lamps

Opět bezchybný Leone a jeho další příspěvek k vrcholům westernové tvorby, který stojí trochu neprávem ve stínu "Hodný, zlý a ošklivý". Kromě tradičně výtečné režie, scénáře a hudby film táhnou hlavně Clint Eastwood a Lee Van Cleef, kteří jako dva konkurenční lovci lidí vytvořili nebezpečnou a "pekelně rychlou" ústřední dvojici, se kterou bych se rozhodně nechtěl dostat do křížku. Příběh sice není tak rozsáhlý jako v HZaO, ovšem vše vynahrazuje perfektní atmosféra plná nabitých koltů, lahůdkové souboje muže proti muži a charakter obou zmíněných "antihrdinů", kteří sice šetří úsměvy, ale každému žánrovému fandovi rozdávají radost měrou vrchovatou. Nemám nic, co bych vytknul. Po Tenkrát na západě jednoznačně má nejoblíbenější westernová podívaná :)

Pro mě naprostá jednička mezi parodiemi, která kvalitou ještě převyšuje první díl. Tvůrci dali opět dohromady skupinu skvělých herců, kteří na place hodinu a půl předvádějí jednu bláznivinu za druhou a i po desátém shlédnutí zaručeně najdete nějaký vtípek, jehož jste si dříve nevšimli a zase se smějete jako šílení. Všichni, kdo to ještě neviděli, by neměli otálet a rychle si žhavé výstřely opatřit, protože neví, o co přichází. Kde jinde také uvidíte, jak se z luku vystřeluje slepice, jak se dá zabít člověk, když po něm hodíte náboj nebo jak se dá vrtulníkem obletět Slunce?

Více než jen legenda. Terminátorem otevřel Cameron svou kultovní výlohu vizuálních laskomin, kterou od té doby stále úspěšně rozšiřuje a dokonce vylepšuje. Úžasný dějový spád v rytmu depresivně pulzující muziky a řádně smrtonosných akčních scén vůbec nedává prostor všem obecným nedostatkům typu upovídanost či jednotvárnost, místo toho předkládá ryzí výstavu prďáckých efektů, hustých hlášek a zábavných autonaháněček, která nepřestává bavit a zároveň nám nedovoluje, abychom ji nebrali vážně. Arnold je ikonický, Michael Biehn sympatický a Cameron je sám filmařským terminátorem.... Škoda jen nevyužitého Lance Henriksena, ale tomu to rejža bohatě splatil ve Vetřelcích. 95%

I mistr tesař se někdy utne. Bruce Willise mám dlouhodobě zařazeného jako naprostou akční ikonu, jehož snímky bývají přesně to pravé ořechové v mém filmovém jídelníčku. Ovšem Red je jedna z nežádoucích výjimek.Bruce sice předvádí svůj standart a vesměs si na něj nepřijde ani celá FBI a CIA dohromady, ovšem příběhová linie filmu je příliš slabá, skutečně kvalitní a zábavné akce je vyloženě poskrovnu a nelíbilo se mi, jak se příběh snažil být celou dobu strašně moc cool. Freeman tu má zoufale malou roli, aby to vytáhl někam výš, a co se týče záporáckého syndikátu, nevýraznost je to pravé slovo. Kromě Willise tak stojí za zmínku jen pekelný "dědek" John Malkovich, jehož dokonale (ne)odměřené přehrávání v podobných akčních titulech si pokaždé zaručeně užívám. Každopádně jsem zvědavý na dvojku, s nápaditější režií a hereckým osvěžením nemusí být ještě všechna munice zdaleka vystřílena..

Nechápu, jak to Leone dokázal. 160 minut, z nichž každá by mohla být samostatně vyjmuta a vložena do odborné filmové encyklopedie vysvětlující význam práce s mizanscénou a vyprávění s minimem dialogů, výhradně v symbióze se soundtrackem, prostředím a postavami, od kterých lze očekávat cokoli a které vědí věci, co mají zůstat trpělivému divákovi dlouho skryté. Brilantní, úžasná perfekcionistická režie, udržující trvalé napětí bez ohledu na aktuální charakter scény, a to především díky chladnokrevnému přístupu ke svým "hrdinům", nezapomenutelné interakce mezi ústřední trojicí a samozřejmě Morriconeho hudba, stejně legendární a atmosférická jako film samotný. Nad herci se netřeba pozastavovat, něco kultovnějšího totiž jen těžko někde dohledat - hlavně tedy Wallach předvádí něco neskutečného. Kdo miluje film a snaží se v něm, jak se říká, číst, tenhle pro něj musí být modlou...

Nejlepší Spielberg. Když se dívám na Čelisti, uvědomuji si, jak lze zdánlivě nenápadným způsobem, skrze sestavovávní mizanscény a volbu střihových postupů, budovat neuvěřitelně silné napětí a vést divákovu pozornost tak, aby měla každá jednotlivá scéna maximálně intenzivní účinek. Klíčová je především práce s náznaky a sdělováním informací prostřednictvím prostých obrazových motivů, což se projevuje obecně až ďábelským vystupňováním hrůzy z blížící se potvory a nepolevujícím tempem vyprávění, konkrétně pak především v legendární scéně druhého útoku žraloka, která skutečně patří do zlatého fondu nejlepších filmařských sekvencí historie. V ní nám Spielberg skrze nervózní pohledy šerifa Brodyho opakovaně nadhazuje možné oběti útoku, přičemž přítomnost žraloka je potvrzena náhlým zmizením psa, kterého páníček marně volá, a kamera nám ukazuje pouze talíř, který měl aportovat. Už tak nervózní situaci ještě zintenzivňují neviditelné stírací střihy, jejichž katalyzátory jsou postavy přecházející před objektivem, a napětí kulminuje přepnutím do hlediskového záběru na žraloka a slavným nájezdem transfokace na Brodyho, což je moment, při kterém pokaždé vypotím všechny piva z poslední akce a moje cinefilní já upadá do hašišové extáze. A takhle nějak funguje i celkové rozdělení na dvě odlišné poloviny - v té první se naznačuje, ve druhé žraloka hodně vidíme a napětí je udržováno alternativními režijními postupy (barely), dokonalými dialogy (Quintovo vyprávění divák přímo hltá), úžasnou hudbou a nepopsatelně úderným timingem, hraničícím občas s naprostým šokem (jestli mi výše popisovaná scéna přivádí extázi hašišovou, scéna SPOILER!! Quintovy smrti do mě dostává snad všechny povzbudivé látky světa). Dokonalost, po tomhle už se zkrátka nedá koupat klidně v moři..... Jo a drogy neberu, fakt to byla jenom symbolika :D

Jen klidně spi, to nic není.... Nejrealističtější survival v dějinách, kterým Boorman ztvrdil nový vypravěčský a tématický impulz americké kinematografie. Nikoli tak šokující, drsné a atmosférické jako soudobý Texaský masakr (který stavěl taktéž na nečekané konfrontaci civilizovaných lidí s partou násilnických buranů), ale takřka rovnocenně znepokojivé díky nepolevujícímu psychologickému nátlaku, který v některých chvílích kulminuje do sfér opravdové hrůzy a znechucení. Za nestárnoucí kvalitu režie plnohodnotně hovoří celá řada často citovaných a slavných pasáží (úvodní banjo duel; zdlouhavá debata o tom, co provést s mrtvým horalem), naopak slabiny se najdou v křečovitých dialozích a trochu také v gradaci příběhu, jehož vrchol přichází krátce po polovině, a posledních dvacet minut už jde zcela mimo rámec nastolené atmosféry a trýznivého duševního nátlaku. Spát půjdu relativně v klidu, být však v kůži některého z přeživších, asi bych si rozmyslel ještě někdy usínat bez pistole pod polštářem... 80%

Ze všech sci-fi, které si libují v imaginárním světě, v ohýbání přírodních a fyzikálních zákonů a ve vizuálně zatížené, perfektně ozvučené a úplně nejvíc nejlepší akci, je právě Matrix tím nejimaginárnějším, nejohebnějším, vizuálně nejzatíženějším a zvukově nejbombastičtějším. Vizionářské dílo, kde je každičký detail absolutně na svém místě a dotažen k nadčasové, zdánlivě nadpozemské dokonalosti.. 100%

Třetí Doba ledová si ponechává stejnou cílovku jako její předchůdci - děti do 12 let, kteří nejvíce ocení staronové ztřeštěné postavičky, epizodní humor založený na srandovním dabingu a dynamické akci a zobrazení základních rodinných a morálních hodnot. Novinkou je ale kreativní dinosauří prostředí, které přináší do série blahodárný vizuální impulz a dějový spád je oproti přeci jenom upovídanějším předešlým dílům fantastický. Sice jsme svědky naprosto nepřekvapivého vývoje, ale o to zde zaprvé nikdy nešlo a zadruhé tu máme zatraceně cool postavičku v podobě průvodce Bucka, který si vyloženě krade celý film jen pro sebe a shazuje velkou část zodpovědnosti z beder tradičně skvělého Scrata.. S danými ambicemi a námětem to lépe opravdu dopadnout nemohlo, moje dětské já výská nadšením...

Těžko se naplňují obrovská očekávání vzešlá ze skvělé jedničky. Druhá Doba ledová sice stále disponuje partičkou sympatických výstředních hrdinů, jejichž absurdní soužití ruku v ruce s životu nebezpečnou situací jakž takž funguje, ale vtipy už z velké části omrzely a jediným speed-up faktorem zůstává labužnický veverčák s jeho "prchajícím" žaludem. Krátká stopáž je ok, dabing je bravurní a malí vačičáci si získají rychle sympatie, ale propast oproti prvnímu dílu je zkrátka hluboká a stěžejní posila, mamutice Ellie, je vyloženě na pěst :) 65%