hirnlego

Naprosto syrový pohled na okupovaný Leningrad - hořící budovy, lidské zoufalství, mrtvoly na ulici. Bez doprovodného slova či jakéhokoli hudebního podkladu - pouze se zvuky tehdejšího každodenního života (a smrti) - je toto dobové svědectví ještě o to silnější...

Zpočátku téměř až dokumentární pohled na válkou poznamenané děti. Jejich zachránci jim nechtějí ublížit, avšak pro těžce zkoušené děti se pouze jedny uniformy vyměnily za jiné, strach zůstává - a není se čemu divit, vzhledem k hrůzám, jakými si prošly. Po slibném, chvílemi snad až mrazivém začátku se přibližně od onoho Karlova setkání se Stevem začíná míra patosu povážlivě zvedat, avšak únosnou mez jen tak tak nepřekročí. Pěkný film za 3,5* - přeci jen mám radši poněkud "syrovější" zpracování (i když uznávám, že vzhledem k době vzniku filmu se vlastně tomu optimismu a naději ani nelze divit).

Po řemeslné stránce dobře odvedená práce - bohužel opravdu jen dobře (koneckonců, je to TV film). Téma je velmi silné a člověka rozhodně nenechá chladným. Pro mě jsou snímky s podobnou tématikou tou nejhorší masáží na nervy, neboť snad to nejstrašnější, co může člověk zažít, je pocit neskutečné křivdy, kterou ostatní odmítají odvolat! Zde to bylo o to horší, že sám odsouzený se choval na můj vkus až příliš netečně - zmítaly mnou návaly zlosti, kdy jsem si říkala "Proboha, vykřič do světa, že jsi nevinný! Řvi tak dlouho a tak hlasitě, až se celý svět ustrne! Řvi!" - ale on ne, zmohl se jen na pár smutných pohledů a snad jediný větší odpor - a to je tak strašně málo na někoho, kdo je odsouzen k smrti na elektrickém křesle! A ať už se reálná postava z onoho případu ze třicátých let chovala jakkoli, takhle se o život prostě nebojuje...

Animace mohla být zajímavější, třebaže hra stínů je moc pěkná. Celé to bylo takové mile průměrné - až do samotného závěru. Ten mě však přinutil uronit, byť jen jedinou, slzu - a to není u cynika jako jsem já vždy jednoduché - takže přidávám ještě jednu *.

Tohle se musí vidět bez dabingu, ve kterém spousta hlášek vyšumí naprosto do ztracena. (3,5* - bitka mezi TV hlasateli, Aqualung či neskutečně dojemný dialog psa s medvědem - u nich člověk zamáčkne slzu)

Snad na žádný jiný film nesedí tak moc dobře popisek "ztřeštěný". Chvílemi má člověk až pocit, že sleduje Looney Tunes v hrané podobě! Za vším tím úletem a bizarními scénami se však nachází umně skryté srovnání světa dětí a dospělých (ale nejen to) a fakt, že né vždy je dospělý dospělým a dítě dítětem. Sice mě na grotesky a přehršel "gagů" moc neužije a postavy mi rozhodně nebyly bůhvíjak sympatické, avšak za ten totální filmový anarchismus (ve scéně "bitvy" je v záběru několikrát dokonce i druhá kamera, kterou třímá napadený kameraman.....a ten lední medvěd na Eiffelovce wtf!), který rozhodně můžu, tu čtvrtou hvězdu prostě musím chtě-nechtě přidat. A nakonec si neodpustím i jednu hlášku, která zde zazněla (a ze které si ostatně můžete udělat obrázek o celém filmu, heh) - naprosto brutální vyznání sympatií ženě: "Hned jak sem vás uviděl, řek sem si Bez týhle pipky ani ránu!"

Proč tady Robert Jašków vypadá jako Satan a Nicolas Cage v jednom? Proč Franta působí dojmem prznitele malých děvčátek, který se omylem ocitl v knihkupectví? Proč mám zas nulové skóre ve hře "Where's Baldo"? Otázky, samé otázky - a odpověď je pouze jedna: MICHAL DAVID!!!!! ntpč :'(((((

Nekompromisní zombie-bijice Dádinka, Dušek filosof smrt-nesmrt a Dolanský jako überkůl nihilista - toť spolu s jošťomijou hudební stránkou (wtf Franto...a co tam boha jeho dělala "kluci jsou kámoši" Fixa?) a pár chutňoučkými "efekty" základní kameny jednoho z nejanarchističtěji zábavných českých filmů poslední doby. Problém ovšem je, že hluchých scén bylo docela dost, že zombíci zanedlouho tak nějak přestali být záživní (i když příchod smart-zombies na chvíli opět trochu rozčeřil zatuchlý pach z držek nemotorných chlapců v kamizolkách), a že těch krvavých prasáren - stejně jako "na-kultovnost-aspirujících" hlášek - mohlo být přeci jen o něco víc (ale jakože pár perel by se vážně našlo - příště si to kurrrwa musim psát). Ale jo, byl to celkem nářez - a rozhodně bych uvítala i nějaké to pokračování v podobném duchu - tentokrát už však aby se mohl "naplno" bavit i divák a ne jen účinkující. . . . . (Po Vaterlandu další "myslivecký kult" - že by nová odnož české kinematografie? Jako proč ne - pokud se bude pokračovat v takto svěže originální tvorbě, tak mi jich nandejte plnou igelitku, vtž!)

Čirá deprese se skvostným hudebním/ruchovým podkladem.

Rozdráždění celého diváka.