piranha

Belmondo je sice vtipný chlapík, ale pofidérní bezzápletkové dílo s nudnými dialogy, kde toho mnoho nedává smysl, už nezachrání. Kvalita byla dokonale ztracena v dýmu z cigaret.

Kobra 11 hadr! Nejsem si jistá, zda Poirotovi a Hastingsovi tyto divoké praktiky sluší.

Skvěle bláznivé a výborně poskládané. Nevtíravě vtipné po celou dobu trvání filmu. A slon tam, kde byste ho nečekali. Prostě to nemělo chybu.

Viděla jsem půl dílu, což je víc, než normální smrtelník obvykle vydrží, a musím říct, že jsem trpěla dostatečně na to, abych mohla hodnotit. Tohle vymyslet musí být brutální námaha.

Díos mío... kdo dělal ty dialogy? Být autorem, tak se k tomu radši nehlásím. Nejen že takhle nikdo normální nemluví, ale dokonce ta nápadnost snahy o nastínění děje přímou řečí je tak za uši tahající, že se v trapnosti přímo utápím, a to jsem viděla jen první díl. Do dokonalosti vše přivádí herci, kteří předvádějí něco jako loutkové divadlo pro osazence ústavu pro choromyslné, kteří potřebují náležitou dávku polopatičnosti, aby každou emoci a charakter postavy pochopili. Absurdita tohoto veledíla se i přes veškerou snahu nedá dost dobře okomentovat. Bože můj, do čehos to duši (a prachy) vrazil! Kde by mohli Mexičané být, kdyby nefinancovali takové projekty...

Z těch pár dílů, které jsem viděla, si pamatuju základní vzorec. Kecy, kecy, kecy a taky to, že tam šlo o velký kulový. Navíc asi nemám dostatečnou dávku empatie na to, abych pochopila, jak se někdo může zamilovat do člověka o vzezření Facunda Arany.

Ubrečená Noriega a Colunga věčně lačnící po sexu na různých neobvyklých místech. Komičtější dvojku si lze jen stěží představit. Ale žel bohu, po pár dílech se toto schéma velmi výrazně omrzí.

Musím se Esmeraldy tak trochu zastat. Byl to svého času velmi koukatelný a inspirativní seriál přesně na úrovni cca osmiletého dítěte, kterým jsem tehdy byla. Oceňovala jsem zejména pěkné prostředí mexického venkova a přilehlé haciendy. A také v něm nebylo zdaleka tolik násilí, temna a uřvaných scén o ničem jako ve všech ostatních telenovelách, které se nehodí ani jako ta pohádka pro děti. Znovu bych se na něj ale už nepodívala, abych si nezkazila ten veskrze dobrý dojem, který ve mně tehdy zanechal. Teď už by mi asi přišel děj i počínání postav krajně komické.

Naprosto famózní komediální výkon Miroslava Donutila! A na tom to - krom výborného scénáře - všechno stojí. Prostě pudlik.

Vidět Poirota tlouct svojí vycházkovou hůlkou vraha po zádech, aby zabránil dalšímu mordu, to je scéna za všechny hvězdičky na ČSFD.