Asmodin

Miloň Čepelka je skvělej!

Seriál je stereotypní: hrdinové v každém díle vyhrají a Rakeťáci vždycky mizí ze scény. Stereotypní je nudný. Mě se na seriálu líbilo grafické vyobrazení Pokemonů. Tvůrci nemuseli chodit daleko a inspiraci čerpají převážně z přírody. Zaujalo mě, že ukázaly jak se jednotlivé útoky mohou změnit v estetickou záležitost. To všechno můžete pozorovat i v přírodě. Seriál trochu vede děti k tomu, aby si všímaly zvířat kolem sebe nejenom domácích "mazlíčků". I v některých jednotlivých dílech se dá postřehnou nějaké to poučení pro děti. Jsem asi jediná, které seriál nevadí, ale musím uznat, že celkový nápad je velmi originální. Až se s něčím podobným vytáhnou čeští animátoři, pak to budu možná kritizovat. Ovšem nic se nemá přehánět. Nápad na seriál, kde se předvádí různé příšerky, které můžete mít kdykoliv po ruce a nemusíte obětovat peníze ani čas na jejich péči je velmi naivní. Přesto jako vlna strhl mnoho dětských diváků, kteří museli mít plyšáka, přívěsek, tričko a vlastně neexistoval výrobek na vietnamské tržnici nebo v obchodě, který by nebyl "roztomile" potištěn animeobrázky. A to byl konec seriálu.

..."Zkraťto, je tu zima."

Miluju cestopisné pořady. Je to jediný slušný a zajímavý pořad, který nabízí komerční televize.

Prakticky jenom kopírují většinu romantických filmů. Jediným originálním nápadem je, že si hrdinka uvědomí, koho by to vlastně měla milovat.

Z hororu udělali tuctový film, který má do hororu hodně daleko a to i díky samotným maskám, kdy vražedná monstra vypadají jako roztomilí plyšáci. Jediné co mě na filmu zaujalo byl Stephen McHattie.

Na svou dobu zajímavý a poutavý film. Jen závěr byl příliš uspěchaný a nelogicky přenechán na představivosti diváka. SPOILER Nikdo se nepodivil jak se dostal senátor do domu. Víc by se mi líbilo, kdyby třeba dostal infarkt ve své kanceláři než když zemře v domě. Nepřipomíná vám dítě ve studni Ring? Asi se nechali inspirovat.

Je to nejlepší z Ringu. Je škoda, že neobjasnily, co je druhá Sadako zač a jak vznikla samotná nahrávka. Příběh má drobné trhlinky a působí spíše smutně než strašidelně.

Hodně si pohrává s fantazií diváka, zvláště v závěru filmu a musíte vidět oba filmy, abyste všechno pochopily. Americký remake je dost jednoduchý, přesto se mi líbí oba dva filmy i jejich pokračování. Bylo vidět, že se tvůrci Nenávisti (Ju on) nechali volně inspirovat, i jména hl. postav jsou si foneticky podobná (Sadako, Kayako).

Americká verze se mi zdá strašidelnější. Tohle je sice koukatelné, ale prakticky pořád čekáte, kdy na vás vybafne něco strašidelného a ono vcelku nic jenom se tam plíží nějaká bytost, leze z televize (do dnešní už by se nevešla ;o)) a pak je vidět její oko, z kterého všichni umírají hrůzou.