piranha

Zápletku na úrovni Hercula Poirota jsem sice nečekala, ale i tak jsem byla zklamána. Zejména ten těžce feministicko workoholický postoj hlavní hrdinky mě poněkud znechutil.

Je s podivem, že někdo dokáže naplnit film nudnými dialogy, v nichž nelze shledat žádný smysl a které jsou i svou formou tak zvláštně prázdné a nezúčastněné.

Otravně ukvákané a pseudofilozofické kecy a bláboly zasazené do tmavých, značně nepřitažlivých chodbiček nějaké provlhlé budovy, o nichž si tvůrci myslí, že je příjemně ozvláštňují, když na konec každé věty dají slovo "ku*va"? Ne, děkuji!

Je lepší, že převážně... je to pojaté nevážně.

Vcelku dobrý příběh, ale já se prostě nedokážu koukat na ty ukvičené kreslené postavičky s přehnanou mimikou moc dlouho.

Kravinoidní pseudopohádka pojatá pochybně vulgárním stylem.

Hvězdičky navíc za jiskřivý humor, ale o hvězdičky míň za zpracování ve stylu hororové Kobry 11.

Poněkud překombinované a toporné.

Tenhle film má svoje kouzlo. Za prvé tedy bezprecedentně sympatickou ústřední dvojici, která se doplňuje líp než kachna s pivem, pak taky notnou dávku humoru, občas něco hřejivě milého, přiměřený počet mrtvol (asi "jenom" 20) a výstřelů a akční momenty ideální délky trvání, tedy neprodlužované k nesnesení. A navíc ponaučení: Když máte v autě granáty, řiďte bezpečně!

Tedy... najít v takovým protivným dědkovi trpící osobnost, to jistě vyžadovalo veliké úsilí. Mně se to za celý film prakticky nepovedlo. Ovšem snímek to byl nad očekávání zdařilý a čím déle o něm přemýšlím, tím dokonalejší mi zobrazení té pestré nepestré mozaiky všeho možného připadá.