Jara.Cimrman.jr

Sečtělý? To jsem. Mírumilovný? To určitě. Odevzdaný? Trochu jsem. Upřímný? Taky, bohužel, jsem. Neohrožený? Snažím se být. Divergentní? Tak to tedy určitě nejsem a dokážu to tím, že projdu testem bez ztráty vlastnosti. Musím se přiznat, že jsem si to v mírumilovném světě poměrně dlouho užíval, ale přesto jsem ke značně necharismatické Tris nepocítil žádnou náklonnost a s pomalu se blížícím koncem mi nakonec bylo naprosto jedno, jak to dopadne. Nechci nic moc prozrazovat, ale dopadlo to tak, aby to mohlo ještě dlouho pokračovat a já si dovolím vyjádřit pochybnost o tom, že bych bez toho nemohl žít.

"Cítím lásku, motory, oleje - to všechno jako jeden symbol." Patřím k těm nejadrenalinovějším týpkům, kteří si to se sešlápnutým plynem umí pořádně užít. Důkazem budiž skutečnost, že jsem v posledních letech nejméně dvakrát překročil nejvyšší povolenou rychlost v obci a jednou jsem dokonce na dálnici odvážně zařadil trojku, ale to je jen pro ty největší hazardéry. Tobey samozřejmě není takovej bourák jako já, ale adrenalinu mi nabídl celkem dost a kdyby se logika příběhu několikrát nepřevalila přes kapotu, tak bych snad zařadil i čtvrtej hodnotící stupeň.

Skvělé! Skvělé! Skvělé! To mohlo být tak skvělé ... ale nebylo. Autor se totiž pokusil oblafnout diváka tak svědomitě, že nesmyslnější pointu jsem již dlouho nezahlédl. To však nic nemění na tom, že jsem si to v průběhu dění celkem slušně užil s podvodnickou partou, trošku méně se zazobanou podivínkou a myšlenkové pochody detektivů mi tak trochu zůstaly utajeny. Je to škoda promarněného potenciálu, ale už jen to herecké obsazení stojí za to, aby se oči unavily sledováním tohoto snímku.

Kdyby mi podvodník Oz nebyl nesympatický, kdyby Země Oz nabídla o dost méně křiklavých barev, kdyby se krásná čarodějnice Theodora příliš brzy neproměnila v ošklivé zelené "cosi" a zejména kdybych nemusel čekat nekonečné dvě hodiny na vítězství dobra nad zlem, tak by se mi ta pohádka určitě líbila o něco více.

"Objednej novej průzkum u nový agentury a ono se to šoupne." Z vysoké školy lobbingu mne vyhodili po neúspěšných zkouškách z alkoholismu, pokrytectví a vyhazování peněz z okna. Můj spolužák Tonda Blaník však absolvoval školu s červeným diplomem a nutno uznat, že poslance, kardinály i prezidenty pase naprosto světově. Já se hrozně bavil při stavbě hokejové knihovny, abstinenci v poslanecké sněmovně, Grossově zištné víře, rušení času v létě i posílání poslankyně Semelové z Ruzyně na Krym či do Krymu v Ruzyni? To je asi jedno. Škoda, že to takhle v politice chodí, ale je dobře, že se tomu můžeme zasmát a já doufám ve vznik dalších dílů dříve, než si všichni ti potrefení Kolibříci, Liborové, Miroslavové či Andrejové objednají soudní zákaz vysílání tohoto seriálu.

Toužím papírově vlastnit tunu zlata, za kterou budu platit poplatky za uskladnění a přitom vědět, že fyzicky můj majetek neexistuje. Já jsem zkrátka velký fanda investování a pokud za mnou dorazí nějaký pán v drahém obleku s tím, abych své peníze nenechával ležet ladem na účtu a vložil je do letadlové hry zvané burza, tak mu poděkuji za dobrou radu tím, že seznámím jeho zadnici se svým nártem. Co se týká tohoto dokumentu, tak je skvělý v zobrazení mechanismu podvodů s komoditami, ale jinak mne moc nebraly historické informace o tom, že veškeré konflikty světa vznikly kvůli zlatu.

Nechci být navoněný hezounek s luxusním kabrioletem, zástupem přístupných vagín a tunou peněz na Bahamách. Před zhlédnutím tohoto snímku jsem proti takovému životu nic neměl, ale pokud by se proti mně měla spojit kreativní manželka s právnickou milenkou a prsatou milenkou, tak si ho raději budu do konce života honit sám v pronajatém bytě. Tolik hysterie, kterou tento snímek nabízí, bych totiž v reálném životě nevydržel ani jeden den a ani při sledování tohoto snímku jsem se necítil moc dobře. Zejména proto, že z mého úhlu pohledu tohle nemá s komedií nic společného.

Návrat do doby, kde žádné maso nebylo dost mrtvé na to, aby se ještě nedalo nakrájet, se poměrně vydařil. U mne nastal problém v tom, že jsem ve škole chyběl, kdy se probíralo hrdinství Themistokla, takže navázat na slavnou prohru dějinami opěvovaného Leonidase nebylo vůbec jednoduché. Přesto mne řecko-perská jatka poměrně bavila, zvláště když si to oba soupeřící vojevůdci netradičně rozdali při poměrně zdařilém sado-maso sexu. Také si nemohu odpustit kacířskou myšlenku o tom, že všichni ti obchodníci, rolníci a básníci naštěstí před bojem navštěvovali posilovnu poměrně pravidelně, takže jejich porcování nepůsobilo ani na chvilku trapným dojmem.

Ze zásady odmítám skákat filmařům na špek, ale tentokrát jsem se slepě nechal vodit za nos a patrně jsem dobře udělal. Bylo to totiž hodně zábavné, navíc jsem se těšil na každé vrznutí dveří a při závěrečném vysvětlování jsem byl rád, že jsem se během sledování nesnažil kombinovat. Možná bych přišel na to, kdo je s kým a proti komu, ale také je možné, že bych vykombinoval úplnou kravinu a rozhodně bych si nestačil užít to skvělé dávkování indicií. Takhle mne to pobavilo, napnulo i překvapilo, takže nezbývá než konstatovat, že tudy vede cesta k mé filmové spokojenosti,

Zdegeneroval jsem a ani nevím kdy. Já bych prostě hodně chtěl spát pod širým nebem, ale nesmělo by pršet a teplota by nesměla klesnout pod 20 stupňů Celsia. Taky bych se chtěl živit pouze rostlinnými bioprodukty, ale musel by k tomu být pořádný kus masa. Koncert ticha bych si určitě taky užil, ale bez pojmů hard, heavy či punk by můj život ztratil smysl. A kdybych viděl fotbalisty baletit na hřišti, tak bych se šel ekologicky zrecyklovat do nejbližšího vodovodu. Pro mne je již pozdě, ale přeji budoucím generacím, aby napravily naše chyby. Nádherná Zelená mi zkrátka dala hodně podnětů, ale to naivní provedení zabilo spoustu zajímavých myšlenek.