Hranice lásky

Filmová analýza nejzvrácenějších tužeb těch, co mají v životě všecko, co si mohou jen přát, aby se díky tomu začali nudit a vymýšlet ptákoviny s předem znatelnými fatálními důsledky. Jsem extrémně rád, že nemusím kydat hnůj na všeobecnou českou tvorbu a skrze takhle citlivá, ač fakt nepříjemná dramata můžu naše filmy sledovat s chutí. Jak podotýkám, s ničím, co se tu vyobrazuje, vůbec nesouhlasím, ale je fajn do toho nahlédnout a uvědomit si, co přesně člověk do života nepotřebuje. [viděno na Netflixu 27.3.2023] (27.03.2023)

⚪Dejovo podpriemerné, predvídateľné, na naše pomery pomerne dosť explicitné a odhalené, ale aj to je otázka, nakoľko je len samoúčelné. Hlavný herec s rovnakým mŕtvym výrazom tváre asi 90% filmu, celkovo casting sa úspešne ,,vyřádil." Film má okolo 90 minút, no trvá pocitovo aspoň dve hodiny, prvá tretina je neskutočne zdĺhavý, sčasti ,,cam-footage" skoro o ničom, záverečná tretina zase neponúka žiadne odpovede či východiská - jedným z poznatkov môže byť, že aj keď sa vám partner zhnusí skrz to, čo robil a čo vy ste tolerovali, mali by ste mu odpustiť. Čo už znie náležito pateticky a hlúpo.⚪Vlastne je otázne, na čo chcel týmto námetom scenárista, potažmo režisér poukázať - na rôzne polyamorné otvorené vzťahy sa tu nazerá dosť zle, realisticky a otvorene (čo je dobre, pretože je to nevídaný hnus a nikto príčetný nemôže podobné ,,módy" schvaľovať), zároveň vo vzťahovej sfére sa nezobrazí žiadny významný motív, ktorý by zarezonoval. Určitý náznak by bolo možné vidieť v zobrazení nového čistého vzťahu hrdinu s barmankou, no záverom aj toto vyšumí do prázdna. Celkovo film, ktorý bol v rôznych menších obmenách nakrútený v zahraničí už XYkrát, a z ktorého pointy sa dá pramálo nového vyťažiť.⚪A čo divák naozaj nepotreboval vidieť, je pokrčený, akože vzrušený ksicht Hofmanna či Čermáka s podivnochrupom ako extra milovníka.⚪Ps.: To, že dialógy škrípu je jedna vec, ale to, že vďaka pseudoartovosti a snahe byť ,,autentický" nie je 50% dialógov hercom rozumieť, to je vec druhá.⚪ (03.01.2023)

Vlastně to bylo dost nepříjemné (ta intimita byla někdy tak blízko, až jsem se ošívala), takže jsem vážně ráda, že jsem to neviděla v kině. Lidé mají různé choutky, to prostě tak je, ale ústřední pár spíš už nevěděl co roupama. Někdo to řeší takto, nebo jiným úletem, většina si však naštěstí pořídí děti a hnedle mají po nudě. A vůbec celkově to bylo studené a neverohodné, nebyli to lidi, ale figurky. S čím jim tam radila Petra Hůlová to fakt netuším. Každopádně radila blbě. (09.04.2023)

Tenhle snímek se ve mně bije. Nerad bych mu nadržoval jen pro to ohrané sousloví „na Čechy dobrý“, přestože to právě takhle je. On s tím spojený Wińského a spol. manifest je sám o sobě trefný a v principu s ním souhlasím v mnoha, mnoha bodech. Tvůrci v něm zároveň říkají, že svá díla nepokládají za dokonalá, a to bych zde podtrhl. Nemůžu si pomoct s pocitem, že scénář podanou problematiku neskutečným způsobem bagatelizuje a dějový oblouk postav vyznívá příliš jednoduše. Hranice lásky je vlastně film, u kterého bych si ještě dokázal domyslet nějakých těch dvacet minut navíc, nějakou tu dějovou smyčku navíc, nějaké to divácké uspokojení navíc, ale bohužel jsem to nedostal. Přesto to jako český snímek doporučuji, rozhodně to vybočuje z většiny současné produkce. [KVIFF 2022] (22.07.2022)

Mně je vlastně sympatická snaha Tomasze Wińskiho natočit o vztazích film mimo tradiční schéma typických domácích „romantických“ komedií. Jenže je navázána na moc předvídatelný příběh, ve kterém je velmi brzy jasné, jak musí nevyhnutelně skončit. Dialogy i herci jsou velmi uvěřitelní, ale jinak vlastně film nepřináší nic nového. Možná jen v českém rybníčku (70%). (19.03.2024)