AndreyCSFD

Předposlední díl potterovské ságy a příprava na velké finále byla sterilní jako operační sál před transplantací srdce. Film byl až příliš komorní - většinou byli v záběru jen Emma, Radcliffe a Grint. A tahle trojka není rozhodně tak herecky vyzrálá, aby takovou situaci utáhla. Scénář jim navíc nedává ani možnost více se rozehrát. Co se týče humoru, tak je to jako obvykle - funless. Přes rádoby vážné vyznění filmu je zde ale pramálo silných scén, resp. jsou tu scény, které mají takový potenciál, ale jsou natočeny civilně a emočně ploše filmem jen nevýrazně prošumí. Snímek navíc postrádá jakýkoli dramatický oblouk, pořád se putuje a v podstatě nic z toho. Pořádná výprava se nekoná, neboť exteréry jsou vyloženě hnusné anebo je obraz přes tmavé filtry tak ponurý, že vytváří pocit nějakého tunelu v Gotham City. Ústřední trojka je otravná - Emma neustále háže nešťastné kukuče a rozumuje jako pětatřicítka, Radcliffe je toporný a Grint dávno ztratil klukovskou jiskru a jenom se filmem povinně plouží. Jejich herecký projev nejednou připomene Stmívání a viteál na řetízku je jedna velká kopie Pána prstenů. Zodpovědnost kladená na mladého Harryho mi však chvílemi příjde až úsměvná, v každé fantasy vede kroky mlaďochů starší mentor a tady nic, mládežníci si poradí sami.

Alfonsa vystřídal Mike Newell a potterovská série upadla opět do apatie. Humor, uvěřitelnost jsou opět pryč a milý Harry a spol. se opět plácají s dětským rozumem v dospěláckých resp. až osudových záležitostech. Radcliffe začal opět polenovatět a Emma s Grintem se omezili jen na naučené a osvědčené kukuče. Samotný film balancuje neuměle na hranici filmu pro děti a odrostlejsí mládežníky, což však není jen Newellova vina. Ono samotná knižní předloha se právě tady definitivně vyřadila z oddělení literatury pro děti a Rowlingová zahájila likvidaci kladných postav. Literatura pro děti může být o tom, že dětství není vždy veselé, ale nepamatuji si, že by některý autor nechal dětského kladného hrdinu odejít za světlem, a to bez nějakého vážného důvodu. Takový Neil Gaiman byl celý špatný z toho, že ve Stardust nechal uhořet jednorožce. Film je proto dost rozpačitý, Newell jako by nevěděl, pro jakou cílovou skupinu jej točí.

Konečně díl, který si pustím klidně i podruhé. Alfonso je borec, Rowlingovou odstřihl v nejvyšší možné míře od scénáře a filmu to jenom prospělo. Konečně aspoň nějaký humor a nějaké emoce. Radcliffe konečně hrál a nepůsobil jako poleno, Emma zklidnila projev a stala se z ní sympatická mladá dívka. Zlepšila se i kamera, kdy detailní záběry podbarvené filtry vystřídala tradiční kamera využívající tyto filtry pouze tam, kde bylo třeba. Casting byl taky mimořádně povedený - taková Emma Thompson byla přesně podle mých představ. Alfonso zkrátka umí natočit film o dětech, které nemají příliš šťastný osud, bez zbytečného patosu či budovatelských keců a přitom tak, že přesně víte, co daná postava cítí. Perfektně to předvedl už v Malé princezně. Jen je škoda, že tohle byl jediný potterovský díl, na kterém se podílel.

Další díl, tentokrát o tajemné komnatě, ve které přebývá bratranec žížaly Jůlie a není radno se s ním střetnout pohledem. Film je opět o trochu víc roztáhlejší a Columbova režie o hodně víc znuděnější. Dětští herci se od prvního dílu příliš ve svém hereckém umění nezlepšili, jen trochu povyrostli. Jejich neumětelství ale vyvážil Kenneth Branagh, který si svoji postavu narcistického Zlatoslava vyloženě užíval, někdy až příliš. Filmařsky však dvojka trpí stejnými neduhy jako jednička - absence humoru a dětského pohledu. Silně pochybuju, že by si britské děti nedělaly legraci z učitelů, neříkaly si přezdívkami a občas jim neujely nervy. Filmu chybí právě ty odlehčující momenty a vedlejší linky, díky nimž by byl uvěřitelnější.

První film o Harry Potterovi natočený podle knihy, která prý opět přivedla děti ke čtení. Nebudu zastírat svůj názor, že úspěch díla paní Rowlingové je postaven na velmi velmi zdařilém PR obsahující i téměř popelkovský příběh o tom, jak chuděrka psala knihu po kavárnách na ubrousky. Ke knize jsem se shodou okolností dostala dříve než vypukl celý mumraj okolo a o její existenci nevěděl v té době asi ani pan Medek, Kniha byla relativně čtivá, ale nezapůsobila na mě příliš pozitivně - děti v ní totiž nejsou dětmi. Ve vztazích, emocích i dialozích chybí takový ten naivní dětský prvek. A takový je i film, který se drží (dle pokynů Rowlingové) až příliš křečovitě předlohy a ani ostřílený Columbus nedokázal vytvořit plnohodnotnou uvěřitelnou pohádkovou fantasy. Sáhodlouhé repliky a detailní nájezdy kamer jsou až otravné a zbytečně film roztahují. Absence humoru a uvěřitelných dialogů ve filmu pro děti také zamrzí. Obsazení hlavní trojky se také příliš nezdařilo - Radcliffe je toporný a repliky odříkává jako básničku od Hrubína a Emma je zas afektovaná. Jediný Grint má jiskru a snaží se. Z celého filmu se mi líbily tak dva záběry, ostatní byla kvalitní ale rutinérská práce.

Moc příjemná hororově laděná pohádka, která patří do vánočního programu hned vedle Popelky. Jen mi vždycky bylo záhadou, proč ji dávají v telce tak pozdě v noci. Nikdy mi totiž nijak strašidelná nepřišla. Spíš jsem si přála mít taky takového malého Gizma. Snímek je typická osmdesátková produkce pro mládežníky, ovšem u nás to byla společně s Critters v raných devadesátých pecka. Dnes už je na Gremlins sice patrný zub času, ale právě díky tomu mají pořád kouzlo poctivých osmdesátkových filmů zobrazujících atmosféru Émeriky přesně tak, jak jsme si ji představovali.

Na Madagascaru mě baví čtyři věci - odborářské opice, tučňáci nemající slitování se seniory, hlášky, které nemají v animáku co dělat a povedený Zimmerův soundtrack. Nejnudnější na celém filmu jsou paradoxně jeho hlavní postavy a jejich dějové linky. Mnohokrát má člověk pocit, že právě příběhy Alexe a jeho bandy jsou jen indiferentním nosičem pro podařené vtípky a hlášky vedlejších postav. Nevím jak tenhle film vnímají děti, ale pochybuju, že poberou ty nejvtipnější scény a přitom ta, kde tučňáci ktadou auto má zatraceně dobrý odpich. More than feeling!

Neskutečně pohodový seriál, který mi zvedne náladu už od úvodních titulků. Guilty pleasure? Možná, ale tahle dračí parta mě dostala už ve filmu a navíc mám na draky zkrátka slabost. A v Dreamworks ji mají asi taky, protože ,,drakovi" věnují kvalitnější péči než kdy věnovali jiným projektům (už vánoční kraťas byl o několik tříd lepší než bratrská Shrekoleda, Panda nebo Madagascar) a tenhle seriál to jenom potvrzuje. Vyžloidní Viking s drakem za sebou s přehledem nechává debilní Tučňáky z Madagascaru i nudnou Kug-fu Pandu. Každý díl má dvacet minut , kde je každá vteřina pečlivě využitá a děj šlape příjemným tempem. Soundtrack není žádný recyklát, hudba je sice vystavěná na té filmové, ale obsahuje spoustu nových povedených nápadů. Fajn je i to, že Škyťáka namluvil opět Jay Baruchel. Animace je sice o poznání horší než ta filmová, ale v rámci produkce Cartoon Network se jedná o špičku. Musím říct, že Cowellová může být spokojená, protože její dílo dovedli v Dreamworks k dokonalosti.

Podle názvu by si mohl člověk myslet, že půjde o životopisný snímek o utajovaném přátelství moderátorských bardů Edy a Leoše. Bohužel tomu tak však není, protože to by mohla být alespoň trochu sranda. Tenhle Mareš a Hrubeš jsou zoufale nevtipní a jestli má být vtipné právě ono zoufalství a loserovství, tak to se panu režisérovi taky nepovedlo. Samotný film je tak nějak o ničem. Na komedii zoufale nevtipné a na drama trapné. Stopáž je neúměrná scénáři, jenom letmo napočítáte nejméně dvanáct scén, které měly opustit střižnu v odpadkovém koši (nejvýraznější zbytečná scéna byla ta, kdy si Krajčův Mareš ošetřuje krvácející nos v koupelně). Navíc se není ani na co dívat - Budař je tradičně za sociální případ a Krajčo má výzor plesnivého knedlíku.

Takové nemastné, neslané a až příliš pozvolné. Nebýt milé Reese a sympaťáka Ruffala, ani bych tenhle film nedokoukala. Nápad s poloduchem mladé doktorky a jejího živého šamstra sice není špatný, ale veškeré nápady a vtípky se docela rychle vyčerpají a potom už se film jen tak tak doplácá do povinného happyendu. Mimochodem takový byt se střešní zahradou bych taky brala.