Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Dokumentárny
  • Animovaný

Recenzie (835)

plagát

Harry Potter a Ohnivá čaša (2005) 

No, kouká se na to pěkně. Efektní podívaná, která ale onoho Potterovského ducha zapomněla kdesi v ateliéru.

plagát

Šialený Max 2: Bojovník ciest (1981) 

Doba pokročila a akční scény jsou vytříbenější, akčnější, rychlejší a efektnější. Ale dosud jsem neviděl žádnou jinou, která by předčila tu závěrečnou ze Šíleného Maxe 2.

plagát

Těžká Barbora (1960) (divadelný záznam) 

Tato hra svým příběhem rozhodně nevyniká. Děj je spíše na vedlejší kolejí a tvoří své oslí můstky pro vtipy ústřední dvojice. To samé by se dalo říci i o ostatních postavách. O psychologii figurek nemůže být ani řeč, zejména postava učitele je pro ostudu celé hře, ovšem jelikož se jedná o satirickou frašku můžeme jim tento nedostatek odpustit. Jenže v této úloze také místy selhává, a to zejména když není na scéně ústřední dvojice klaunů. Dialogy se matně pokoušejí o vtip a v celku, tedy kromě skvělého Kostelky (v úloze starosty) a místního sýraře (jeho opakování „Můj Eidam je ovšem nejlepší“ prostě úsměv vyloudí) či dokonalého zámeckého pána, se jim to nedaří. Veškeré tyto pokusy končí v křeči a ne v gagu, jak by původně měly. Zato scény s Janem Werichem a Horníčkem jsou neodolatelné. Hýří svou klaunskou energií a svou pověstnou hrou se slovy. Je tedy pravdou, že v některých částech Horníček nestačí svému hereckému kolegovi a začíná přehrávat a taky jeho gesty se divák za chvíli přejí, ovšem tyto scény jsou klenoty celého představení. Mám dokonce někdy pocit, že tyto forbíny jsou nejlepší částí celé hry. Divák je postupně čím dál více natěšen na slibné klaunské a eskapádní finále ve stylu amerických grotesek, o to více je poté zklamán. Nejenže se mu dostane mravoučného kázání o důležitosti kolektivizace a socializace, což je celkem ostudné vzhledem k historii autorů, ale dokonce se příběh vůbec neuzavře. To prostě nemá konec. Toto zvrhnutí v agitku je snad nejostudnější částí celé hry, na druhou stranu musíme obdivovat Wericha a Horníčka, kteří navzdory politickému prostředí dělají skryté (mnohdy dokonce otevřeně) narážky na režim. Divák musí i místy žasnout, že jim to vůbec prošlo. Bylo by ovšem chybou vše shodit na všudypřítomnou cenzuru, toto dílo bylo politicky líbivé a svezlo se na vlně sociální nespravedlnosti již v době svého vzniku. Sečteno, podtrženo poválečná verze je pouze slabý průměrný kousek – tři hvězdičky- , který vyzdvihuje z řad podprůměru samotný Jan Werich, zatímco Horníček nedokáže nahradit Voskovce. Meziválečná verze byla podle mě lepší, i když to už asi nikdy nesrovnám, že?

plagát

Divoká banda (1969) 

Přestože nemám tohoto šovinistického režiséra-alkoholika zrovna v lásce, tímto westernem mě dostal. Film o přátelství až za hrob napříč všem puškám světa, je opravdu brilantním kouskem, který zaslouží mé velké uznání.

plagát

Ďakujeme, že fajčíte (2005) 

Vtipné a zábavné to sice bylo, ale po několika dnech se mi to vyvětralo z hlavy stejně jako cigaretový kouř z verandy.

plagát

Posledný škótsky kráľ (2006) 

Očekávání? Nepopsatelné! Afrika, Forest Whittaker, idealistický doktor versus krvavý diktátor, Macdonald atd., to vše mě táhlo k tomuto filmu. Ovšem jakého zklamání jsem se dočkal. Film pouze klouže po povrchu. Místo historického dramatu se nám dostává jenom průmerného thrilleru v exotickém prostředí, což je ke zvolenému tématu dost škoda. Whittaker je sice výtečný, ale brzy jsem se ho přejedl. Stále ta samá gesta, stále samé tempo řeči, jako by nedokázal nic jiného. I režie jako by nechápala o čem vypráví a závažnost celé látky, což je k jméně režiséra dosti smutné. Aspoň že se může předvést nadcházející herecký talent v roli mladičkého doktora. Poslední skotský král se sice natáčel přímo v Ugandě, ale působí tak jako by ho točili v nějakém studiu, kde nikdo neví o co jde. Škoda. PS: No aspoň, že se o takových problémech diskutuje a někdo na ně, sice dosti vágním způsobem, upozorňuje.

plagát

Občan pes (2004) 

Občan pes se bohužel srovnání s Amélií nevyhne. Režisér už tak trošku překračuje hranici mezi poetikou a kýčem, ale naštěstí mu zůstává ohromný cit pro hravost a originalitu. Jen kéž by byl stejně tak niterný jako neotřelý a barevný. Přesto mi nezbývá tento snímek doporučit všem, kdo hledají něco "jiného" ve filmu a nebojí se přistoupit na záludnou hru s kýčem.

plagát

Stratené v preklade (2003) 

Mám rád filmy o ničem, ale u tohoto snímku jsem si opravdu na konci povzdychnul: "A to je všechno?". Ale jinak je to moc pěkný snímek o naší odcizené době, kde význam osobní komunikace klesá až na samotné dno. Vím, co chtěla režisérka říci a taky jsem si to odnesl, ale jako celek mě tento snímek v podstatě minul. Víc si vážím jejího debutu Smrt Panen, kde to se mnou režisérka zkoulela přeci jenom lépe.

plagát

Asterix a Vikingovia (2006) 

Do nového tisíciletí přišel Asterix a Obelix se všemi jejími nešvary. Snaha o to, aby vše vypadalo hodně cool, vyznívala spíš trapně. Dokonce jsem se i místy divil, jaktože se v této teenage komedii uvolili hrát takoví herci jako jsou Obelix a Asterix. Zfilmovávat by se měli díly, které mají co nabídnout, a né ty, které mají něco společného se zemí koproducentů. Jediné, co je na snímku opravdu skvělého, je ona hudba, která dokáže nádherně vykreslit, to ce ve filmu chybí, emoce a nějakou tu atmosféru. Místy dokonce působila jako z hry Ice Wind Dale, což je rozhodně poklona. Malí se pravděpodobně dobře pobaví, ale velkému publiku nejspíš už nic nenabídne.

plagát

Babel (2006) 

V jedné recenzi jsem se dočetl, že se tento snímek bude líbit všem divákům, kteří mají rádi všechnu tíži světa. Ano, potvrzuji, líbil.