CheGuevara

Kinematografie krutosti.

Konečně někdo otevírá otázky 21. století, na které nejsou ani v tomhle století jednoduché opovědi. A závěrečný monolog paní Pelánové? Fůha! Takové tušé jsem dlouho v českém filmu neslyšel. Přesto škoda té filmové a tématické hlušiny prostředních dílů, ale jak se říká, konec dobrý, všechno dobrý.

Dokumentárně odtažité, poctivě odpozorované a Martin Kollar jede neuvěřitelné brikule. Filmový a kinematografický zážitek, který v poslední době v tuzemském filmu nemá obdoby.

Star Wars pro lepší lidi. Jinak jsem tím celým pronudil až do morku kostí. Nevím, dál.

Citlivý a empatický portrét arogance intelektu.

Male gaze jak Brno!

Nejlepší československý akční film za poslední dekádu. Poctivé, dojemné, silné. Jen ve vztahu k ženám je film vlastně dost nedotažený, ale jako portrét ztracených a mačo devadesátek, kdy se mohlo všechno, je to překvapivě trefné a bolavé. A ta hudba? Ty kokos! Dokumentární podívaná, jakou si málokdo v Česku dovolí.

Hudba je super. A i ti Nedvědi. Možná i ten Magnusek. Ale zbytek už nedává moc smysl. Nevím, dál.

Dvouhodinová misogynie, ve které nikdo neumí milovat, truchlit, natož se omluvit. Nápodoba kamarádství, která ale však nen kritikou doby, ale jejím věrným odrazem. Smutný megahit, ve kterém se všichni snaží a casting je jeden dlouhý flex, přesto je to poněkud prázdná podívaná.

Vyprázdněné figurky v tomhle pimprlovém divadélku zanechají ty nejzásadnější otázky skoro nedotknuté. Proč to s ním Olga tak dlouho vydržela? Proč právě tento roztomilý človíček uhranul tehdejší společnost? Do toho se mísí školácké metafory, které už ve scénáři museli působit jako ze Smoljakova Trháku. Pod Havlem se tak na výslechu drolí pevná půda pod nohami, což filmaři znázorní rozvrkanou židličku, která se v ten osudový okamžik pod ním zřítí. Trochu soudnosti, přátelé.