ScorM

napoprvý jsem ten film tak trochu nesnášel, částečně vlivem projekce ve varech, kterou zkazili mnozí otrávení diváci, částečně mě to prostě nechytlo. ale zpětně jsem měl pocit, že je to až příliš easy-to-hate film a že bych ho při dalším zhlédnutí ocenil víc...a k tomu došlo až několik let poté s extended verzí. ten film neni a asi nikdy nebude (a nemůže být) dokonalej, ale napodruhý už mě dostal. je to krásný, čistý, kamerou, střihem, zvukem, potlačením herectví a filmovosti ve prospěch co nejreálnějších impresí, což malick dotahuje do extrémnějších poloh ve svých následujících filmech...fascinuje mě to i strukturou, jak strašně malej a specifickej výsek života postav většinu filmu sledujeme, zasazenej mezi gigantický stvoření světa, přítomnost a konec odehrávající se mimo čas. vyhýbá se to tolika klišé rodinných dramat/coming-of-age filmů v dialozích (nebo spíš v jejich absenci) i dění, neni to ani tryzna, ani kýčovitě krásný, a přitom to tolik diváků svou upřímností vytáčí. zatímco v lecčems podobnej boyhood ohromuje zejména produkčně, ale jinak je pouze sledem důvěrně známých "filmových" výjevů, i když utlumených, strom života je neustále překvapující a stejných, resp. silnějších emocí dosahuje ve výsledku na mnohem menší dramatický ploše. dovedu si představit i verzi mnohem delší, materiál na to evidentně je, a vlastně se člověk nestihne nudit, protože to v tý svý flow ani na moment nezpomalí.

beyond life (and death), resp. mimo kategorie. ještě větší zjevení, než předchozí dvě řady a prequel. bál jsem se senility, simple nostalgie a že to bude další z tupě oživovaných klasik poslední doby. a lynch překonal veškerá očekávání a přinesl asi nejgeniálnější "návrat", co jsem měl možnost vidět. je to děsivý, napínavý, dojemný, s nejvíc over the top humorem, obrazově i zvukově přenádherný, naprosto nepředvídatelný a kašlající na trendy. a samozřejmě je to jen pro ty (nej)trpělivější. léta jsem nebyl něčím tak upřímně nadšen. a ten vymodlenej payoff po 25 letech tam je, akorát trochu jinak, než jsem si představoval. a mnohem líp.

Nebýt posledních 10 minut (včetně výborného posledního záběru), které ten film doslova vytáhnou ze dna, byla by to úplná ztráta času. Film, který je v teoretické rovině výborný, ale v praxi je to otřesně zrežírovaný, nasvícený, nabarvený, rozzáběrovaný, často nedoostřený bordel, kde se většina scén prostě tak nějak děje, a film plyne bez jakéhokoli dopadu. Ani ta občasná záměrná lacinost nefunguje. Přitom ústřední myšlenka se dvěma protagonisty je krásná, životopisný žánr je pojatý jako groteskní šestáková detektivka, sere se na informace, skáče časem i prostorem...a bohužel je z toho tak špatný výsledný film. Bernalův Peluchonneau by se dal sledovat a poslouchat donekonečna (spin-off!), a především díky němu to ve finále vyroste v něco víc, než tam celou dobu bylo. Můj první Larraín, ale od začátku jsem si říkal, jak by to bývalo mohlo dopadnout, kdyby to dělal někdo schopný. 50%.