Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Akčný
  • Dráma
  • Dobrodružný
  • Animovaný

Recenzie (136)

plagát

Sherlock Holmes: Hra tieňov (2011) 

Všichni jsme se těšili, že zase uvidíme RDJ a Juda hrát si na detektivy v moderním svérázném pojetí Guye Richieho a ono nic. Anebo to bylo moderní a svérázné až moc, že to zavánělo improvizací na place. Každopádně se Richie soustředil až příliš na vizualitu, blbinky mezi klukama a na takovou ,,nepodstatnou věc" jako scénář zapomněl, což při áčkové herecké skvadře a výši rozpočtu opravdu zamrzí. Takhle jenom režie hází na plátno zdánlivě nesourodé scény zabalené ve stylizovaném obalu, které ale dohromady jako celek zkrátka nefungují. Příběh je překombinovaný, nové postavy nevýrazné (Cikánka) a samotný Moriarty má charisma asi jako dědek z monopolů. Krokem vedle bylo i odstranění Irene, zmizela tak odlehčující romantická linka. Výprava snímku tentokrát nebyla tak vymazlená jako u prvního dílu, humoru ubylo a ani vyústění příběhu nedosahovalo kvalit jedničky. Tenhle film do puntíku naplnil sequelové pravidlo, že čím víc akce a peněz, tím méně kvality.

plagát

Traja mušketieri (2011) 

Další adaptace mušketýrů dopadla asi jako MyLady po plavném skoku ze vzducholodě - nic moc. Začátek přitom nebyl tak špatný - od úvodních titulků sice bylo jasné, že o vážně míněnou adaptaci knihy nepůjde, ale taky nikdo nečekal, co za majstrštyk se z toho nakonec vyklube. Opomenu-li bullet time kreace Milly, tak onen průšvihový zlom nastal v okamžiku, kdy se děj otočil na D´Artagnana, tady se začal sypat scénář i veškerá dramaturgie a každou scénou to bylo o něco horší a trapnější. Samotní mušketýři byli navíc jako titulní postavy nevýrazné a vyloženě špatně napsané a co víc, jejich představitelé se ani nesnažili na tom něco změnit, Bloom si aspon vyloženě dělal legraci. Jediný, kdo si nemůže stěžovat, je Milla, ne že by byla tak dobrá herečka, ale scénář byl k její MyLady o poznání přívětivější než k ostatním - důležitějším postavám. Rozumím tomu, že Anderson chce dělat svojí manželce radost, ale bylo to už příliš. Výprava, která bývá u historických snímků na vysoké úrovni, tady nestála za nic a ani diskutované vzducholodě nepřinesly kýžený efekt. Akce byla zmatečná a nějaká romantika se taky nekonala Jediné, co stálo za to byl závěrečný song pod titulkami, který tuhle nechtěnou taškařici alespon trochu závěrem pozvedl.

plagát

Panelák (2008) (seriál) 

Slovenská varice na českou Ulici, aneb s úvodními titulky ber žehličku do ruky. Naprosto ideální materiál k jednotvárným domácím pracem. Nutno ovšem poznamenat, že Panelák nedosahuje ani pětiny stupidity zmíněného českého blafu. Velké plus také je, že slovenští herci hrají celkem přirozeně a svoji výplatu se opravdu snaží odpracovat. Sem tam vykoukne ze scénáře i nějaký drobný vtípek a podmaz moderní hudbou či hudbou ze soundtracků je také chytrý tah. Na první pohled zaujme diváka fakt, že v Paneláku vládne naprostá snídanová shoda u sledovaných rodinek - jogurty a praženica. Na ten druhý zase, že jeden díl k rozeznání panelákových chlapů rozhodně nestačí, protože ta typová podoba je až zarážející. Seriál jsem zaregistrovala až od 630. dílu a mezi pravidelné diváky se s největší pravděpodobností nezařadím, moje hodnocení tedy není vzhledem k rozsahu seriálu příliš komplexní, přesto si myslím, že bude docela odpovídající.

plagát

Ryba menom Wanda (1988) 

Poctivá komedie ze staré školy s vynikajícím hereckým obsazením, chytrým nekonvenčním scénářem a přesně namíchaným poměrem britského a amerického humoru. Podařené vtipné scénky přesně zapadají do děje a přehnaně jej nenarušují a i po opakovaném shlédnutí filmu zaručeně pobaví. Silnému hereckému ansáblu vévodí především John Cleese, zasloužilý Monthy Python, jehož advokát Archie Leach uštědří v závěru pořádný kopanec pověstné britské upjatosti i britskému právnickému stavu. Svůj komediální talent nezapře ani jediná dívka zlodějské bandy - fešná Jamie Lee, která zase názorně předvede všem divákům-chlapům, k čemu je dobré znát cizí jazyky. Ovšem nejvíce vás dostane Kevin Kline jako ,,filosoficky zaměřený" vymazanec Otto, díky kterému si navždy zapamatujete, kdo napsal knihu Tak pravil Zarahustra, což se někdy může hodit. Samotný film se naštěstí vyhýbá prvoplánovitému klišoidnímu srovnávání USA a GB. Drobné rýpnutí do obou národů si ale neodpustí - britskou upjatost prezentuje jako rezignaci na stereotypní život a typickou americkou rozjuchanost připisuje zase povrchnímu vnímání světa, které je pro amíky pověstné. Je to ale jen malinké přátelské rýpnutí, kterého si téměř ani nevšimnete.

plagát

Mrcha učiteľka (2011) 

Vtipně pojaté moudro, že hodné holky se sice dostanou do nebe, ale ty špatné mají dveře otevřené všude. Scénář a režie tohoto filmu patří v rámci žánru k tomu lepšímu. Děj svižně odsýpá a i přesto, že od začátku tušíte s kým Elizabeth nakonec skončí, sledovat její profesní eskapády se vyplatí. Pro Cameron Diaz je tenhle film pomalu už labutí písní odkvétající krasavice, která si je tohoto faktu dobře vědoma, a proto jí postava Elizabeth tak sedne. Dovolí jí totiž uplatnit jak zralost při pronášení mouder, tak i stále dokonalou postavu např. při scéně v automyčce. Ve vedlejších rolích potěší přitroublý Justin Timberlake a mírně neotesaný Jason Segel.

plagát

Oko delfína (2006) 

Klišovitý příběh o dospívající dívce Alysse, která se po ztrátě matky vydává navštívit svého dosud utajovaného otce - specialistu na delfíny na Bahamách. Allysin otec Hawk není z návštěvy své dcery příliš nadšený, avšak po povinných počátečních neshodách se Alyssa s otcem přece jen sblíží. Mezitím musí Hawk řešit problémy v práci a Alyssa v sobě objeví talent komunikovat s delfíny a postupně se vyrovnává se svojí ztrátou. Snímek zaměřený na mladší diváctvo je plný moralizujích pouček a otec Hawk pronáší jedno ekologické moudro za druhým. Časování snímku se také velmi nepovedlo, chvílemi se děj neskutečně vleče tak, že to nezachrání ani hopkající delfíni. Co se týče výpravy, film by si zasloužíl lepšího kameramana a čočku s širokým záběrem obrazu. Takhle zůstalo atraktivní přímořské prostředí trestuhodně nevyužito a ze scenérií se staly pouze obrázkové fragmenty, i když pěkné (moře je zkrátka moře). Pochvalu ale zaslouží filmové zachycení mořské brízy -nenápadné, ale přesto i v interiéru podtrhlo fakt, že se příběh odehrává u moře a ne v kulisích uprostřed města.

plagát

Amélia z Montmartru (2001) 

Amélie je film, se kterým jsem se minula jako dva rychlíky jedoucí v protisměru na vedleších kolejích. Od prvního záběru jsem měla pocit nepříjemné manipulace, kdy režisér (za vydatného hudebního podmazu) vyloženě nutí diváka mít rád tu milou a čistou dušičku Amélii. Pod povrchem miloučké dívenky z venkova se ale skrývá pěkná potvora, které není cizí trošku lhát, podvádět, dělat lidem naschvály a jít si za svým (způsob jakým uhnala svého vyvoleného by fascinoval i starou pletichářku paní Bennettovou). Hlavní hvězda filmu Audrey Tautou ve snaze zapadnout do přestylizované výpravy koulí po celou dobu očima jako kolouch Bambi, a proto její herectví působí trochu divadelně. Celá tato výprava je ale jenom prázdně milá a líbivá bez hlubšího podtextu a navozuje pocit myšičkových předělů z Prasátka Babe. A takový je vlastně i celý film. Dvě hvězdičky - jedna za soundtrack a druhá proto, aby té první nebylo samotné smutno - tak jako Amélii:-)

plagát

Ghost Rider (2007) 

Nicolas Cage si koupil hrad. A provoz takového hradu stojí hodně peněz, což ví asi každý kromě Cage, který ted bere každou příležitost jak si vydělat. Ghost Rider je film s velkými ambicemi a Cage se opravdu snaží - po celý film se tváří stašně útrpně a výraz postřeleného srnce prakticky nesundá ani když mu hoří hlava, proto na něj nelze svalovat vinu za to, že je Ghost Rider jeden z nejhorších komiksových filmů. Scénáristé měli k dispozici námět, který zkazili debilními dialogy a situacemi, které nechtěně vyvolávají smích. Scéna, kde bok po boku jede motorka a cválá vraník, je jeden z nejvtipnějších momentů filmu. Snímku, jako komiksové adaptaci, naví chybí potřebný nadhled. Další podstatnou slabinou filmu jsou souboje a především ten závěrečný, kdy si řeknete ,,a to jako bylo všechno?" Tolik diskutované triky působí nakonec celkem lacně, čemuž zdatně přispěl nezručný kameraman. Výprava snímku je na komiksový film nebývale skromná až vyloženě čekáte, kdy spadne nějaká papundeklová kulisa. Film je ale dílem režiséra a tak hlavní kritika padá na Johnsona, kterému evidentně komiksová adaptace nesedla a navíc byl obklopen lidmi, kteří měli stejný problém.

plagát

Profesionáli (2008) (seriál) 

Zdařilý slovenský sitcom z policejní stanice v jednom malém městě, který má jedinou ambici - pobavit, což se mu daří.

plagát

Tlustá jako já (2007) (TV film) 

Nestandardně pojatá a mírně krutě realistická sonda do života tlouštíků. Sportovkyně Allyson se v rámci školního projektu převleče za tlustou dívku, nastoupí do letní školy a zkoumá, jak se k ní chová okolí. Přes počáteční nadšení a názor, že přece záleží na člověku a nikoli na vzhledu, jí pomalu projekt přeroste přes hlavu a v závěru zjistí, že nikoli nitro člověka, ale jeho výzor předurčuje reakce a chování okolí a pokud bude tlustá, nikdo se k ní hezky chovat nebude. Ally je znechucená světem, do kterého donedávna patřila, a svůj projekt začne brát jako manifest pro nápravu. Snímek je standardní kvality filmů pro teenagery - trefné postřehy Ally se střídají se slabšími dialogy a v některých momentech občas kolísá tempo (zvláště u rozprav Ally s přítelem). I přesto je tenhle film jiný než ostatní, a to tím, že konečně říká pravdu.

Časové pásmo bolo zmenené