svetylko

Trochu ukřivděné hodnocení, vůbec to není tak špatné. Kdyby to byla naše, čeká pohádka, tak to hodnocení tady bude 60%.

Zpočátku se mi to zdálo rozvláčnější a nechápala jsem vysoké hodnocení. Dneska, kdy mám druhý den tohoto filmového skvostu plnou hlavu, si říkám, že ty čtyři hvězdy jsou nejspíš málo. Pokud máte kouska srdce v těle, vtáhne vás to a nepustí a s oběma hlavními postavami trpíte, toužíte, doufáte a vzdáváte hold lásce, o které jste vždycky snili: čisté, opravdové, hluboké, nepředstírané a sebevydávající lásce, která roste i přes všechna úskalí. Její uvěřitelnost je dílem citlivých hereckých výkonů postav Jane a Edwarda, s jehož rozervanou duší ladí hluboká rozeklaná údolí nádherného anglického venkova.

Na tento počin jsem narazila náhodou a jen jsem zírala s otevřenou pusou. Skvělý dokument o ženě se srdcem lvice, které je ještě úžasnější, než její tenisové výsledky. Tohle není depresivní výpovědˇo těžké nemoci, ale redbul do života.

Vynikající animace, nádherné loutky, sametový hlas Jana Hartla a milovaná knížka mého dětství ožila, aniž by ztratila cokoliv ze svého kouzla. Pokaždé znovu žasnu, s jakou laskavostí a moudrostí se dětem i dospělým předkládají v příbězích broučků různé roviny života : výchova neposlušného broučka, láska rodičů, trpělivost v dlouhé zimě, učení novým věcem a přijímání zodpovědnosti, čas rivality a namlouvání, umění pracovat, odpočívat i oslavovat, ostražitost před nepřáteli, ochota pomáhat a pomoc přijímat, dobrý "singl" život Janinky, očekávání těhotenství, láska ke všem dětem - včetně toho nemocného na nožičky - a nakonec i smíření s dočasností života, kdy "za broučky, kterým zhasly lucerničky, svítí zase jiní." Atˇprožíváte cokoliv, můžete se v příbězích broučků najít. Já se našla už jako malá, kdy jsem uměla první stránky knížky zpaměti. A pamatuji se, že jsem chtěla čistou lucerničku, až jednou poletím... to proto ten nick: světýlko :-)

"Já myslela, že mi pronikavý intelekt bude stačit. Jak vidím, tak mi to neprošlo. Nastal čas pro jednoduchost, pro laskavost". Vyprávění tak živé a přítomné, že se cítíte být součástí každé minuty - prožijete tu obohacující zkušenost, aniž byste někoho ztratili. Obrovský film.

Vysoký počet hvězd dávám za věrnost obsahu předlohy. Film o Ježíši, který řekl: "Kdo vidí mě, vidí Otce" člověku poodhaluje Boží povahu. A Ježíš, který chodil po zemi, byl soucitný, laskavý, uzdravoval a učil lásce a odpuštění - což je ve filmu věrně zachyceno. Mnoho lidí dnes říká, že náboženství jsou zdrojem zla ve světě a neměla by se tolerovat. Zajímavé je, že Ježíš neměl ani pro tehdejší náboženské představitele slova chvály. "Běda vám, zákoníci, odevzdáváte desátky z kopru a máty a kmínu a zapomínáte na to, co je v zákoně nejdůležitější: právo, milosrdenství a věrnost. Pokrytci: očišťujete se zvenku, ale uvnitř jste plní hrabivosti a nečistot.Před lidmi se zdáte spravedliví, uvnitř jste samé pokrytectví a nepravost." Veškerá náboženská okázalost neznamenala jen pouhé nic, znamenala problém! A oni ve své samolibosti čekali uznání, zatímco Ježíš byl hanebně označený jako "přítel hříšníků", těch nejopovrženějších. Z poselství jsem přijala odpuštění i já. A není to : Ahááá, a tedˇ si vy věřící děláte, co chcete, že jo, vždytˇuž vám stejně odpustil, - to je tak vyčůraný !!! Ne. Jsem si vědoma toho, jak vysokou zaplatil cenu. A žiju, protože jsem dostala šanci. Už zachráněná jsem.

A je to tady. Nemám slov, která by dokázala vystihnout tu odezvu v mém srdci. Je to dokonalé, hluboké a smutné jako Bethovenova Měsíční sonáta...a přece nese naději.Ta opravdovost čisté lásky, která přijde nečekaně, nevlastní a nemanipuluje, nenechává věci hnít, zato jim dává přímočará jména a vděčně se raduje z času, který dostala, aby ho prožila naplněný... "A stojí to za to ? " K čemu je láska, když její ztráta tolik bolí?"..."Bolest nyní je součástí příštího štěstí"

Nejpůvabnější filmová moralitka, kterou jsem kdy viděla. Inteligentní, vtipné, něhy plné, hluboké a originální dílko : o kolika filmech se to dá říct? A Andie MacDowell je tu ještě tak krásná...

Krásný film, který dokázal spojit lidi v sále - jako bychom byli rodina, která se sešla u televize a společně jsme se smáli i plakali. Ty uvolněné emoce vedly cizí lidi k vzájemným pohledům, darováním kapesníčků a hláškám, které sdílelo celé kino: nechybělo moc a málem došlo na představování a výměny kontaktů. :-) Moc hezký zážitek, který se nesl celým sálem. Jste naprosto připoutáni k příběhu, hrdinové jsou krásní a sympatičtí, filmařina se blíží pohádce - takže ANO, pokud jste to ještě neviděli, běžte do kina - a nečtěte dál (atˇ se nedozvíte, že vrah je zahradník)................................................................................................................................................................................................................................................ Nechce se mi odsuzovat hlavního hrdinu, za nic na světě bych nechtěla být v jeho kůži. Ale nesdílím poselství, že největší smysl života je v jeho užívání si - což hlavní hrdina nemůže a tak končí. Přišlo mi líto, že nezkusil dát vztahu čas (rodičům "dal" půl roku). Nejsem schopná přijmout, že to "dobře dopadlo" a že se Ti dva vzájemně obohatili. Ona už měla všechno : otevřené srdce, laskavost, vtip, osobitost, odvahu učit se, statečnost, nadšení, kreativní přístup i srovnané hodnoty (ten monolog na zídce)... On jí dal ty peníze, které jí "otevřou dveře do světa" a koupí si parfém... a to je všechno. Ano, ted´ to s ním nemusí mít těžké a najde si někoho zdravého, přece chceme život "krásný" a do toho těžké nemoci a komplikace nepatří. Ale jak se s tím ted´ srovnat, když zblízka vidím skutečné lidi, kteří odvážně prochází každým dnem...takové dvojice, které se navzdory všem omezením mají rádi a dokážou se smát? I přes ochrnutí mají sex a někteří i děti. Myslím na ty páry a říkám si - někdy je prostě život lepší, než film (i když viděli jste "Nedotknutelní"?)

Je to nějaké zvrácené kinematografické kouzlo, ale zafungovalo na naši celou rodinu. Byla jsem vtažena, vrtíce hlavou, co že je to za pitomost - a nakonec - světe, div se, mě to dostalo, jako všechny. Přiznávám se všem nos ohrnujícím kritikům, že oblíbenost tohoto seriálu u nás hraničí s diagnózou, jelikož si díly pouštíme pro radost i k jídlu. Aby toho nebylo málo, na Silvestra jsem pro rodinku připravila velký test znalostí filmových soundtracků a - detailů Comebacku: tento byl všemi zvládnutý způsobem, že jsem chvíli zvažovala vrcholný úspěch v národním klání. Takže - hlásí se někdo dobrovolně? :-)