pod vedením tak zkušeného režiséra, jakým byl Mac Frič, nemohlo vzniknout z bídného scénáře a mizerných herců nic přeborného. Vlastně nic.

Vedle Svěrákových Ropáků jeden z našich nejoriginálnějších scifi snímků a opravdový klenot mezi animovanými filmy nejen geniálním námětem a scénářem, ale i zpracováním. Jednotlivé stylizované pasáže jsou dokonalé miniatury, k dokonalosti vybroušené diamanty. Černobílá Chaplinovská groteska; opulentní, dekadentní, surealistická Bunuelovská hostina; katastrofická scifi. Splendid.

Nejúžasnější je František Kovářík v roli komorného. Tak tomu říkám absolut prkennost.

Přistihl jsem se, že jsem se vlastně celý film usmíval a měl dobrou náladu. Film je nabytý obrovským množstvím pozitivní energie, je na něm vidět, že si ho všichni tvůrci uživali, a že vznikal s láskou a péčí našeho nejlepšího režiséra poslední doby, myslím posledních 20 let. Propojením všech složek filmu, zajímavé kamery, originální hudby, neotřelého mytologického příběhu zasazeného do nádherných míst české krajiny, světa dospělých a dětské fantazie i světa lesních loutkových bůžků vzniklo úžasně komplexní dílo. Jako třešinka na dortu vše podtrhával vynikající dabink jak Svěráků, tak i ostatních pečlivě vybraných herců (Schmitzer, Macháček, Liška, Čtvrtníček). Suma sumárum nádherný pohádkový příběh pro děti i dospělý, za který se nemusíme stydět ani ve světě. Hluboká poklona všichni páni Svěrákové. Z filmu dýchá člověčina, radost i velká dávka kunštu a fantazie.

Tento gangsterský filmu oceňuji především proto, že na rozdíl od ostatních zbožňovaných gangsterek (Kmotr a podobní) stojí na opačné a té správné straně barikády a přímo zobrazuje boj proti organizovaného zločinu. A že hranice mezi těma dvěma světy, na jedné straně organizovaným zločinem a na druhé policejními složkami je tenká a v případě zvláštních agentů policie nasazených přímo do gangů nad jiné komplikovaná a nezáviděníhodná. I Donnie ve filmu zdůrazňuje, že kdyby nepracoval jako tajný policista v boji proti zločinu, musel by nevyhnutelně být zločince. Tak blízko tyto dvě “profese” dle jeho názoru stojí. Mistrnné dokumentarní vylíčení celé akce, které nepostrádá zajímavé ztvárnění postav.

Doufám, že největší katastrofou, která mě v roce 2011 a to hned v jeho úvodních hodinách postihla byl právě ten příšerný opus. Také doufám, že byl zároveň tou nejhorší sračkou, na níž mé zraky letos spočinuly. Amen. Jediným přínosem a to ve velkých uvozovkách a zároveň překvapení, již bez uvozovek, byl úplný závěr filmu. Vězte, že pokud máte problémy v manželství a nespíte spolu, potom si o tom stačí muzikálově zazpívat, pak se na sebe vrhnout a vše je vyřešené. No prostě klasický happy end jako ze života. Když tak o tom přemýšlím, opravdu nevím, jakou ze špatných stránek filmu vyzdvihnout dříve. Prkenného, trapného, ksychtícího se a vrcholně nesympatického Chrise Rocka, slaboduchý příběh i scénář omílající už mnohosetkrát omleté téma trojúhelníku - znudění dobrák manžel bez sexu, nijaká manželka s dětmi a nabízivší se sexy kamarádka nebo naprosto idiotské chování hlavního hrdiny, který nepochopitelně a asi jen proto, že je takový dobrák nebo blbec dává dobrovolně a rád v šanc svou kariéru, pověst, manželství i rodinu. Mihnutí se Steva Buscemiho opravdu nepochopím. Odporná pachuť tohoto díla ve mě ulpěla na dlouho. Zběžným mrknutím do csfd zjišťuji, co je hlavním problémem filmu a je to právě Chris Rock, který se ujal jak scénáře, režie i hlavní role :c).

Na filmy do kina chodím s určitým očekáváním a v drtivé většině vybírám tak, abych nebyl zklamán (čestné výjimky z poslední doby Hlava Ruce Srdce či Antikrist). V případě Honu na čarodějnice jsem očekával důstojného bratříčka Solomona Kanea. Pravda, mohla to být taky nedonošená, neduživá, těžce mentálně retardovaná a ošklivá sestřička, ale nebyla.