Občan pes

Tak jsem se na to hodnocení vyspal, abych se neukvapil... ale stejně mám za to, že je to sračka. Já chápu, že to mělo být jakože super ultra surrealistický a že jsem měl připojit fantazii.. ale tohle fakt nešlo. Hlavní hrdina byl debil... ne takovej ten roztomilej debil stylu Amélie z nejmenovaný pařížský čtvrti.. ale prostě a jenom otravnej debil. Nikdy víc... budu hanit, kudy budu chodit... (30.10.2011)

Pohádka, která ve mě vzbudila jisté zklamání. Čekala jsem opravdu více. Ale čeho vlastně více? Jak říká May, je to opravdu pohlazení, jemné pohlazení po tváři, které je ovšem sotva cítitelné. A za nejsilnější vjem z celé té pestrobarevné, bláznivé komedie, považuji pocit ze sounáležitosti s milovanou bytostí, která neustále uniká nastraženým sítím lásky do kterých se tak snadno spousta lidí zamotá, ale ona je jiná, nezdá se být bystrá, ale i přesto stále uniká, a v momentě, kdy už přestáváme doufat a klást pastičky, je to ona, milovaná bytost, která sítě sama napne a vklouzne do nich. A my jen zíráme a nevěřícně kroutíme hlavou. (04.04.2007)

Přes solidní množství sympaticky střelených nápadů a scének a dvě skvělé postavy (Baby Mam + medvěd) jsem viděl sice lehce ujetý a vizuálně zajímavý, leč jinak vcelku standardní úsměvný romantický film, který mě ani jednou svou složkou nijak zvlášť nechytl za brzlík (pasáž se zapomnětlivým Tikem bych vyhodil úplně). Škoda, začátek vypadal slibně. 6/10 (05.03.2007)

Thajská verze Amélie z Montmatru, akorát s chlapem v hlavní roli. A i když to na Amélii rozhodně nemá, i tak je to celkem příjemná šílenost, která místy baví, ale i na trapné vtipy zde bohužel dojde. Nápadů a fantazie zde je ale dost a já si nakonec tuhle šílenou jízdu plnou divných situací a ještě divnějších postav užil. Mě osobně tyhle šílenosti sedí, až teda na to, že tady celkem dlouho trvalo, než jsem se poprvé zasmál nahlas, většinu času jsem se totiž maximálně jen pousmíval a užíval si ty šílené nápady, které se mi líbily, ale smích ve mě nevyvolaly. Naštěstí ale pak jo a celkově je Občan pes moc příjemný filmeček. Thajsko je fakt jediná asijská země, ze které se mi většina filmů fakt líbí. Ale nutno říct, že ne každému tenhle styl komedie sedne. Mě ale sedl, takže se mi to líbilo. Slabé 4* (14.03.2020)

Film pouze pro lidi s ocasem. 1) Surrealistická hříčka o svérázném vidění světa. Mladý hrdina Pod rozmlouvá se svou babičkou - gekonem a zamilovaným ukecaným plyšovým medvědem, zatímco své dívce Jin dokáže vyjádřit své city až někdy v půlce filmu. Inu, není divu, musí nejdřív najít svůj uřízlý prst v jedné z tisíců plechovek rybiček v tomatě, ale nebojte se, najde ho bez potíží podle toho, že prst si i po amputaci zachoval svůj typický zvyk - stále bubnuje o desku či stůl. Neméně cáklá Jin si mezitím čte z bílé knížky s nesrozumitelným (protože italským) textem, jehož tajuplnost symbolizuje marnou Jininu snahu pochopit svět kolem sebe. I další postavičky zalidňují tento bizarní pestrobarevný svět, v němž se thajské mísí s absurdním v nepříliš stravitelnou směs (alespoň jak pro koho)._____ 2) Přiznám se, že jsem se dost nudil. Přirovnání k Amélii z Monmartru mnohými komentátory mě nepřekvapuje, ta mě taky nebavila. Prostě tento film mi nesedí ani obsahem ani vyprávěcími prostředky. Někdo rád holky, jiný zase vdolky. (16.03.2009)