Blue.Poison

Bála jsem se, že to bude nějaká artová slátanina s pár šokujícími scénami, ale nakonec se z toho vylouplo brilantní, znepokojivé a monumentálně arogantní dílo. Děj se servíruje na zlatém podnose a vy jen bezmyšlenkovitě berete, nevybíráte si.

Chtěla jsem slasher, dostala jsem slasher. Myslím, že místní odborníci jsou v tomhle případě úplně zbytečně kritičtí. Zápletka je docela nápaditá, postavy archetypální - a doslova se těšíte, jakým způsobem si je zabiják podá. Samozřejmostí je také tipování identity vraha, ke kterému se rádi přidáte spolu s hlavními hrdiny (těmi, co zbydou).

Vůbec nevím, kdo je Tomáš Řezníček a jestli předváděl sám sebe, nebo je tak boží herec. Ale věřila jsem mu každou repliku, každý úšklebek, každé mrknutí. A Vágnerová byla také skvělá. Na to, jak nesnáším novodobou českou kinematografii, protože nemá žádnou osobitost, tvář ani hloubku, tak Hranice lásky mě překvapila. Tenhle film stojí i padá na výkonech hlavních postav, a ty byly brilantní. Ale jak bylo řečeno. Není to pro každého.