zelvopyr

Zatím 3 díly - Mount Pinatubo a dvoudílná Arctic Passage. Díl o Amundsenovi skvělý. Obecně výborná úroveň skoro BBC standardu, originální záběry a opravdově kvalitní vstupy do archivních materiálů. Letmo jsem si prošel sezonu 33 a dám si nejméně 5 dalších dílů. Kdoví, zda v hodnocení nepřihodím... //// Edit: tak už za sebou mám asi 40 dílů, některé jsou mírně slabší, některé naprosto špičkové. Docela dobrý tento seriál v jakémsi "dovyprávění" nějaké novinářské senzace, které jsou plné TV, pak utichne, a k coby starým zprávám se k ní už jen tak někdo nevrací... zde ale ano, po pár měsících nebo letech, s podrobným rozborem, jak to vlastně bylo a jak to dopadlo.

Finále psychologického třídílného dramatu otce, jemuž partnerka s pomocí povedených přátel odepřela kontakt s vlastními dětmi - dvojčaty. Zlomený bolem, upjal se cele na svou práci vrcholového manažera státní správy. Sebezničující workoholismus podryl jeho zdraví a způsobil akutní astma, kvůli kterému musel neustále používat respirátor. Po setkání se ztraceným, nyní dospělým synem, snažil se o jeho duchovni rozvoj a přijetí aspektů síly ukryté v prostých a přirozených emocích, technikou, do které jej zasvětil bývalý učitel, nyní jeho nadřízený. Dál se spoilovat neodvažuji, ale jistě si domyslíte, že tragedii nemohlo nic zabránit. Díky diváckému úspěchu byl natočen prequel zachycující dětství a v dalších částech vysvětlující okolnosti odcizení mladého páru a následného upření rodičovství.

Až jsem překvapen, jak dobře tato reportážní rekonstrukce fungovala. Pozor, hodně nesedící tag "found footage" zřejmě některé zde zmátl a pláčí tu ve svých pomatených komentářích, že se kamera málo klepala a nebyla tam žádná strašidla. Takže ano, máme tu skvělé spiknutí těch nahoře kombinované s ukázkovou nekompetentností. Máme tu podobně ukázkové pitoreskní maloměsto jako v Čelistech... tohle žeru :). Máme tu paranoiu na všech stranách a pozvolné odkrývání, co se to děje (poděkujte všem kktům, co píšou spoilery do obsahů a komentářů -- já je zpravidla po zkušenostech dopředu raději nečtu, a už mi to u několika filmů zachránilo skvělou gradaci). Máme tu velmi přesvědčivé provedení včetně maskérny a props. Jediné, co mě snad trošku štvalo, byla dramatická, až příliš "návodná" hudba, ve smyslu "kde se vyděsit". Asi se nějakou dobu nebudu koupat v zahnojené brakické vodě...

Vzásadě proč ne, být na exorcismy nějak zvlášť fixovaný, asi bych byl nadšenější. Solidně odvedená práce a docela fungující atmosféra. Nevýhodou je, že kolem roku 2012 už tohle nikoho neohromí. Film je málo bombastický, málo klasický, nebo málo novátorský (taky můžu mít měřítka obroušená a poškozená devíti sezónami Supernaturalu, kde se s démony moc nepárají a vymítání se koná vždycky mezi snídaní a čištěním zubů nebo pro ukrácení volné chvíle při čekání, než se ohřeje večeře v mikrovlnce – nehledě na to, že pár posledních sezón už je to padni komu padni a vraždí se démoni včetně posednutých lidí). Trochu mi taky vadil falešný tón vyplašenosti tlustšího kněze – pořád řešil, že ho vyhodí z církve asi na úrovni vykopnutí z práce, nikoli selhání svazku s bohem, poslání a oddanosti. Ale jinak, jak jsem předeslal, celkem funkční.

Život je pohoda, vlastně o nic nejde, když nejsou prachy, vyhrajeme je v ruletě, zítra se bude tančit všude. Ale jo, pro zábavu dobré, taneční aranžmá bez diskuse, ale je to trochu z jiné planety i na 30. léta...

Fascinuje mě, když obsah napíše někdo, kdo film neviděl, z kompilátu z jiného jazyka. Ne že by mi přišlo podstatné, že lékař je lékařka a že tam nejsou žádní odvážní záchranáři, ale právě samotní alpinisté... hlavně se ale nahony vyhne tomu, o čem film je, tak proč pak vůbec něco psát – je to zkrátka naprd, velebnosti. // Film bych asi pojmenoval jako Obrázky z hor. Příběhu zde mnoho není, jsou to epizodky. Hezký prvek je, že postavy mají skutečná jména herců, a když si spolu povídají, proč vlastně jdou do hor (A O TOM TO JE), zní to alespoň zčásti jako jejich osobní výpověď a vypadají hodně autenticky. Zamíchání válečných záběrů z bojů ve vysokých horách zní sice pro toho, kdo film neviděl, asi mimózně, ale hlavní teze filmu je, že v horách jste odkázáni na sebe a ty nejbližší vedle vás, podobně jako ve válce, a člověk se může projevit či sesypat úplně nepředvídatelně. Takže takovéhle halucinace v člověku na pokraji sil... /// Kavkazské hory jsou takové, jak si je pamatuji z doby, kdy jsem byl na Elbrusu (pravda, lanovkou, ale stejně). Vysockého písně jsou tu hned čtyři, i jedna z mých nejoblíbenějších, Loučení s horami. Ostatně i v ní je to hezky shrnuto.

Nejslavnější ruský seriál, velmi inteligentní špionážní intriky v intrikách. Skvělé je fundované vykreslení charakterů reálných postav bez toho, že by měl člověk dojem, že do něj někdo horem dolem rve historii. Fascinuje drobnokresba velmi schopných mužů, kteří měli v rukou říši, že to prostě nejsou karikované ploché figurky, se kterými se vypořádává übergeroj jako ve střílečce Wolffenstein... Také neúprosně logické diskuse například o svědomí z teologického úhlu pohledu kněze a další těžká témata. Dílko velmi zdvihlo morální kredit KGB, o čemž by mohl vyprávět i soudruh Putin, pro nějž je Tichonovova postava vyloženě alter ego... P.S. má nejdražší dostala z typicky ruské zadumanosti s romantickou hudbou a divokými husami na obloze atd. záchvat smíchu, ale já mám tyhle velmi dlouhé scény, kdy se buduje atmosféra, na sovětské tvorbě upřímně rád, bez žertů.

Velmi zajímavě zpracované proplétání jednoho tvořivého života s pádem Japonska do války. Viděl jsem z produkce Ghibli skoro všechno, musím uznat, že Kaze tachinu je v jejich nejlepší tradici realistického zobrazení cesty za snem. Z komentářů jiných jsem čekal něco velmi podobného Porcovi, ale sám nejvíc společného nacházím s Tonari no Totoro, mým nejoblíbenějším filmem. Pojetí reality na pomezí snu, romantizovaná, "čistá" realita staršího, relativně chudého a prostého Japonska... K ději samotnému. Jiro měl pět dětí :). Předvedení člověka, který stál za nejničivější japonskou zbraní a nejvyráběnější stíhačkou všech dob, jako anděla v lidské podobě a velkého dítěte, je přes jeho celkem dobrou povahu přeci jen trochu na hraně únosnosti. Spousta postav je pochopitelně příliš černobílá, nicméně, pokud má být onen německý "turista", jak se domnívám, Sorge, je to geniální (je uváděn jako Castorp dle Mannova Kouzelného vrchu, ale stejně...).

Kniha je úplně základní dílo literatury. Převést ji do filmu neznamená jen předvést děj: ten je v knize použit jako pouhá volná kostra pro veškerá podobenství, úvahy, přírodovědecké odbočky, kacířské myšlenky, podvratné (na svou dobu) předvádění, že lidé jsou si rovni bez ohledu na rasu a vyznání, výklady světonázoru, trefná pozorování koketující se sociologií a psychologií... Záleží tedy na tom, jak je předvedeno těchto 90+% knihy. Ve staré verzi s G. Peckem je to drobet mletí prázdné slámy a nudící traktáty... zde o něco, bohužel jen o něco, lépe. W. Hurta mám celkem rád, ale zde předvedenému se, bohužel, přehrávání říká. Zato "vedlejší hlavní role" byly skvělé, Ismael, Starbuck, Stubb, Kvíqweg. Mimochodem pozor, řada herců ze zajímavého obsazení zde má jen dvouminutové štěky (Sutherland, Boyd).

Nejdřív jsem viděl remake s Brosnanem, a svým způsobem jsem si teď zlepšil názor na remake. Ano, co se týče hereckého obsazení, není co řešit a McQueen s Dunaway jsou třída. Nicméně určitě bych nepopisoval rozdíl originálu a remaku jako tvrďáckou verzi a verzi pro slečinky... Je zkrátka jiný, a to je fajn (protože proč jinak rimejkovat). Ale dosti o filmu jiném a více o verzi z roku 1968. Je amorální a na amorální si jen nehraje. Vyloupit banku za použití střelných zbraní, což se může lehce zvrhnout v masakr, to není běžná klukovská hra znuděného bohatce. Thomas Crown zde musí mít vše pod kontrolou a Vicky mu není úplně rovnocenný soupeř. Naopak je jen v roli vítaného rozptýlení a broušení si kombinačních schopností. Ale jako páru by jim to docela slušelo. Kamera a rozdělený obraz... docela mě pojetí bavilo.