Coliseum

Já mám obecně rád filmy, který jsou inspirovaný něčím skutečným, získávaj tím jistej punc aspoň částečný věrohodnosti (měly by). Akorát by v takovym snímku neměla chybět i herecká autentičnost. Naprosto nevhodně až pitoreskně přehrávající Pavelka a Beneš, kterej se skutečně našel až v dabingu (kde je vážně nad průměr) docela celej narativ sráží do nechtěnýho průměru. I tak mě celuloid donutil si o celym případu něco najít a nakonec: proč ne.

Nedívá se na to lehce a musím se přiznat, při kočičí scéně bych dětičkám naplácal hlavy. Skvělej závěr.

Znepokojivé, tiché, protahující, bezútěšné, tmavé, emocionálně chladné drama, které si pozornost zaslouží. V zemi neomezených možností není právě lehké žití (3,5*)

Sousední jednohubková takřka pecka. Kašlu na naprostý nesmysly, kterejch tam bylo požehnaně, pač moucha ze zubu (následně z celýho těla), strom, interiér kláštera a ochota zajít dál, než by bylo záhodno (finále naruby, před finále s dohadováním budoucích satanovejch nohsledů, proč se nezdařila reinkarnace jakbysmet cajk) si ty slabý tři bardzo zasługujący na.

Hádek jednoduše Beka nepřevýšil, přesto nadprůměrný zářez do pažby české, nejen sportovní/životopisné, tvorby. A ty scenérie...

Celé dobré.

Za Šteindlera, kterej si toho kokota podal s grácií sobě vlastní a Hrušinskou, ta naštěstí tátovy geny nepodědila.

Hudba, herečky, herci, dramaturgie, výprava. A když je díl slabší, tak... tak není. Celek je 98,9%.

Retrospektivně milolibé.

Já asi Chaplina nikdy zcela nepochopil, ale jeho "chápání" multi vraha mě vzalo. A filmař si může dělat, co chce. No ne?