Hranice lásky

Pocitově trochu Closer natočený na mikrovlnku. Hlavně konverzačka, zcela bez atmosféry, takže třeba takový Shame je úplně jinde. Hodinu si to zvládá držet jistou uvěřitelnost, od scény u stolu s následnou hádkou se film mění v parodii provázenou tou nejmučivější scenáristickou bezradností, ze které se řekněme vymaní až závěrečným rozhovorem hlavní dvojice. Ta poslední třetina zničí dojem autenticity předchozího a celé to pak vyznívá jako lexikon snažící se být zajímavý tím, že vám po kapitole swingers party ještě rozebere v médiích najednou velice populární fenomén polyamorie. Zkrátka je toho moc, na tvůrce i herce u stolu, jejichž snaha tvářit se zasvěceně musí svou nevěrohodností bít do očí i naprosto nezasvěcené. Moudrý Evžen G by řekl - porno pro panny. A Hranice lásky jako vymezení běžnému českému filmu posledních let? Souhlas, opravdu zde nešlo o to, kdo se s kým seznámí během šlápnutí do psího výkalu. Tedy kromě té poslední půlhodiny, tam tvůrci šlapali dost. Jedna otázka po zhlédnutí však vyvstává. Zdálo se mi to, nebo Antonie Formanová ve scéně za barem vypadala úplně jako Vincent Schiavelli? Zvláštní. (11.12.2022)

Vlastně to bylo dost nepříjemné (ta intimita byla někdy tak blízko, až jsem se ošívala), takže jsem vážně ráda, že jsem to neviděla v kině. Lidé mají různé choutky, to prostě tak je, ale ústřední pár spíš už nevěděl co roupama. Někdo to řeší takto, nebo jiným úletem, většina si však naštěstí pořídí děti a hnedle mají po nudě. A vůbec celkově to bylo studené a neverohodné, nebyli to lidi, ale figurky. S čím jim tam radila Petra Hůlová to fakt netuším. Každopádně radila blbě. (09.04.2023)

Předcházela tomu dráždivá pověst, ale tvůrci nesdělili nic nového, a už vůbec ne zajímavého. Nejsem žádný odborník na zákoutí vztahů a sexuality, ale pokud má někdo k někomu emocionální pouto, nevěřím, že ho převáží nějaká moderní módní vlna. A vůbec to, jak se zřejmě stabilní pár „dostane“ k sexuálnímu experimentování, je poměrně dost na vodě. Několik neskutečně povrchních dialogů v duchu „Takže bys chtěl?“ – „A ty bys chtěla?“ má asi v otázce vztahového tápání či rozvolnění nahradit mimika herců k nevyřčenému. To, co přijde, je poměrně jednotvárné, prostě jen sledujeme, s kým dalším on či ona skončí v posteli. Navíc se domnívám, že divákům, kteří volnější formu měli či zažívají, bude výsledek připadat zjednodušující, a to i právě v tom, že ústřední duo o mnohém nedokáže otevřeně mluvit. Zatímco ona se v sexuálních dobrodružstvích najde, u něj se brzy objeví vystřízlivění. Nejenže Vagnerová film jednoznačně táhne, zároveň je prostě zrzkou, ze které se mnoha mužům zvedne tlak, zatímco její (uspávající) filmový partner Řezníček nepůsobí jako někdo, s kým by dvacítky z diskotéky zatoužily po náhodném sexu. Neustálé si předávání natáčejícího mobilního telefonu mě štvalo. Oceňuji otevírání „jiných“ témat (polyamorní vztahy k nim rozhodně patří), upřímnou a komplexní studii jednoho vztahu si nicméně představuju jinak. (15.01.2023)

Hanka Vagnerová a Matyáš Řezníček ve světě swingers - na to jaké haló kvůli tomu filmu bylo, je výsledek jako úsměvná záležitost v žánru vztahové drama, které se pozérsky tváří jako silná psychologie . Na jednu stranu na český film odvážné téma, ale výsledkem je  velmi cudná spíš komorní konverzační věc. Jako kdyby to točili Poláci tak z toho udělají regulerní soft porno, kdyby Američané tak jako opuletní párty ride, kdyby Francouzi, tak ukřičené drama, ale asi by to mělo víc šťávy než tohle. Tři hvězdy za odvahu tvůrců a herců postavit se k tomuto tématu, za dokonalý filmový plakát, který je žhavější než film samotný a tak nějak za jiný ikdyž slabý zážitek z českého filmu. (06.01.2023)

„Uděláme si nový vzpomínky, jo?“ Jen aby jim ty nové vzpomínky pořádně nezhořkly… Vůči Hranicím lásky jsem měl předsudek. Očekávání slepence erotických pasáží tvářících se jako rádoby šokující film se však nepotvrdilo. A přívlastkem „odvážný“ by se film dal nazvat snad jen optikou českých poměrů, stejně tak to téma (u nás ještě tolik nezavedené). Jde o vztahový film, ve kterém sice tělesnost hraje velkou roli, ale není prvoplánově vzrušivá, spíš naopak. Snímání postav při intimnostech je až nepříjemně z blízka, což ale zpětně kvituju. I vývoj vztahu Hanky a Petra. Od povídání si o představách, přes provokace k flirtu, odvážné setkání s přáteli až po pravidelné docházení za sexuálním partnery. A ze snahy o oživení milostného života je rázem nepříjemné vystřízlivění. Hranice lásky se ukazuje jako velmi příznačný název, neb o posouvání a překračování hranic je tenhle film především. Vnímání snímku bude divácky dost odlišné, za sebe to vidím na lepší 3*. „Takže chcete říct, že na sebe vůbec nežárlíte, jo?“ - „Žárlej na sebe lidi, který si nevěřej, ne?“ (29.01.2023)