Recenzie (1 239)
Miluj blížneho svojho (1999)
Prostřihnout 20-30 minut hlavně úvodu by bylo k dobru věci... Nadstandardní film, který si nehraje na obvyklé "jo, je to jak má být".
Diskopríbeh (1987)
odpad je příliš shovívavé hodnocení...
Kamarát do dažďa (1988)
Krystalická podoba toho, co se mi na ČSSR hnusilo k zblití + tlamy herců v socialistické módě + vymaštěné Janečkovsko Michalovskodavidovské "hity", ze kterých byli spolužáci unešeni (nebo to dělali, aby zapadli) a já si připadal jak ufon...
Oznamuje sa láskam vašim (1988)
Tohle bylo velmi silné a poctivé, a to nejen kvůli závěrečné emocionální náloži. Ta totiž není samoúčelná a vlastně ani nečekaná, je naprosto v souladu s vyprávěním celého filmu. Ten, kdo v něm vidí jednoduchou romantiku nebo svlečenou Hrubešovou, vidí jen velmi malý kus toho, co je vlastně "o nás a o nich" a válce vůbec vyprávěno.
Arete hime (2001)
Chvíli jsem vzpomínal, jestli teď nekecám... ale je to letos nejpříjemnější film, který jsem viděl, z oněch, které jsem neznal. Nikoli nejlíbivější. A nevím ani sám proč, byl tak jednoduchý... Každý musí vyprávět příběh, aby se osvobodil -- ale svůj vlastní, ne nějakou cizí pohádku. Spousta situací skončí úplně jinak, než byste odhadovali a spoustu děje mění úhel vypravěče.
Teherán '43 (1981)
Divný film... i když působivý.
Biely Bim, čierne ucho (1977)
Nebýt té alergie, že jsme na film museli jít nejmíň 3x se školou v 3., 5. a 7. třídě,... tak jde o moc poetický příběh.
Noc v múzeu (2006)
Hodně podprůměrné a doslovné, ale dal jsem už odpad horším s****ám - tohle je celkem neškodné...
Ilsa: vlčice SS (1975)
Když už jsou ty ženy nahé, proč tedy aspoň nejsou ke koukání? (bez hodnocení)
A.I. Umelá inteligencia (2001)
Tak dlouho se chodí se džbánem na emoce, až se z lesa ozve. Na to, že to měl a hlavně chtěl být doják, byly emoce bože ale tak hrozně povrchní a studené... Fuj