Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenzie (1 513)

plagát

Pán prstenů: Prsteny moci - Orel a žezlo (2024) (epizóda) odpad!

Prosím, ať dá Amazon miliardu dolarů scénáristům Ordinace v růžové zahradě a pak uvidíte kvalitativně srovnatelnou fantasy jako Prsteny (bez)moci. Tohle bohužel opravdu tvořili lidé bez špetky talentu a za peníze si bohužel nekoupíte ani promile talentu. Ale tvůrci se evidentně poplácávají po ramenou a ujišťují se, jaký natočili hit. Leda hit mezi oči mému milovanému dílu JRRT. Nemá smysl opakovat mé minulé komentáře, k tomuto výronu neumětelství nemám co dodat. Podepisuji komentáře Anet21. Jen se směju všem výrokům, že komu se RoP nelíbí, je troll nebo pozér nebo hater. Jsou špatné filmy a seriály, které se mi líbí a já je vnitřně přijmu. Pak jsou ale nabubřelé slátaniny typu RoP, které si hrají na to, co prostě nejsou. Škoda - přitom jakýkoliv návrat do Středozemě je pro mě mimořádně lákavý a těším se na Hon na Gluma. Jenže když vás tvůrci znechutí, nebudu přidělovat hvězdičky jen proto, abych nebyl označen za trolla.

plagát

Pán prstenů: Prsteny moci - Kde jsou hvězdy podivné (2024) (epizóda) odpad!

Co dialog, to nablblé filozofování. Trpaslíci jsou banda blbů. A je to tak detailní děj,  že málem sledujeme, jak jde Makulka kakat. Nulový děj, tlachání o ničem, hrůza. Naprosto nezvladnutý. Tvůrci asi vůbec nepochopili podstatu díla Tolkiena.

plagát

Pán prstenů: Prsteny moci - Králové elfů pod nebem (2024) (epizóda) odpad!

Venom sežere krysu, pak hupsne na ženskou a zrodí se submisivni krysák. No ještě že neznásilnil toho koňa. Děcka, sorry, ale za co mám dát aspoň 1*? Herecky výkony na úrovni ochotníků a s lorem si tvůrci vytřeli zadnice na prevítu. A jinak se furt jen žvatlá, přičemž všichni samozřejmě dramaticky šeptají a tváří se dramaticky šokovaně.

plagát

Čeľuste II (1978) 

Nudný tuctový recyklát, u něhož mě mrzí, že značka Jaws nebyla schopná servírovat něco nápaditějšího než jen bandu teenagerů. Takový hodně soft Pátek 13. Odvařen nejsem vlastně z ničeho, Scheider je asi dobrej, ale ruku na srdce, v jedničce to bylo duo Shaw a Dreyfuss, které táhlo film. A muzicíruje standardní Williams, jehož hudba bývá krom samotných leit motivů těžko poslouchatelná. A vše ostatní včetně politikaření atd.má jen punc použitého zboží z druhé ruky, což film je. 2* za to, že je to snesitelný film a větší ambice snad ani neměl. Jooo kdyby jen ti nebozí žraloci tušili, jak jim život zkazí jeden dva filmy, tak by upravili jídelníček a dali nám to pěkně sežrat.

plagát

47 metrov (2017) 

Pokud trpíte klaustrofobií, nebo agorafobií, nebo ještě líp kombinací obou, pak vás dozajista čekají atmosférické hody. Mňam. Protože v perforované konzervě z plně recyklovatelneho materiálu s lehce ohybatelnými profily se žralokům spouští Bio svačinka v podobě dvou lepých děv, na které si krom zralocich pánů jistě dělají zálusk i mnozí diváci. Každopádně tenhle film zhmotnil do obrazu všechny moje noční můry, takže jsem zcela spokojen. A pokud byste chtěli tutoriál, jak se dostat od softshark dramat po ty Hard, pak jděte v tomto pořadí: Mělčiny - Útes smrti - 47 metrů.

plagát

The Reef: Stalked (2022) 

Pár nesouvislych poznámek. Připomíná to Descent, ale nezvladnutý. Nepodařilo se vybrat dobré Irenky, pardon hérečky. Ta nejsympatičtější jako vždy skončí jako první chod žraločího menu. Místo šmrncovní paryby se ale spíš řeší holčičí bolístky a tramumátka, což je samo o sobě horor. Nepochopil jsem, jak může žralok "minout", když svůj chrup očividně otiskl do kombinézy. Nejlepší bylo, když jedna účastnice pádlování na žraloka zaječela: tahni už do hajzlu! Škoda, že jí ten žralok nejspíš nerozuměl, to mohlo za jistých okolností zabrat. Finální kill no nevím nevím. Chudák sharkie. Víc asi nemá cenu psát, dodíváno a teď šupky hupky do zapomnění, kam film právem patří.

plagát

Útes smrti (2010) 

Zoe Naylor! Tohle je jinčí kafe než Mělčiny (Shallows, 2016) s Blake Lively. Pro mě osobně asi není nic hrůzostrašnějšího, než být uprostřed širého oceánu a kolem krouží žralok bílý. Tohle je pro mě osobně asi největší noční můra a film to plíživé napětí vykreslil skvěle, ač vím, že žraloci takový svině nejsou a že člověk pro ně není zas tak nutričně zajímavý chod. Smrtelných útoků žraloků je minimum, takže platí věta jedné z postav na začátku na filmu. Naopak kdo je ve skutečnosti nebezpečnější predátor, vyplývá ze statistik obřího poklesu žraločí populace, aby měl homo sapiens etc. přísady do žraločí polívky. Ale to nemění nic na tom, že jsem se při sledování tohoto filmu cítil dost nekomfortně a účinek na mě jakožto diváka byl mnohem větší, než koukat na jednu (sice pěknou) ženskou na skalnatém ostrůvku kousek od břehu, když ve vodě krouží pěkně nadržená žraločí samička. Sorry, Lively :-)

plagát

Smrtiaci príliv (2016) 

Jeden z filmů, kde bych chtěl být kameraman. Ale jinak je to taková hodně zdlouhavě natahovaná reklama na cestovní kancelář DangerousSurffing s.r.o. a oranžové podprsenky LuxuryPushUp. A jestli mi něco opravdu zrychluje tep, tak zpomalené záběry (samozřejmě v negativním slova smyslu). Citová ždímačka se nějak zasekla a vyždímala ze mě jen znuděná citoslovce, "vztah" s čimčarákem bych čekal spíš od Pixaru, ale opravdový klenot byl samotný konflikt se žraločí mamá - tady asi tvůrci vypustili své íkvé do luftu a hecli se, že natočí největší filmovou scifi od dob Armageddonu, kde těch kravin bylo faaaakt hodně. Chudáci žraloci.

plagát

Deadpool & Wolverine (2024) 

Asi bych se měl stydět, ale tohle fakt není film pro mě, neměl jsem na něj chodit do kina a už nikdy nechci vidět nic z tohoto kolovrátkového universa. Režie příšerná, herecké výkony - huh?, spousta strašínkymockyftinoučkých narážek pro náctileté publikum k popukání, prostě jsem se vypravil do bijáku a zůstal sedět s otevřenou hubou, co se to odehrává přede mnou. Ale tak 1* za to, že to bylo barevný a hejbalo se to. Jinak naprostý nezájem... příště půjde sledovat ryby - přes metr tlustej led.

plagát

Dospeláci (2010) odpad!

U tohoto filmu se cítím být člověkem. Proč? Protože oproti zvířecí říši mají lidé jedno specifikum- ptají se po smyslu života. Já dumal nad smyslem filmu. Nevydumal. Kdysi na základce jsme viděli nějaký dokument o páření pavích oček, o fotosynteze, a dokonce audio rozbor literarniho díla Jana Nerudy. Tehdy jsem to vnímal jako nebetyčnou nudu, po shlédnutí Machru je to vlastně akční nářez. A sledovat dostihy hlemýždích spřežení, to má teprve spád! Je mi líto Buscemiho, chudák, vypadá hrozně a hraje v Sandlerovce. Že on si chce na stará kolena pořídit matraci? Jinak platí všeobecný princip, že pokud nejste vtipný a neumíte vyplodit ani průměrný vtip, sáhnete k tomu nejuniverzálnějšímu, co pochopí každý lidský tvor bez ohledu na intelekt a kulturu- prdění, chlast, kojení a celkově cokoli nechutnyho vcetne čúrání do bazénu. To zabere. Navíc dobrá zpráva pro fanoušky tohoto druhu "tumoru" je, že podobných filmů může vzniknout nekonečné množství. Zvlášť, když se tyhle supervtipy pořád dokolečka opakují, asi jako v Machrech. A protože Sandál asi tušil, že točí totální kravinu, pro jistotu se svým ftípkům smějí rovnou sami herci (pouštět studiový smích publika by bylo asi lepší). Protože pro určitou část diváků je flatulující černošská señorita prostě úpeé k popukání