zelvopyr

Tři hloupí, velmi hloupí lidé plus jeden extrémní pitomec letí do Mexika, kde provokují nenávist domorodců k sobě. Pak se vlastní vinou životu nebezpečně přesunou do pustiny, kde z nich padají výroky, které stojí za úvahu tesat pro jejich zhovadilost do mramoru (a to už jsem viděl / slyšel leccos). Tu a tam narazí na mimořádně zvětšené tvory, obvykle jsou tak 10 metrů vysocí a stojí 5 metrů od nich, tváří se žravě, a naše čtverka na ně tupě kouká, vyměňuje si repliky, a pak na pokyn zpoza kamery zničehonic zpanikaří, uteče o 5 metrů dál a tam se zase tupě a sošně tváří. Měl jsem chuť na hovadinku, ale tohle byl silný kalibr.

USA má (polovina proti době před 20 lety) za loňský rok necelých 15.000 vražd. Z nich spáchal dvě třetiny Hannibal Lecter, zbytek jeho zmanipulovaní pacienti. Skvěle vybraná titulní postava, jen tak někdo mu výkonem nestačí držet krok, jakkoli jsou výborní i jiní. Čili, tím lépe pro reálný vztah Hannibal versus ostatní. Preciznost a zásadovost, schopnost okamžité analýzy a reakce. A místy překombinované úmysly v úmyslech, způsobující ještě větší odklon mysli od reality... Což je vlastně OK, tak se to má nejspíš brát. Vynikající stylizace opět surreální -- třeba květiny, houby, med a další pochutiny pěstované na mrtvolách, výtvarná stylizace příběhu projevující se důsledně kontrastním oblečením Hannibala kontra Willa (doplňkové barvy), estetika tekutin, barokní aranžmá... Vpodstatě jediný úkrok ze světa Hannibalů Hopkinsových, které seriál dost ctí, je pocit přítomného času v příběhu, tím myslím, že je zjevně aktualizován do 21. století (přinejmenším mobily, webovky F. Lounds atd.), což trochu neštymuje s původní časovou linií. // Třetí série: všichni měli špatný trip a žvanili a žvanili a žvanili a žvanili. Shovívavě jen jedna hvězda dolů.

Tenhle film mohl být o tolik lepší... kdyby se některé použité výroky dotáhly. Například, že miliarda ufonů čeká s invazí na úspěch prvního výsadku... Kolem toho se dala rozpoutat tak hustá panika a paranoia (protože jak se takové mase masa ubránit? To by došly i atomovky, zvlášť v roce teprve 54...). // No nic, rudá hrozba ze země světlých zítřků popř. rudé číny je převlečena za ufony, McCarthy jistě plakal radostí za modelovou situaci úniku informací, za které popravili Rosenbergovy. Datace sedí. Je to asi 4. zhlédnutý film L. Wildera, diletantského bratra slavného multioskarového režiséra. I zde, něco málo od bratra okoukal, takže odpadové to není, ale díra do světa také ne. Ufoni mají opak šikmých očí, docela švanda.

Ufoni s teroristy nevyjednávají! Režisér se nám snažil předat jedinou myšlenku (tj. pointu v závěru), narazil ovšem na realitu toho, že celovečerní film musí mít aspoň hodinu. Sbíral tedy minutky kde to jen šlo, typicky se někam tři minuty jede autem a tváří se u toho zádumčivě, nebo jde jedna osoba tři minuty z kopce a na konci se zádumčivě rozhlíží, dlouho se nevrací, tak ji jde hledat další osoba zase tři minuty z kopce a tak. Případně se použijí záběry z přírody, had, medvěd... Film má své klady a místy je úžasně blboučký, ale pouštět ho rozjařené společnosti pro zvrhlou zábavu nebude fungovat, prostě vůbec neodsýpá. Pozoruhodná je samozřejmě ufonka, vypadá jako tlustší a opilá provazochodkyně (ohrožuje ostatní extrémně pomalou chůzí) v estrádním kostýmu, co si hodně zkazila makeup. Zcela nepatřičná hudba má taky své kouzlo. Film má dva (!!) vypravěče, první je nudně standardní "radio announcer", druhý mluví dohromady skoro deset minut nádherně úchylnou dikcí, škoda, že tak není pojata větší část. // Hm, když se nad filmem zamyslím z existenciálního hlediska, repetivní scény, kde se uniká, vždy se vynoří ufonka a změní děj, až se vrátí na začátek, a v každém z několika koleček ubyde jedna osoba, se dost podobají zacyklení v horečném snu. Pokud by takový byl teoreticky záměr a bylo to dobře režijně podané, šlo by o velmi zajímavý film. // P.S. Shirley Kilpatrick v roli ufonky je údajně ta samá osoba jako herečka nenáviděných postav Shirley Stoler.

Oh-la-la, první zdání klame. Čímž myslím dryáčnický název, který měl nalákat davy chtivé pořádně bulvárního "scifi" bahýnka. A ono jde o docela slušné existenciální drama, které ale vůbec neklouže do nějakého patosu nebo hysterie. Kromě trochu přehnané deklamace (jen místy) poplatné spíš době než žánru nemám co vytknout. Příběh je dejme tomu ohraný, ale dobře rozehraný, jednoduchými prostředky dobře podaná situace. Vnitřní motivace a chování postav (nebál bych se napsat psychologie) je značně netriviální, dialogy jsou vybroušené. Líbilo se mi z filmů o nás mimozemšťanech půjčujících si těla vás pozemšťanů snad nejvíc, a to už jsem jich viděl celkem dost.

Jeden z nejhorších Hondových filmů, byla to dooost otrava. Ústřední postavy pomotaného (nikoli spletitého) příběhu jsou parodicky oblečení gangsteři (obávám se, že parodie není úplně záměrná), mladý a z mého pohledu neschopný policista -- ale možná mají v Japonsku jiné standardy, árijský agent světového Diamantového kartelu, který má být vtipálek, ale moc mu to nejde, profesor s mladou asistentkou (známé schéma Hondových kaijuu filmů: hrdina, jeho přihrávač, nevěrohodně namaskovaný profesor a jeho dcera / asistentka coby sexuální lákadlo pro hlavního hrdinu) a divná postava padouchyně. Plus samozřejmě, u Hondy nelze jinak, monstrum, které vyssává haldy uhlí a jeho esoterické alter ego, které se propaluje skrz sejfy, aby si šmáklo na diamantech. Hlavní vtip filmu je postaven na pro prvňáky překvapivém faktu, že uhlí je z uhlíku stejně jako diamant. Bomba. No a pak je tam armáda, která po prvotní nesprávné taktice zvolí úspěšnou, a při další vlně útoku je poučena v tom smyslu, že opakuje taktiku první. Jinak by to na takovou délku filmu nenatáhli. Když toto dílo vynecháte, nepřijdete naprosto o nic.

Docela laciné provedení, což by mi nevadilo... Příšera vypadá krásně, takovým plyšáčkem bych nepohrdl, a "herci" se musejí hodně snažit, aby se jí vecpali do pařátů. Herecké výkony bohužel podprůměrné, film trpí patetickou ukecaností na stranách "dobra" i "zla". Nicméně, klady bych tu našel (spoilers ahead) -- jednak nezvykle akční jedna z žen, která tam není jen pro ozdobu jako obvykle, ale když se dozví, kde se venušan skrývá, jako první vezme flintu, skočí do auta a jede ho vymýtit. Za druhé, vidím zde jistou anarchistickou potměšilou podvratnost, kdy obránci Země bez mrknutí oka vraždí své ovládnuté nejbližší apod. a jediný, kdo projevuje žal, je "bezemoční" padouch. Dále je zajímavé a proti klišé, že zavražděny jsou všechny tři ženy v příběhu, všichni důstojníci (armádní i policejní) a stařík -- podle cenzurního úzu (Hayes code) přesně osoby, které obětmi být neměly. Kdyby tam ještě zabili pejska a malou holčičku, už by to byla filmová revoluce.

Vpodstatě hlavní důvod, proč kroutit hlavou "co to proboha udělali se 47 róniny" je to, že se tento film jmenuje 47 róninů :) ... s původním přesně doloženým historickým příběhem ani literárními, divadelními, filmovými dramatizacemi nemá totiž skoro nic společného. Nicméně, vyčítat by se dalo leccos jiného. Dost špatně snáším filmy s prakticky 100% japonským ansámblem, mluvícím makaronskou angličtinou, aby proboha nemuselo americké obecenstvo číst. Co je ale horší: Ta zoufalá politická, rasová, genderová a všeliká další korektnost -- a připoměkkost, aby náhodou při všech mečových soubojích a seppuku neukápla kapka krve, která by znemožnila v USA na film jít kojencům... Venkoncem, po cca hodině jsem otřepal námitky a začal se docela zvrhle bavit, ale stejně jsem rád, že film skončil ekonomicky trapně. Už mi tenhle trend předstírání japonské příchuti od lidí, co byli už 2x v sushi baru, tak se cítí experty na Japonsko, u Posledního samuraje, Goemona, Sucker Punche a podobně dost lezl krkem. Tak snad příště střízlivěji a čestněji...

Mizogučiho čůšingura byla černobílá materiálem, ale rozhodně nikoli postavami. Zatímco v ní se řešily intriky a napětí před konečným úderem, zde bylo vše dopodrobna vysvětleno i pro ty nejnechápavější, kdože měl morální pravdu a proč bylo šógunátské feudální zřízení prohnilé. Hlavní záporák byl zkarikován daleko za hranice potupení, kladní hrdinové byli nejkladnější lidé co kdy žili na zemi. Inu, zdála se mi tato verze poněkud méně stravitelnou. Leccos ovšem vynahrazují skvělé herecké výkony a majestátní "průchozí" scény -- příchod vyslanců a zejména závěrečných pár minut u mě film hodně pozvedly. Bohatý vizuál nešetří nádherou a podtrhuje majestátnost. Velkofilm s nechutně přepálenou délkou a doslovností, jinak povedený...

Dovedu se nadchnout i pro mizerně technicky provedený film, pokud má myšlenku. Dovede mne pobavit i pitominka, která je jednoduchá, promíjím i zásadní znásilnění fyziky... Zde podaná myšlenka je... vlastně žádná. Hlavní motiv je generační střet pasivních vůdců utopie s "mladou" generací captainů america (ti jsou nepřesvědčivě hraní herci přes čtyřicet), do nichž se samozřejmě zamilují extrémně atraktivní, machismus vyhledávající, vyzývavé a nedotčené domorodkyně kdekoli na světě, i jiném. Kulisy, dějová omáčka, dialogy, zápletka, monstrózní pavouci, mutanti... v tomhle filmu mizerné, slabé slovo. /// Aniž by tvůrci sami tušili, zesměšňují vlastně opak toho, co zamýšleli... konflikty se řeší zbraněmi v tom nejklišovitějším, karikaturním módu, který je ovšem myšlen smrtelně vážně a tupě.