svetylko

Francouzské pohlazení po duši....

"Proč že jsi to dneska přišel?" "Chci být Tvůj přítel.." Kdo by tohle nechtěl zažít.. :-)

Netradiční film, kterého se bát nemusíte. Ani jednou v něm nádherná Penélope nezvrací, není unavená a netrpí bolestmi, na které by brala morfium, ze kterého by byla obluzená nebo zvracela. Ze všech těžkostí rakoviny vidíte pouze bledost a ztrátu vlasů po ozařování (o kterém také pouze slyšíte). Ostatní nežádoucí účinky terapie jsou tam pouze vyjmenovány lékařem při kontrole a to je důvod, proč to celé působí tak nerealisticky. Tvůrci filmu si zřejmě řekli, že divák to chápe a nepotřebuje ty hrůzy naturalisticky zobrazovat. Nejde tu ani zdaleka o ztvárnění fyzického strádání ve všech fázích rakoviny, ale o vnitřní nastavení člověka, který může i tváří tvář vlastní bolesti vidět, přijmout a milovat jiné a prožít tak smysluplně každý den. Celkové film nevyznívá depresivně a potěší i originálním pojetím takových okamžiků, jako je orgasmus a smrt. Herci hrají slušně a jsou sympatičtí. A kdyby byli všichni gynekologové empatičtí jako Asier, určitě bychom přestaly zanedbávat preventivní prohlídky.

Krásná Helena v krásném, pomalu plynoucím staromilském filmu. Srážka za tu přehnanou Troškovu scénu.

Pestrá bonboniéra plná okouzlujícím způsobem zabalených bonbónků, ze kterých se místo pravých belgických pralinek vyklubala "čokoládová pochoutka". Nezůstala žádná chuť - jen ta velká hromádka čarokrásného celofánu.

Laťka jedničky zachována...a já se tak bála, že "dvojka" zklame... Je v ní dokonce trochu více lehkosti, laskavosti i humoru. A tu vitalitu obou protagonistů bych za třicet let chtěla mít :-)

"Každý světec má minulost, každý hříšník budoucnost" "Mám raději lidi, než předpisy a zákony" "Ženám nerozumí ani katolík, ani hinduista - to je to, co spojuje muže všech vyznání" "Pláč je útočištěm jen chudých a ošklivých žen, bohaté a hezké ženy jdou nakupovat" "Všimla by si Tě, kdybys byl chudý?" "Všiml bych si jí, kdyby byla ošklivá?" Kouzelný film...

Kouzelná pohádka, ze které i při té zastaralé animaci cáká šťávy jako z pomeranče a které nechybí kouzlo, romantika, odvaha, a vtip... a nezapomenutelný Jiří Císler.

Pejsek a kočička dělali dort - rozhodli se, že bude úplně nejlepší a dali do něj všechno - a tomu psovi, co ho nakonec sežral, z toho bylo blbě. A já jsem nevěděla, jestli odejít nebo dokoukat............... Rodinná tragédie, sourozenecký konflikt, přátelství, láska, nevěra, ozbrojená loupež, mentální postižení, alkoholismus, nechtěné těhotenství, potrat, traumata z válečné mise, mezigenerační vztahy, sociální tíseň, snobismus, nesplněné sny - scénář je k prasknutí nacpaný silnými tématy, z nichž každé by utáhlo celovečerní film. V tomto případě nesahá hloubka žádného z nich více než po kotníky, takže nakonec odcházíte prázdní, vědomí si toho, že není o čem přemýšlet, ani koho litovat. Přestože Roman Kašparovský nechal umřít několik postav a áčkoví herci se opravdu snaží, není v téhle žánrové kolotočové pouti prostor se s někým ztotožnit a něco prožít. Po přečtení "návodu" tuším obrovské ambice natočit bombu ala Láska nebeská, kde "každý stojí o lásku a někoho miluje" a ve Všivácích se zase "každý někdy zachová jako všivák" Jenomže zatímco v prvním případě se můžete sžít s většinou postav, které mají svůj příběh, v druhém to naprosto nefunguje. Jediný, kdo nemusí být smutný, je Vladimír Smutný - kamera super! Zvláštnosti: film jsem viděla s manželem v letním kině a nejvíc mě bavila světluška, která létala okolo a krásně svítila.

Nic jsem od toho nečekala, popravdě jsem jen nestihla vypnout televizi - a dlouho jsem se tak nenasmála.