May

Ne vsechny (korejske) romanticke komedie jsou lehke a nenucene. Nektere se snazi zaujmout prehravanim a prekombinovanosti uplne obycejnych situaci, Do You Like Spring Bear k tomu nema daleko, ..co nema daleko, cela prvni hodina je v tom az po usi, jenomze pak prijde konec, ktery boura celou predeslou atmosferu a necha cloveka potopit se do sneni spolu s hlavni hrdinkou. Dlouho jsem nevidela zakonceni s tak kompletnim obratem a shroucenim vsech doposudnich iluzi a pocitu, ze vim, jak to vsechno vlastne je, jak to bylo a jak krasne to skonci. 7/10.

Kazdy ma ten svuj film, svou srdcovku, ktera vyplnuje prazdny prostor nekde uvnitr, aniz by clovek presne tusil cim se ho tak uzce dotyka. Jen samotna vzpominaka na ni zahreje. Pro vetisnu lidi jsou filmy jen pojem, prichazeji tak ale o spoustu krasnych, nicim nenahraditelnych emoci, ktere lidi, jako jsem ja, drzi pohromade. Neni zas tolik o mnoho hezcich veci, nez otevrit se filmu, citit s nim a nechat se zaplavit jeho kouzlem.

Teseni se je nekdy zradne, mozna i proto je lepsi neocekvat.. Tesit se na neco muze znamenat nedocenit to, co nakonec prijde, a to, co prislo, s sebou prinese jen zklamani, za ktere film vlastne vubec nemuze. Cela propagace Innocent Steps hrala na velkou romantiku, kazdy, kdo se o to jen trochu zajimal, ji musel automaticky ocekavat, salala z kazdeho zaberu, ..nemluve o prvnim teaseru, jenomze.. Jenomze Dancing Princess romantika proste neni; alespon ne takova, jakou ji vsechno kolem at uz zamerne ci ne slibovalo. Uz jednou jsem psala, jak je zvlastni koukat se na film, ocekavajic jiny zanr.. Na cloveka to, at chce nebo ne, pusobi jinak.. Napredstavovala jsem si moc veci, ktere jsem pak marne hledala.. _ Jang Chae-rin nelegalne prijeletela z Ciny prave v dobe, kdy se mela dostavit jina divka, aby nastoupila na misto nove partnerky jednoho z nejlepsich korejskych ucitelu tance. Vsechno se provali az po dulezitem kroku, ktery byl nezbytny pro jeji mozny pobyt v Koree. To, ale i vzajmne sympatie s Young-saem, ji umoznili zustat.. a tancovat. Tancovat a citit. Tancovat a milovat..

Neuveritelne lehka a stravitelna japonska komedie o bande prestarlych malomestskych playboyu, co se zakoukaji do mladicke Keiko, ktera po rozchodu s pritelem prchne z domu a v cizi ctvrti nastupuje jako brigadnice do nove otevrene super-moderni "lekarny". Jenomze jak na sebe upoutat pozornost, kdyz jste o dve generace napred? Nezbyva nez se pomalu skrz spolecne zajmy, byt jsou zamerne, dostavat k blizke osobe.. Uaaaa. Je to nadhera sledovat tlupu senioru pokousejicich se hrat zensky lacros jako by jim bylo zas dvacet; To odhodlani podnicene minimalni pravdepodobnosti, ze by se do nich postupem casu zakoukala trenerka sama. Krasa.

...Annyeong, Geum-ja ssi.

Jak vysvětlit malému dítěti, že smrt maminky není jeho vina? Že kdyby nezlobilo a uklízelo si pokoj, mělo dobré známky a dojídalo večeři, nic by to nezměnilo na faktu, že je pryč.., že odešla na svou vlastní hvězdu. Snad jedině kdyby se stal zázrak a maminka se s kapkami deště, jak slíbila, na šest týdnů vrátila zpět do srdcí a životů svých blízkých.. Japonské romance jsou žánrově tak čisté, že člověku ke konci nezbyde nic jiného než uronit slzu a pousmát se nad tím, jak ho dokážou emocionálně zničit. Be With You, před časem nejčtenější román, loňský kasovní trhák japonských kin, je pohlazení po duši. Nemá žádnou monumentální hudbu, jen pečlivé vybrnkávání.., žádné dechberoucí exteriéry, scény průhledné skrz naskrz nic, co by očividně hrálo na efekt. Má ale plno nápadů a otevřené srdce, díky kterému se úchvatně povedly převést na plátno. Nedám na svou Koreu dopustit, ale filmy jako je Sekai no chushin de, ai wo sakebu i jako Ima, ai ni yukimasu aaaach. Jednoho až zamrzí, že život není film..

Noriko no Shokutaku je rozdělena do několika kapitol. V první kapitole nenastoluje "dokonalou a čistou romanci, aniž by se tam kdokoliv do kohokoliv zamiloval a nebo pomyslel jen na opačné pohlaví", ale snaží se do diváka propašovat pocity, které prožívá hlavní hrdinka; její pohled na svět a její trápení se tím, že ji nikdo nerozumí a že je ve svých 17 letech pořád na (úplně) všechno jen sama, bez přátel a pochopení rodiny. Kvůli tomu a touze někam patřit se začlení do extrémistické komunity, která, díky detailnímu vykreslení chodu, dává nový a lepší rozměr celému Jisatsu saakuru. Noriko není japan-shock ale mrazivé drama. Ruční kamera celé dění posouvá o stupeň výš do reálnosti a násobí tím tíhu emocionálního dopadu. Třetí díl by už nejspíš nebyl dobrý nápad, ale Noriko.. je prostě geniální.

Nadherné japonské životopisné drama s neuvěřitelnou atmosférou, podmanivou hudbou, která se od začátku filmu nevytratí ani na moment a ještě daleko více umocňuje tísnivý pocit z chladu, který Tony Takitani zobrazuje, překrásnou, vláčnou kamerou a neuvěřitelným emocionálním dopadem, pokud se člověk nechá strhnout. Poezie převedená na plátno srdcem a bolestí, nadsázkou a bez zbytečného zveličovaní.

Naprosto šílené art soft-porno s geniálně na sebe nenavazujícími a s dějem téměř nic společného nemajícími muzikálovými retro scénami. Uaaaa. // btw - hobit je mimo..

Emocionálně prázdný a chladný film, zbytečně vykonstruovaný, s viditelnou snahou natočit pocitově dechberoucí zážitek. Kim zklamal..