luka4615

Hutná pomalu gradující atmosféra, přelomový epický vizuál, depresivně industriální “špinavé” interiéry a výborné herecké výkony. Toto všechno dělá z filmu Alien režiséra Ridleyho Scotta časem prověřenou sci-fi/hororovou podívanou, u které mám husí kůži a tísnivý pocit v zátylku i po několikátém zhlédnutí. Tuto filmovou klasiku zkrátka  musíte vidět. Výborná práce! „Ripley, last survivor of the Nostromo.“

Herecký bard Jiří Bartoška exceluje v tomto filmu o tom, jak moc dokáží ženy kontrolovat a nevědomky i ničit život svým mužům. Teorie Tygra v rámci českého filmového "rybníčku" skutečně vyčnívá nad zbytkem osazenstva. Jednak díky slušnému příběhu, ale i díky solidnímu hereckému obsazení a skvělému spádu celého filmu. Jedinou chybičkou jsou občasná hluchá místa, která kazí jinak dobrý dojem. Až na tento detail jsem i přes můj odpor k tuzemské kinematografii se snímkem spokojen. Je fajn, když se v záplavě českého filmového odpadu najde takto povedený kousek.

Mám dojem, že hra Assassin's Creed se primárně odehrávala v minulosti, pročež tedy nechápu, proč se film tak stupidně skoro celou délku stopáže odehrává v budoucnosti, přičemž jsou tyto části vyplněny bezduchými, chce se říci, že až praštěnými dialogy. Když se tedy film dostane do dob inkvizice, je to jako malý zázrak. Tehdy film dostane to správné tempo a funguje tak jak má. Bohužel, za celou dobu se to stane pouze třikrát a vždy jen na krátkou chvíli. Pomyslnou korunu tomuto všemu nasazuje finále, které je oslavou výrazu "WTF". V mých očích je film Assassin's Creed odfláknutým počinem, který šel zcela jistě natočit o několik tříd lépe. Takto je to jen další důkaz toho, že herní adaptace, vyjma Warcraftu, na plátně prostě nefungují. „We work in the dark to serve the light. We are assassins.“

Ničím nepřikrášlený náhled do životního stylu lidí, které společnost již dávno odepsala. American Honey obsahuje skvělé herecké výkony a skvěle natočené scény, které jsou bohužel z větší části přerušovány hluchými místy a prázdnými dialogy. Nebýt těchto atributů a enormně dlouhé délce, neváhal bych snímku dát plný počet. Jako zrcadlo lidí, pro které se stal tento způsob života poslední nadějí na existenci, totiž funguje více než skvěle.

Po celou dobu trvání filmu jsem si užíval skryté významy i paralely, jenž jako nitky osudu "obtékají" hlavní hrdiny příběhu. Čím dál tím více jsem se nořil do nevyzpytatelného světa Toma Forda, abych na samém konci prozřel, že v každém z nás se ukrývá jakási alegorie na Noční Zvíře. Nocturnal Animals dokonale kombinuje dva různé styly vyprávění, takže se ani na okamžik ve filmu neztratíte, což jde také v ruku v ruce s výborně zvoleným soundtrackem a hereckým obsazením, z něhož nejvíce vyčnívá dvojice Jake Gyllenhaal a Michael Shannon. Celé je to zabaleno do exkluzivního filmového balení, jenž vytváří působivou podívanou plnou silných scén, které svým celkovým dopadem evokují tíživou ránu do hlavy. Přesně takto si představuji dokonale střižený film, který si, zcela právem, kráčí pro Oscarové nominace a následně i pro sošky samotné. Výborná práce! „When you love someone you have to be careful with it, you might never get it again!“

Prostý romantický příběh s předvídatelným koncem, který je ovšem zabalen do krásného vizuálního hávu. Passengers se od jiných sci-fi filmů liší už tím, že prezentuje mezihvězdné cestování jako jednu velkou luxusní plavbu přes pomyslný Atlantik. Loď na které se "plaví" - Avalon, je až do posledního detailu "vypiplaná", tvůrci mysleli vážně téměř na všechno, což zahrnuje i sympatického barmana - robota s mimikrami Michaela Sheena. Co se ústřední dvojice týče, jsou chvíle, kdy film bez problémů utáhnou, avšak je zde vícero částí, kdy se film, kamera i příběh potácí na jednom místě a nabízí nám jen dějově prázdné záběry na krásy vesmíru a Jennifer Lawrence v plavkách. Passengers je pro mě osobně příjemnou, byť předvídatelnou, jednohubkou, která kromě krásného vizuálu nepřináší do daného žánru nic nového. Takže pokud hledáte nějaké přemýšlivé sci-fi s hutnou zápletkou a hlubokým přesahem, sáhněte raději po Nolanově filmu "Interstellar". „You can't get so hung up on where you'd rather be, that you forget to make the most of where you are.“

Slušná akční jednohubka, kterou ale bohužel sráží plytký děj a až moc okatý "efekt náhody". Collide mě nalákal na slušné herecké obsazení, na které bylo radost pohledět, avšak ve finále většina z nich nedostala ten prostor, jaký by si zasloužila (Anthony Hopkins). Také zde musím zmínit CGI, které bylo občas vážně na hraně nevkusu, a to zejména při nehodě dvou kamionů. Ale abych snímek jen nekritizoval, musím uznat, že jako vysokooktanová akční jednohubka funguje snímek takřka dokonale, byť jsem měl občas vážně problémy a nechápavě kroutil hlavou nad školáckými chybami režiséra a dějovými zvraty jak z Kobry 11. PS: Na Felicity Jones se vážně pěkně kouká!

Audiovizuální smršť, která funguje téměř na všech frontách. (Viděno v kině CineStar Jihlava) „The Grid. A digital frontier. I tried to picture clusters of information as they moved through the computer. What did they look like? Ships? motorcycles? Were the circuits like freeways? I kept dreaming of a world I thought I'd never see. And then, one day... “

Místy až nekompromisní náhled na život v okrajových částech Paříže, kde bují všechno možné vyjma morálky a slušného života. Snímek Divines nám bez zbytečných příkras ukazuje, že ne všechno je v Paříži nablýskané a reprezentativní. Jsou zde také romské slumy, kde se loajalita a schopnost mlčet vyvažuje zlatem. Hlavní hrdinka filmu tímto vším "proplouvá" stylem sobě vlastním, takže Vás svým bezprostředním projevem po pár scénách zcela "dostane". Film má slušný spád, je zde minimum hluchých míst, takže jedinou chybičkou je fakt, že zhruba od poloviny snímku režisérka až příliš "tlačí na pilu" emocím. Avšak na druhou stranu musím ocenit i krásně vykreslenou symboliku tance a dvou nezávisle na sobě jdoucích jdoucích dějových linií, které výborně dokreslují onu pochmurnou stránku filmu. Divines je velmi pěkně natočený debutový film, u kterého mě osobně, kromě výborného úředního hereckého výkonu, asi nejvíce uvízne v paměti závěrečný postoj hasičů. Skvělá práce!

Nikdy bych nevěřil, že Jakub Štráfek, jeden z účastníků nekonečné žumpy jménem "Ulice", vytvoří něco tak neskutečně nahláškovaného, trefné satirického a zároveň tak vtahujícího. Vyšehrad je až na velmi krátkou stopáž výborným počinem, který se bez skrupulí strefuje do fotbalu a jeho nagelovaných primadon, kteří si ještě pořád překvapivě říkají hráči. Výborná práce! „Vodmala kopal do míče, bylo to nadějný lvíče, pak objevil co je výčep a rázem bylo všechno v píče!“