lamps

Ten film jde hrozně napůl cesty. Má řadu originálních nápadů a skvělého Santu v energickém podání Kurta Russella, ale vesměs nezajímavou režii a rozbředlé tempo, takže kdykoli příběh na delší dobu odbočí od bodrého fousáče, začíná nudit. Jako nová vánoční výplň to šlape bez problémů, ale zaděláno bylo na mnohem zábavnější jízdu, která tak často neřadí ze sympatické akční rychlosti na obyčejný rodinný neutrál. 60%

V podstatě souhlasím s většinou negativních ohlasů, které tuhle sérii doprovázejí. Po vizuálně i vypravěčsky dokonalém LOTRovi vypadá Hobit jako přehnaně foremná plastová bábovička, jejíž obsah se pod vlastním velikášstvím drolí a rozpadá. Mluvím teď přímo o dvojce, která zkrátka postrádá hmatatelně osudový cliffhanger a rozmělňuje tempo zapojováním vynucených (romantika s Tauriel) či nostalgických (přehnaně vážný Legolas) aktérů. Ale hlavně chce nabídnout natolik epické scény, že sama sobě nestačí a místy působí křečovitě - což omlouvám jen proto, že Jackson je pořád takový hračička, aby i seberoztahanější příběh napumpoval návykovou energií a vrcholné sekvence obdařil tak kulervoucí inscenací, že si je lze přehrávat do zblbnutí. Jak jsem se netrpělivě kroutil při návštěvě Jezerního města, tak jsem byl bohatě odměněn nástupem charakterního pana Šmaka, v jehož společnosti se rozpoutají hotové popkornové orgie. A vůbec, jako hrdinská balada o putování za ohromným pokladem, střeženým majestátním (ne)tvorem, je druhej Hobit super - podstatně horší už je jako dějově rozvětvená story z legendární Středozemě, která i zcela mimochodem mapuje vzestup největšího záporáka filmových dějin. Méně je více, tečka.

Fenomenální. Nonstop zábavná hra s žánrovými tradicemi a takřka nevyčerpatelnými možnostmi vytvářeného světa, který tvůrci v tomhle případě podojili skutečně vehementně. Obzvlášť po odkrytí záporných aktérů nabere film skvostné tempo a opakovaně mě nechává fascinovaného nad tím, jak dokáže uzpůsobovat měnící se nálady a žánry soudržně vyprávěnému dobrodružství pro děti i dospělé. Highlighty jsou konkrétně hororová panenka a španělsky mluvící Buzz. První dva díly patří k nejlepším animákům své doby, trojka je jedním z vůbec nejlepších filmů tohoto století. Za tím si stojím..

Film, u něhož si odškrtáváte očekávané zvraty stejně, jako muž ve středním věku odhadne manželčiny vzteklé výlevy po návratu z přátelských nočních posezení. Celá tahle restartovaná frančíza čerpá energii i dollary z objevování nové pozice legendárního boxera / akčního hrdiny minulé generace, z nostalgicky laděných kontrastů mezi dvěma společenskými a filmařskými etapami a také ze skvělých herců, protože Slyovi tahle mudrcovská poloha sedí jak pěst na tvář, Michael B. Jordan pobral celej ring charismatu a Tessa Thompson může klidně jenom stát a koulet očima, a dá vám zaručené K.O. Jenže dvojka Creeda mi ukázala, že v té nostalgii byla přeci jen lepší přívětivě lidská šestka Rockyho a že dynamický filmařský styl osmdesátek, v nichž se řezal italský hřebec s tupou ruskou mlátičkou, je už dneska nenapodobitelný. Nový Creed zapojuje do hry nejslavnějšího Rockyho soupeře i s jeho medvědím synem, a nedělá to vůbec blbě - oba Dragové mají dobrou motivaci k návratu a obzvlášť starý dobrý Ivan je opět ikonickou figurkou, skrze níž minulé časy mohutně zavanou. O to víc, když rozumnou motivaci má i samotný Creed. Scénář se rozhodl sveřepě kopírovat vývoj čtvrtého dílu, bohužel ale s tím rozdílem, že přidává mnohem více psychologie, postavené čistě na stokrát ohraných klišé, a pomalých konverzačních pasáží, které se pak stylisticky hrozně bijou s uchvátaným fyzickým procesem, který je jak z jiného filmu. A hlavně, režie je hrozně nevýrazná a scény z ringu, až na pár světlých výjimek, podává bez kýžené osudovosti a bolesti.___ Na jednu stranu mě hodně bavilo celé dění okolo Draga a vážím si setrvačného předkládání rodinné filozofie, díky čemuž postavy zkrátka přirostou ještě více k srdci, na druhou stranu nenacházím na tomhle pokračování nic, co by mě dokázalo nad rámec očekávaného překvapit a donutit mě k dalším projekcím (což čtyřka dokáže navzdory osmdesátkové imbecilitě opakovaně). Docela mě mrzí, že nemůžu dát 4*. Pořád si to drží více než přijatelnou úroveň. 65%

Působivý pomník jednoho z nejkontroverznějších vojenský konfliktů moderní doby, ale také samotné dokumentární praxe, která už prostě nemůže být lepší. Komplexní a podrobné, avšak nenudící, srozumitelné a emocionální. Vzpomínkové epizodky mariňáků z obou stran, válečných zajatců, reportérů, příbuzných padlých vojáků nebo diplomatů utvářejí a zvýrazňují soudržný příběh o dlouhodobých těžkostech rozděleného a utlačovaného vietnamského národa a o sociálních i politických otřesech, které tisíce kilometrů vzdálená a pro mnohé nepochopitelná válka v Americe způsobila. Kennedy, Woodstock, Watergate, Hamburger Hill, Tet, Rolling Thunder - o všem se dozvíte, v jistém případě geniální paměti se dokonce stanete odborníky na dané téma. Požitek ze sledování pak kromě obrovské záplavy autentických záběrů dotváří výborný dobový soundtrack s největšími hity od Rolling Stones, Creedence nebo Simona a Garfunkela. Obdivuhodný projekt a více zde.

Nejlepší Scorsese. Cinefilní orgie, film bez jediného zaváhání a nadbytečného či přebytečného okénka. Navnazující úvod, geniální soundtrack, hladké přešlapování mezi titulním příběhem a dílčími ději prostřednictvím vypravěče, krásná mrcha Stone, charakterní De Niro a ďábelský Joe Pesci. Nemám problém si představit, že takhle to ve Vegas skutečně chodí, každé ráně i dialogu jsem beze zbytku věřil - a strašně si je užil. 95%

Analyticky asi nejméně podnětný Kubrick, ale čert to vem. Olověnou vestu je úžasné sledovat pro ultimátně osobitý charakter každé scény a pro zajímavé vedení pozornosti, které se (jako tradičně u Kubricka) v nitru odchyluje od postav směrem k ideologii, od akce k důsledkům. Vojín v úvodní části prochází peklem, ale divák se baví řečnickou show militantního magora (Ermey za něj měl dostat Oscara) a závěr ho zmrazí jak eskymo, a ani vietnamská štace příliš nesleduje svědomí postav (spíše naopak: "Jak můžeš střílet na ženy a děti?" -- "Jednoduše. Když utíkají, nemusíš mířit tolik před ně.") a finální rozprava nad umírajícím nepřítelem je pro svědomí jako kopanec do rozkroku. Jeden z nejlepších a nejmrazivějších (proti)válečných filmů, bez debat.

Na můj vkus přehnané zahlcení postavami a motivacemi, mezi nimiž se okamžitě ztratíte, pokud jen na chvíli nedáváte pozor. Na druhou stranu ale správně nepředvídatelné a atmosférické, odměňující divákovu pozornost pravidelným nášupem promyšlených zvratů. Kultovní status však především zásluhou cynického detektiva Humphreyho Bogarta, který v téhle roli i po sedmdesáti letech přesvědčuje, že patří do edice pěti nejcharismatičtějších herců hollywoodské historie. Možná i tří.. 80%

Těžko najít film, v němž jsou chlapi za větší hovada. A ještě těžší najít snímek, ve kterém by mě to hovadství a totálně neseriózní feministický podtón tak bavily. Zprávař je o Willu Ferrellovi, jenž tu předvádí asi svůj nejpřestřelenější a nejvtipnější výkon - a víc ani vědět nepotřebujete. Občas trochu trapné a dramaturgicky nesladěné, ale zatraceně zábavné a narvané nápady a cameo rolemi, které vás srazí do kolen (vede Ben Stiller ve svém Vybíjená módu). Být skutečné zprávy takhle odvázané, tak se na ně i dívám.

Zajímavý experiment. Formálně velmi kvalitní i přesto, že vyznění je dost dvousečné a odhalení celé mystérie možná až moc wannabe shocking. Jako obrázek debilních sociálních sítí a jejich uživatelů (jo, jsem jedním z nich) a dnešní společenské otupělosti rozhodně efektivní a pravdivé..