Freemind

Dle Hitchových měřítek slabší film, dle měřítek obecných - solidní soudní drama s hustou "noire" omáčkou. Pro bezmeznou úctu k Mistrovi napětí a preciznímu Henrymu Fondovi to nebudu dál rozmazávat.

Hitchcock opět perlí. Vynikající začátek, trošku hluchý střed, famózní, i když trochu zbytečně ustřižený závěr - právě v poslední třetině je zahuštěno hned několik scének, které by u jiného režiséra posloužily jako strhující finále v samostatném filmu. Skvostná scéna s matkou hrající na piáno, nájezdem kamery do horních pater a chlapce zoufale pískajícího v odpovědi. Geniálně konstruovaná pasáž s atentátem v divadle. Ozvěna kroků na prázdné ulici. Kázání v kostele. Nikdo nedokázal čarovat s tichem a náznaky tak, jako Hitch. Bravo.

Trailer jsem považoval za mystifikaci - nečekal jsem, že takhle střelený nápad (pneumatika vraždící na poušti lidi svými psychokynetickými schopnostmi) lze roztáhnout na celovečerák. A ono to jde, přátelé. Rubber je prvotřídní ptákovina, která má přitom své ambice a je všechno, jen ne banální. Potěší nakonec i pouštní scenérie a překvapivě vkusná kamera. Do prčic, kolik áčkových filmů má mnohem horší vizuál a zbaběle se schovává do "nezávislé" škatulky. Má to atmosféru, vtip a kouzlo. Bohužel obzvláště ke konci už je ta látka přece jen trochu natahovaná, některé vtipy jsou až moc suché, satira není tak inteligentní, jak se tváří. Přesto pro gumového zabijáka palec nahoru, škoda, že takových originálních projektíků nevzniká víc.

Těžko hodnotit. Nemyslím si, že by to byl nějaký strašný průšvih - je to sice kravina, ale v rámci blockbusterových mantinelů bych řekl, že to byl ještě lepší průměr. Do děje byly vcelku nenásilně (ale samozřejmě plytce) vpleteny osobní příběhy, s nikým se sice nesžijete, ale to je vlastně jedno, protože mrtvoly padají napravo nalevo. Chybí tomu nějaká nosná kostra, ve filmu se neděje prakticky nic kromě toho, že banda vojáků bezhlavě střílí kolem sebe. Ke konci to chytá ten správný adrenalin, ale to mi zase začala vadit ta kodrcavá kamera a zběsilé prostřihy - kdy už tahle zatracená móda skončí? Vcelku příjemné rozuzlení samozřejmě zpackala velkohubá, silácká pointa - jinak je tady všechno vlastně na půl plynu, s nemnohými jiskřičkami, které dokáží vyvolat silnější emoce. Záživná, akční podívaná pro masy. Bylo to hezký, ale že bych to musel vidět dvakrát ...

Průšvih. Nemůžu si pomoct, ale opět zde v plné "kráse" vylézají všechny chorobné inspirace italským neorealismem. Bertolucci má nesnesitelný sklon k rozvláčnosti a ukecanosti, zesílený tragickým vedením herců - podobně jako v Posledním císaři i u Konformisty jsem se někdy cítil trapně, když jsem sledoval bolestivě natahované "drásavé" scény (viz. žena na skle auta). Plus neschopnost dojít k jakékoliv pointě. Tyto neduhy sice trochu pomáhají tlumit netradiční úhly záběrů a obecně velmi ladná kamera, ale celkově jsem ty dvě hodiny stejně víceméně protrpěl.

Z Kabaretu jsem měl vždycky trochu strach, sám ani nevím proč. Nechtělo se mi do něj, čekal jsem pitoreskní varieté a dotěrné písničky, proto mě nakonec velmi příjemně překvapilo, jak jsem se nechal svést ošklivkou Lízou. Cabaret je excelentní muzikálové drama/romance, songy jdou skutečně pod kůži a téma nastupujícího nacizmu je podáno sice působivě, ale ne banálně. U závěrečné sekvence s křivým zrcadlem mi téměř naběhla husí kůže. Kapituluji. Je to skutečně film, který si jako jeden z mála plně zasloužil na status kultovního.

Dvě hvězdičky - jedna za akční scény a hudbu Daft Punk, druhá za starého Jeffa, žhavou Olivku a úžasně démonického Michaela Sheena. Nula za stupidní děj, nula za okatě digitálního mladého Bridgese (hned v první scéně je naprosto zřetelně vidět, že je to počítačový model), nula za Garretta Hedlunda - kde proboha vzali tohodle gumáka? Blah.

Tady téměř není ani co komentovat. "Díra" je excelentní vězeňské drama, ve kterém všechno sedne jako prdel na hrnec. Příběh natočený podle skutečné události představuje (trochu idealisticky vykreslenou) partičku vězňů, kteří se rozhodnou vzít roha - to je vše. Minimalistické prostředky, žádná velká filosofie, přímočarý děj, u kterého se nestihnete nudit. Pro mne osobně to byla krásná óda na lidskou zručnost, odhodlání a vytrvalost.

Čtvrtou hvězdu dávám pouze za snahu a originalitu. Film rozhodně není banální a podbízivý - minimum slov, surové násilí a zoufalost, mlhavé snové sekvence, poutavé halucinace, antihrdina v podobě blízkovýchodního teroristy prchajícího zasněženými polskými lesy, krásná závěrečná scéna. Uhozený plakát, špatné postsynchrony. V kontextu středoevropské kinematografie jde rozhodně o unikátní počin, což ale bohužel nezachraňuje fakt, že se film místy dost vleče a tápe. Můžete to risknout.

Tentokrát tomu nepomohly ani obvykle tak osvěžující australské příchutě - slunce, rudé písky a scénář, který neběží vždy podle hollywoodské šablony. Herci jsou fajn, hudba a kamera velmi uspokojivá ... ale co z toho, když to jako celek nemá hlavu ani patu, od křečovitého nápadu až po hloupou kulminaci. Sympatický pokus, ale když si to vezmu kolem a kolem - naprostá ztráta času.