Javert

Roztomiloučký Ricky/Derek provází diváka prostředím mistrovsky vyváženým - vtipným i dojemným, odpočinkovým i mrazivým, ve výsledku nezapomenutelným.

Bezchybný Rushův Javert. Po třetím zhlédnutí si jeho bezohlednou cílevědomost užívám ještě víc, než napoprvé. Rush o kousek lepší než Malkovich.

Ze sledování Jacka Reachera jsem měl po většinu stopáže ty samé motýlky v břiše, které normálně mívám při čtyřicet let starých amerických krimi klasikách. Cruise překvapil a Duvall dokazuje, že i po osmdesátce je stále ve formě. Díky Bohu, že stále existují filmaři točící poctivé, syrové filmy! A tipuji, že s každým dalším zhlédnutím bude tenhle film lepší a lepší.

V Hollywoodu se za rok natočí pořádná spousta buranských a trapných komedií, mezi něž však Gambit nemůže být zařazen. Divák je sice po většinu stopáže nucen sledovat spoustu konvenčních vtipů použitých již mnohokrát v jiných komediích, ale herecké výkony tří hlavních mužských představitelů (moje obavy z obsazení Cameron Diaz se potvrdily, aneb co na ní kdo vidí) a některé typicky coenovské elementy ve scénáři (Dr. Zaidenweber, japonská delegace,...) vyzdvihují film do vod jakžtakž sledovatelného průměru. P.S. Mám radost, že můžu po dlouhé době vidět na plátně Toma Courtenaye, jednoho z nejlepších herců své generace.

Skvělá úvodní znělka, rychlý spád a v hlavní roli mimózní knír Burta Reynoldse. Coby filmová oldschool jednohubka ideální.

Ač není v ničem výjimečný, tenhle film stojí za to vidět už jen z toho důvodu, že se jedná o báječnou sociologickou sondu prezentující obecenstvu esenci amerického mimoňského buranství.

Nikdy bych si nedokázal představit On the Road na plátně. Walter Salles ale zřejmě ano a nakonec vznikl film, očividně jakási plánovaná pocta Kerouacovi a beatnikům, který se po více než dvě hodiny táhne, lidově řečeno, jak těsto na štrúdl. Z castingu potěšil snad jen přesně ztvárněný Burroughs, naopak o rozjíveném frajírkovi, který měl představovat Ginsberga, by se toho dalo říci jen málo dobrého. Nu, dle mého je to takové převedení šedesát let staré látky do verze pro novodobé hipstery, kde prostředí a míra "coolness" výrazně převažuje nad takovými pojmy, jakými jsou srozumitelný příběh či dobře prezentované postavy.

Zajímavé je, že ač si při zmínce jména Poirot vždy představím Davida Sucheta, nedokázal bych si ho v titulní úloze představit v žádné z "ustinovek." I ke krásnému prostředí a dusné atmosféře (doslova) Zla pod sluncem se Sir Peter hodí perfektně a spolu s ostatními předvádí to nejlepší z britské herecké školy. Za zmínku stojí skvělý dabing Čestmíra Řandy.

Sice krásně nasnímaná, ale na můj vkus poněkud roztahaná míchanice bez zapamatováníhodných scén či zvratů. Ventura nezklamal. Bourvil trochu ano, ale dost možná proto, že je na něj český divák zvyklý prakticky z pouze výrazně komediálních poloh alá Velký flám či Smolař.

Od Apatowa pořád to samé, nyní již mírně iritující. Rudd fajn, toť vše.