Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Animovaný
  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Horor

Recenzie (1 243)

plagát

Magobei sa vracia (1969) 

Velice intenzivní film, nejen příběhem, ale zejména vizuálem. Krásné záběry, skvělá kamera. Pokud je v záběru sníh, poběží vám mráz po zádech, pokud moře, ucítíte jeho vůni a jeho šíře vás pohltí, pokud je v ulicích bahno, nelze se mu vyhnout a pořádně se v něm vykoupete. Nevím, jak to lépe popsat, tento zážitek nebyl všední...

plagát

Směr planeta Hydra (1965) 

Jak známo, stav beztíže funguje tak (v Itálii), že když se v něm odepnete z pásů, tak vás antigravitace mrští proti stropu a drtí o něj směrem nahoru. Přestože raketa akceleruje asi tak na 3G (opačným směrem). Ale to je zde normální. Tak tedy, nejspíš mám zvrácenou touhou trpět, opět jsem zkusil italskou sci-fi. A tentokrát to byla docela legrace, samozřejmě z velké části nechtěná (možná úplně? ne, to asi není možné). Navíc tam byly dvě docela hezké ženy v sexy kostýmcích, kožený úbor mimozemšťanů – mužů byl vyloženě koupen v nějakém sexshopu, prostě docela živá taškařice. Děj... moc nedává smysl, resp. asi se točilo chronologicky a co kdo na placu zrovna vymyslel, to natočili. Kupříkladu poté, co jsou zajatí pozemšťani uneseni do vesmíru, vzbouří se, přítomní asijští agenti (nebojte se, jsme orientálci, ne číňani) postřelí oba mimozemské muže, jsou italskými pozemšťany zneškodněni, mimozemská velitelka, dosud nejzápornější postava, je najednou kladná, smutně plká, všichni jí pomáhají, jeden z italů dává transfuzi postřeleným mimozemšťanům, veškeré italské kosmické lodi pronásledují mimozemský stroj, který má problémy, a protože je loď těžko ovladatelná, tak (bez problému, hladce) přistane na planetě opic, mezi tím vším dějem obě ženy mění mimo záběry jeden dráždivý kostýmek za druhý (je zjevné, která z nich spala s více členy štábu, kamera sleduje její čím dál obnaženější tělo místo probíhajícího děje atd.), no... konec neprozradím, ale je to ještě větší pecka :-) P.S. tentokrát vyřešili klasický italský problém s tím, že se nevejdou účesy do helmy skafandru tak, že ve vzduchoprázdnu žádné neměli. Jak prosté.

plagát

They Saved Hitler's Brain (1968) (TV film) odpad!

Kámen úrazu téhle jedné velké nehoráznosti je, že postrádá sebemenší záblesk vtipu (tedy až na prvních pár minut, které se formálně tváří jako příběh z horšího východoněmeckého porna, respektive... takhle nějak si představuji zábavné). Celý film je točen 1000% vážně, jsou nám předkládány nepolknutelné kameňáky, které ale nejsou myšleny jako vtipy. A tím nemyslím pitvořící se hlavu Hitlera v nádobě, ale všechny ty zvraty "kdo je kdo" a logiku vůbec. Ne že bych byl o nějaký zážitek bohatší...

plagát

Žena na měsíci (1929) 

Nádherný, konzistentní film. Žádné pitomosti v zásadních parametrech letu, někdo to dobře spočítal poměrně dopodrobna. Zatímco Metropolis mě úplně ubil délkou a takřka absencí rozumného vyprávění, tenhle film mě tak nadchl, že mu odpustím leccos. Například ty skoro 3 hodiny, a v nich i zbytečně zdlouhavé a ukrutně pomalé scény. Na druhou stranu, natahovačky, třeba až infantilní scéna typu "starý profesor dává k myší díře díl své večeře, vyleze myš a asi půl minuty se krmí", mně nevadily. Scény typu "vrcholně nervozní inženýr čeká s telefonem na uchu v bytu souseda a nůžkami mu likviduje kytku" mě doslova bavily. Už jsem viděl spoustu čb seriozních scifíček i braku s tímto tématem, zejména z padesátých, a Frau im Mond je naprostá špička. Herectví většiny postav prima (oceňuji zejména přesvědčivost rozdílných povah). Doporučuji na potkání.

plagát

Údolí Gwangi (1969) 

Taková škoda vymakaných triků a výpravy na takovou ZHOVADILOST... V maličkém zastrčeném údolí se to hemží prehistorickými obřími tvory. Pochopitelně je jich tam tolik (ani se nemůžou otočit, jak jsou nahuštění), že jejich kvalitní genofond zabraňuje 50 milionů let degeneraci (a evoluci). Pterodaktylové disciplinovaně létají jen v údolí. Jo a abych nezapomněl – co dělají dinosauři? Ano, správně! Bojují! Každý s každým, s lidmi, a když to bylo málo, tak i se slonem. A apetit mají veliký, žerou a žerou a žerou maso a ani nepotřebují vlákninu. ... áno. Takhle by to byl dost slabý děj... tak tam autoři narvali milostné tirády, které mě namíchly ještě víc (což je tedy co říct). Tahle americká odpověď na ulítlé směřování japonské Godzilly se mi VELMI nelíbila, přestože mám pro monstra slabost. Štvala mě skoro vším, hlavně tím, co ze mě dělala za tydýta. A jsem na sebe pyšný, protože jsem si odcenzuroval opravdu značné množství sprostých slov, které se mi při psaní velmi neodbytně nabízelo.

plagát

One Million B.C. (1940) 

Jeden ze zásadních, žánr budujících filmů "o pravěku". Dočkal se řady remaků, některých pod podobným, jiných pod jiným jménem (třeba Boj o oheň za jeho remake považuji). Krom toho, obsahuje výtečné, velkorozpočtové scény s pravěkou zvěří, které byly ukradeny do mnoha filmů i o více než 20 let později (viděl jsem 7, kterými jsem si jist, a asi jich bude víc). Zase mě to docela bavilo -- jak se drsoň a polozvíře z neurvalého zaostalého kmene dostane do idylického kmene hippie pacifistů, (nelogicky) technologicky a kulturně vyspělejšího. Kulturní šok -- a hodnoty se mění, docela nepateticky (většinou) a netrapně ztvárněno...

plagát

Svět za sto let (1936) 

Koukám, že někteří lidé tu koukali asi na nějaký jiný film, protože jejich popis nebo interpretace je nějak mimo. Film mi přišel, jako by ho na střídačku točilo několik režisérů, scény k nepřečkání a k naštvání se střídaly s povedeným vedením děje. Třeba prostřední část se nejprve zdála stupidní a plochá až běda, ale postupně se vynořily velmi solidně podané nestupidní postavy... No, když srovnám s Metropolis nebo Just Imagine, abych vzal podobné filmy z podobné doby, tento vychází velmi slušně.

plagát

Švajčiarsky Robinson (1960) 

Vzorová árijská rodinka si udělá cirkus a botanickou z nebohého ostrova. A lunapark se střelnicí na piráty. Takhle u Disneyho viděli Svět, který patří nám (jim). Vysokorozpočtový a velmi úspěšný film si jako teenager oblíbil George Lucas. Natočil podle něj velkou část SW VI: Return of Jedi (Ewoky...) a pojmenoval podle režiséra svou zásadní postavu, Lorda Vadera. Mimochodem narozdíl od textu distributora mě zaujala nanejvýš Janet Munro.

plagát

Fontána (2006) 

Jednoduchý vzkaz - pro samé pachtění za něčím vám protéká život mezi prsty. Zpomalte a žijte v přítomnosti. Vnímat je vhodné co nejnekonkrétněji, nechat se unášet po povrchu... (komentováno po cca 2 letech).

plagát

Snow Creature (1954) 

Co jsem nečekal a dost mě pobavilo -- domorodce, šerpy v tomto dramatu (a místy nechtěné komedii) o yettim hrál japonský kompars. Takže tam, kde měla být úmyslně nepřeložená nesrozumitelná nepálština, pro mě to byly druhé vánoce. Od režiséra už jsem dva filmy viděl -- jednomu jsem napálil odpad a nenapsal jsem ani komentář (dokonce mi nestál ani za komentář "nestojí ani za komentář" :-)) ... naopak druhý mě příjemně překvapil. Wilder, Wilder... ano, není to shoda jmen, je to bratr slavného Billy Wildera, držitele teď nevím kolika, nejmíň pěti Oscarů, tvůrce parádních filmů jako Někdo to rád horké, Byt, Raz dva tři, Avanti... Myslím, že i u W. L. Wildera místy dochází k zábleskům podobného kumštu... a ten ho dostává z bahna ostatních tvůrců sci-fi a monster braků v té době obvyklých... Asi jsem objektivně vzato trochu nadhodnotil -- ale co, je to moje hodnocení :-)