Lindiště

Další odnož s "parkovskými" postavičkami. Sice je tento seriál určen pro děti, ale neznamená to, že i dospělí se u toho nemůžou pobavit (aspoň JÁ teda můžu). Jsem ráda, že toto vzniklo, protože z celého stáda (viz Shaun the sheep), je Timmy jednoznačně nejroztomilejší. I když oproti svému předchůdci to není taková psina (určeno cílovými skupinami), má to své kouzlo a ve srovnání s jinými seriály a pořady pro děti určitě vyniká.

... a bohužel to nezachrání ani Herzův Upír Nosferatu...

Tohle chce asi vidět víckrát, aby člověk postřehl všechny ty nápady.

Hned první záběr mě přesvědčil, že zbytek vidět opravdu nechci.

Fuj animace. Ty příběhy také za moc nestály.

První film viděný snad pouze na základě plakátu (od autora Zdeňka Vlacha). Film sice není zas tak strhující, jak by se u tohoto tématu možná předpokládalo, ve svém pomalém tempu je zaměřen, více než na děj, na metaforu a podobenství, rozhodně však nepostrádá atmosféru a zdařilé vykreslení ducha doby. Zkrátka - "K čemu je ta cesta, když nevede ke chrámu..."

R.I.P.

Sentiment a 50 let staré, nicméně stále nepřekonané křivdy, nic víc.

Film, kde je všechno divné, ale nikomu to nepřijde divné...

Co se týká osobnosti Michaela Reynoldse, jeho staveb a idey vůbec, tak je to jednoznačně za 5. Vždycky mě potěší někdo, kdo se snaží hledat nové způsoby oproti konvenčním metodám, pokud stavby vypadají takto skvěle, tak je to ještě lepší a když se ještě k tomu snaží druhotně využít odpadový materiál, tak je to úžasné. Líbí se mi ale, že zde nejde pouze o ten stavební materiál, ale o celkové řešení, kde je do důsledku promyšleno využívání přírodní energie a vody, vytvářící udržitelný dům nezatěžující životní prostředí. Dokonce i dokument samotný jak je zmíněno, vznikl za pomocí druhotného využítí různých materiálů. Toto je cesta, která by se podle mého rozhodně neměla opomíjet a v budoucnosti by mohla být alespoň částečně využita. Podobnými systémy se zabýval třeba i Hundertwasser, jen je nestihl do své smrti realizovat, proto oceňuji, když se najde někdo další, kdo myslí trochu jinak a hlavně v kontextu se životním prostředím. Co se týká kvality dokumentu, tak tam už je to trochu horší. Trochu mi vadila stylizace Mika do role oběti v boji jednotlivce proti zkostnatělému politickému aparátu, kde jsou všichni tupohlavci, ale mají tu moc rozhodovat (i když neříkám, že to tak není). Raději místo omílání uvedených sporů o zákony a výčtů všech klacků házených pod nohy bych dala větší prostor pohledu na stavby samotné, zejména všechny systémy, které spoluvytváří jejich zmíněnou udržitelnost. Samotné konstatování "Nemám zavedenou elektřinu ani vodu" nestačí. Také dávání do souvislosti s přírodními katastrofami jako tsunami nebo hurikány, způsobené globálním oteplováním, mi přišlo trochu zbytečné. Jinak Mikovi fandím a doufám, že se najdou další, kteří jsou schopni při projetkování staveb myslet podobně.