salfa72

Další Indický film o policistovi, který se postaví vlivnému mafiánovi, který si myslí, že si může dělat cokoliv. Film je přímým remakem Tamilského filmu Saamy (2003). Sanjay Dutt, jako DCP Rudra Adityadevraj, policista, který na první pohled vypadá jako neúplatný strážce zákona. Když místnímu vlivnému mafiánovi Nagorimu (Prakash Raj) zavře několik podniků, zdá se, že všem grázlům ve městě odzvonilo. Když se oba setkají v tváři v tvář, tak Nagori zjistí, že Rudra je stejně zkorumpovaný policista, tak jako všichni ostatní a uzavřou mezi sebou mír. Jednoho dne se Rudra seznámí v obchodě s krásnou dívkou jménem Sehar (Prachi Desai), po čase mezi oběma přeskočí jiskra a zamilují se do sebe. Když na policejní stanici přivedou starou ženu, kterou zmlátili poté, co si stěžovala na okrádání zákazníků na místní pumpě, Rudra zmlátí zaměstnance pumpy, kteří pracují pro Nagoriho, jejich přátelství tím skončí a stanou se nepřáteli. I když jsem se u filmu celkem dobře bavil a těch cca 141 minut uteklo jako voda (i přes několik otravných reklamních bloků), tak by se měl Sanjay vzpamatovat a přestat hrát na stará kolena akční hrdiny. Jednak už na to nemá postavu a ani věk. Při romantických scénách s Prachi Desai vypadal jako její otec, než jako její přítel a celé to působilo dost divně. Film natočil Tamilský režisér K.S. Ravikumar a na filmu je jeho styl znát, i když akční scény většinou celkem ušly, tak ta poslední scéna, při které Prakash uhoří, působyla i na mě příliš lacině a digitálně. Jediný, kdo táhne celý film nahoru je Prakash Raj, který se své role zhostil opět dokonale a za svůj herecký výkon by si zasloužil nějakou cenu, kdyby záporáka hrál kdokoli jiný, šel bych s hodnocením ještě níž.

Tak tohle byla řežba od začátku, až do konce. To, co zde Tony předvádí, je mimo veškeré lidské chápání, jeho dech beroucí kaskadérské kousky se nikdy neomrzí a i když jsem viděl film už několikrát, stále nechápu, jak někdo může něco takového dělat a přitom nemít zlámané všechny kosti. To že tyto filmy nemají žádný, nebo hloupý děj je pochopitelné, o ty zde opravdu nejde (jak už bylo několikrát zmíněno), všichni tady dělají Tonymu pouze křoví a žádné herecké výkony se od nikoho nedají očekávat, hudba také nestojí za nic, i když ta melodie při honičce v těch tojkolkách (Tuk Tuk) byla celkem fajn. Přesto všechno jde o parádní akční podívanou, která stojí za to a nic jiného jsem od toho ani nečekal (nechtěl). Když vidím občas ty rádoby akční filmy z USA atp., kde si na bitky pouze hrají, přijde mi to ve srovnání s asijskými akčními filmy jako parodie na souboje. Proto mě čím dál víc mrzí, že Tony ubíjí svůj potenciál ve filmech jako Rychle a zběsile, myslím si, že tohle opravdu nemá zapotřebí a měl by se raději věnovat Projektům jako je Ong-bak atd.

Indický film, který má cca 2 800 hodnocení a přesto je v červené barvě? Tohle mi nedalo a musel jsem si tento film pustit. Trochu mi trvalo, než jsem si zvykl na Khanovu postavu, zpočátku se mi zdála dost otravná, měl jsem sto chutí mu jednu vrazit. Škoda, že ve filmu chybí tradiční indické písně, ano hudba ve filmu sice je, ale jen jako podkres. Místy jde o dost přeslazené poselství o tom, že ne každý muslim je automaticky terorista. Herecké výkony hlavních představitelů byly opravdu vynikající, tohle byl Khanův nejlepší herecký výkon, jaký jsem zatím od něj viděl, stále ho mám před očima, jak je oblečený do těch modrých ženských šatů :-). Zatímco první polovina je o tom, jak chudý autistický chlapec ke štěstí přišel, v té druhé zase sledujeme, jak se Khanovi hroutí jeho vysněný život a jak schytává od života jednu ránu a druhou a přesto si stále jde za svým cílem. Původně jsem chtěl dát tři hvězdičky, ale nakonec mě film pohltil a utekl i přes svoji dlouhou stopáž jako voda, i když ten konec je na můj vkus až moc velký happy end, přesto mu nakonec dávám plný počet hvězd.

Poté, co Jet Li v roce 1993 odmítl pokračovat kvůli neshodám s producentem ve čtvrtém díle série Tenkrát v Číně, si přesto v tom samém roce zopakoval roli legendárního Wong Fei Hunga ve filmu Železný dráp (sám si ho produkoval) a který by se dal označit za spin off (či s určitou dávkou nadsázky za parodii na tuto filmovou sérii). Tento film se od série Tenkrát v Číně liší větš mírou násilí a humoru, především pak scény s prostitutkama patří k těm vtipnějším (např. parodie na hudební motiv filmů o WFH). Wongova žáka Leung Foona ztvárnil Ka-Yan Leung a v roli Soa se objevil Hong Kongský herec a zpěvák Dicky Cheung, choreografii soubojů měl na starosti legendární Woo-ping Yuen. Mezi nejlepší scény filmu bezesporu patří souboj dvou slavných herců Jeta Li a Gordona Liu, pikantní je i díky tomu, že Gordon také ztvárnil legendárního Wong Fei Hunga a to hned dvakrát, ve filmech Challenge of the Masters (1976) a Martial Club (1981). Škoda, že některé z těch pár HK kung fu filmů, které u nás vyšli na DVD jsou některé opatřeny anglickým dabingem, díky čemuž je divák nucen si film pustit s CZ dabingem a nemůže si ho vychutnat v původní znění s titulky.

Po zhlédnutí prvních osmi dílů se už ani nedivím, že tomuto seriálu dala většina uživatelů odpad, kdyby tohle bylo to první, co bych z indické kinematografie viděl, tak už bych nikdy nechtěl nic z Indie vidět. Při sledování seriálu jsem si vzpomněl na scénku, kdy J. Náhlovský čte děj telenovely, kterou napsal (scénka se jmenuje Pepinda), myslím, že docela přesně tehdy vystihl podstatu těchto seriálů. :-) Kdyby to bylo natočeno někde jinde (J. Amerika), tak bych tomu nejspíš napálil také odpad a už bych se na to nikdy nepodíval, ale když jsem přežil sledování filmu Jodha Akbar (2008), tak přežiju i temto seriál.

Musím se přiznat, že romantické filmy moc nemusím, ale z nějakého nepochopitelného důvodu mi romantické filmy z Asie většinou nevadí. Možná to bylo těmi indickými kráskami (ať už šlo o Madhuri Dixit, nebo o Aishwaryu Rai Bachchan), vždy bylo na co se dívat (třeba ta scéna ve sprše), navíc v hlavních rolích dva slavní Khanové (Salman a SRK), dalším plusem jsou písně, kterých je zde hned několik a všechny jsou moc pěkné. Když tomu připočtu i zmínku o Amirovi a xy odkazů na legendárního Amitabha, co víc by si mohl fanoušek Bollywoodský filmů přát?

Když jsem zahlédl upoutávku na tento soutěžní pořad, řekl jsem si, že to musím vidět. Nejen, že jsem se u toho občas i lehce zasmál, navíc se člověk dozví i zajímavé věci. Jediné, co mi trochu vadí je fakt, že Slováci tento pořad (Dobre vedieť) dávali mnohem dřív než naši.

SW jsem sledoval už jako malý kluk a patří k mým oblíbeným sci-fi sériím spolu se Star Trekem, proto jsem se těšil na nové pokračování i přesto, že práva získalo studio Disney (největší prznitel dětských duší na světě). Jedna z věcí, která mě mile potěšila byla ta, že byli obsazeni žijící herci z původní trilogie (Harrison Ford, Mark Hamill, Carrie Fisher, Peter Mayhew, Anthony Daniels). Co mě naopak moc nepotěšilo byla recyklace původního námětu (nová a větší hvězda smrti, jen s větším doletem a účinkem), ani hlavní záporák není tak cool, jako jeho dědeček a působí spíše komicky (zvlášť, když si sundá tu svoji rádoby cool helmu), Adam Driver nikdy nebude jako James Earl Jones nebo jako David Prowse, ostatní nové postavy mi nějak zvlášť nevadili, ale ani mi nepřirostly k srdci tak jako původní postavy. Přesto všechno jakmile zazněla úvodní znělka, tak jsem sledoval film bez přerušení až do závěrečných titulků. Viděno už podruhé (jednou v původním znění s titulky a jednou s dabingem) a především první varianta se mi líbila více.

Šel jsem do filmu s vědomím toho, že tento skvost vypotilo studio Asylum, přesto jsem byl už v půlce fimu zhnusený hereckými výkony i příšernými dialogy (o maskách vetřelců ani nemluvím) a jenom jsem čekal, kdy moje utrpení konečně skončí. Mám takový pocit, že scénarista s režisérem evidentně brali drogy, jinak by nikdy nemohla vzniknout taková kravina, o nelogických chybách ve scénaři ani nemá cenu se zmiňovat. Celé to navíc ještě zabíjí příšerný dabing, v místech, kdy by měly zaznít nějaké zvuky je pouze hluché ticho a slabý hudební podkres, takže například při rvačce neuslyšíte žádné údery atp. Pokud přežijete zhlédnutí tohoto skvostu bez trvalého poškození mozku a ještě tomu dáte více jak dvě hvězdičky, tak s klidem můžete začít sledovat Indické filmy, protože vydržíte opravdu už všechno (i tanečky a písně v Bollywoodských filmech).

Další film ze subžánru GWG (Girls with guns), jak už jsem psal u podobného filmu, tak i tento snímek by nejspíše patřil ve zlaté éře VHS kazet mezi klasiku, tak jako série (Red Force, Ultra Force ad.). Spousta filmů z tohoto sub žánru měla v názvu slovo Angel/Angel's, do hlavních rolí byly obsazeny ikony tohoto subžánru (Moon Lee a Sibelle Hu), další z hlavních rolí ztvárnil Benny Lai, který dělal k filmu i choreografii. Bohužel kopie filmu, kterou jsem měl možnost vidět měla EN titulky v obraze a velmi špatnou kvalitu (rozmazaný obraz), což docela výrazně ovlivnilo můj výsledný dojem, díky tomu jen těžko doceníte střídání lokací mezi rušným městem a džunglí, navíc zde moje oblíbená herečka Moon Lee nedostala tolik prostoru, kolik by si zasloužila. Jak už napsal ve svém komentáři Lacike, děj v těchto filmech nikdy nehrál nějak velkou úlohu, slouží spíš k vyplnění prostoru mezi jednotlivými akčními scénami, kterých je zde poměrně dostatek a už od úvodních titulků se neustále něco děje, díky čemuž film rychle uběhne a člověk se u něj vůbec nenudí. Pokud by se někdy v budoucnu objevila koukatelná HD verze bez EN titulků v obraze, klidně bych zvedl hodnocení směrem nahoru.