Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Horor
  • Animovaný

Recenzie (2 377)

plagát

Cesta do New Yorku (2007) 

Několikrát jsem si v průběhu filmu říkal, jak je to vše krásně a očekávaně načrtnuté a násilně tlačené vstříc finálnímu setkání, jenže pak se náhle událo ono přenádherné romantické vyvrcholení a já všechnu tu lásku, pozitivní náladu i dobré filmařské úmysly nasál do takové míry, že stejný příval opačných emocí by mi zcela jistě způsobil smrtelnou depresi. Milý malý příběh, vhodný nejen pro lidi posedlé hudbou v jakékoli podobě, ale také pro nás zaryté idealisty, kterým originální znázornění neporazitelné lásky nepřestane v hollywoodských filmech nikdy dělat radost. A v neposlední řadě více než vhodné pro obdivovatele andělské Keri Russell, v jejíchž očích jsem se za celou dobu utopil aspoň dvanáctkrát... 85%

plagát

Traja králi (1999) 

David O. Russell je režisér, který má svůj styl. A Tři králové je snímek, jenž je ze všech jeho filmů zdaleka nejstylovější. Formálně velmi zajímavá a obsahově provokativní, leč poměrně pravdivá filmařina, povznášející americký patriotismus na úroveň popkulturní sebeironické zábavy. Russell má skutečně pod palcem jak režii, tak i scénář, který možná vypadá jako slaboduchý orgasmus nad americkou vlajkou a svobodou jednání, ale kousavá ironie pracuje důmyslně a v konečném součtu si nedokáži představit lepší způsob, jak do jediné věty vhodně napasovat slova "Bůh žehnej Americe" a "Američané jsou sobečtí, mocichtiví parchanti". Vedle myšlenky pak nezbývá než vychválit i kameru, výtečné herce a parádní ozvučení, které místy nahánělo husí kůži (kdepak ty sedmdesátky jsou..). Výsledný dojem kazí pouze pár menších nedostatků ve scénáři, které filmu dost znesnadňují plně prorazit s jeho vážnou tváří skrze masku namyšleného, lhostejného pitomce. Ale i tak - Bůh žehnej Hollywoodu. :-) 80%

plagát

22 Jump Street (2014) 

Pokračování komediálního hitu, kterému nechybí nic, co bylo typické i pro jeho předchůdce, avšak zároveň nemá skoro nic, co by bylo typické přímo pro něj. Skutečně vtipných scén je pramálo, na oblíbené zesměšňování akčních klišé se pravda dostane, ale je to stále jen slabý odvar oproti jedničce, noví záporáci jsou strašně hloupí (chudák Stormare) a z původních postav si pouze jediná zachovala svůj "výkonnostní" standart (hláškující Ice Cube). Od režisérů s tak originálním rejstříkem bych rozhodně čekal mnohem více... 60%

plagát

Strážcovia Galaxie (2014) 

Marvel vrací úder ....... Marvelu. Už předchozí superhrdinská dobrodružství nesla vydatné náznaky nezkrotné životní pravdy, že s humorem nejdál dojdeš a také nejvíce zaujmeš, ale teprve tahle parta "největších idiotů v celé galaxii" naplno prokázala obří potenciál, jaký v sobě trocha toho parodování sebe sama skrývá. Hláška střídá hlášku, pětice idiotů nemohla být různorodější a sympatičtější a příběh, ačkoli představuje jedno velké klišé o hrozbě pro celou galaxii, je pro hlavní účel filmu, tedy pobavit, více než vhodný. Škoda že některé vtipné momenty působí moc nuceně a tedy nepřesvědčivě, a ohromná škoda poslední desetiminutovky, kde se hlavní padouch, do té doby tak nemilosrdný a vážný, projevil nečekaně jako idiot a nechal se zaskočit hned tím nejvynucenějším vtipem celého filmu. Ale co, volové, my jsme kurva strážci galaxie, jsme vtipní, roztomilí, výřeční, posloucháme osmdesátky a pokud si to s někým rozházíme, pošleme mu "dick message" a všechno bude zase ok. Takže buďme rádi za to, že je máme, a těšme se na pokračování o kačeru Donaldovi, kterému z laboratoře uteče krvelačný vesmírný pes... To bude teprve legrace :D 80%

plagát

Príbeh kmotra (2013) 

Tady vidíte, proč mají všechny vrcholné Scorseseho filmy kolem tří hodin. Jasně, je nesmysl srovnávat technické i finanční možnosti českého filmu s tím, co měl vždy k dispozici zmíněný velikán (ještě bych měl zmínit možnosti herecké!), ale ten rozdíl je zkrátka propastný. Příběh kmotra nemá k dispozici marný námět, naopak si může postavit základy v podobě zločinné činnosti hlavního "hrdiny" a následně přidělávat opěrné pilíře objímající jak dva různé politické režimy, tak i snaživou práci policejních vyšetřovatelů, avšak dramaturgie už značně marná je. Ne že by příběh lehce neubíhal, on totiž doslova sviští s větrem o závod, zuřivé prostřihy někde na úrovni Kriminálky anděl oddělují bleskově klidně několik let a než si vůbec stačíme plně uvědomit, jaký parchant ten Vedral vlastně je a jak mocné impérium vybudoval, už čumíme na závěrečné titulky. A to je škoda, protože Nikolaev má řemeslo v malíku, a pokud už si ve scénáři udělal místo pro něco zajímavého, dokázal to i velmi zajímavě natočit. A Příběh kmotra má jistě k dispozici i skvělé herce, jenže ti jsou uvězněni ve svých šablonovitých postavách a nějaký jejich charakterní vývoj v podstatě neexistuje. Nadprůměr to však, v rámci možností, určitě je. Alespoň můžeme vidět, jak to v naší republice vypadá a jací lidé celou politiku vlastně řídí.. 70%

plagát

Rebel bez príčiny (1955) 

Dospívající dítka jsou pěkná kvítka. Je dobře známým faktem, že někdy v padesátých letech se v mnoha liberálních státech událo cosi (mnoho otřepaných a známých faktorů), kvůli čemu začala být pubertální mysl těžce svévolná a spíše než k rodičům vzhlížela k neohroženým westernovým hrdinům. A je taktéž velmi známou věcí, že Rebel bez příčiny je vrcholem v dané oblasti filmové vlny. Příběh je až podezřele primitivní a při pohledu na samotný scénář by bylo každému s podivem, že se honosí nálepkou kultovních rozměrů, avšak zdání klame. Vše je přesně na svém místě, rebelující puberťáci nepůsobí zdaleka jen jako banda protivných fracků a hlavní myšlenka, tak okatě deklamovaná už v textech distributorů, je nakonec znázorněna natolik chytře a působivě, že zestárnutí způsobené odlišnými generačními návyky filmu rozhodně nehrozí (spíše naopak). A pak je tu ještě James Dean - herec s charakterem Brada Pitta a nadáním Marlona Branda - jehož předčasného odchodu teprve nyní vysoce lituji. On je tím hlavním motorem, který předjel svou dobu a zajistil filmu takový status, jaký drží dodnes. Čest jeho památce. 85%

plagát

Žiť po svojom (2005) 

Lasse Hallström má navrch v jedné věci - i z neúrodného, nevábně vyhlížejícího kusu zeminy dokáže sklidit tak bohatou úrodu, že na jedno posezení nasytí bez velkých výjimek celou diváckou populaci. Já se sice po sklizni necítil zdaleka přesycen - jednoduše proto, že každý fanda dostal pouze omezený příděl originality a tvůrčí improvizace (těžko hledáme motivy, které bychom už mnohokrát nenašli jinde) - avšak z pohledu jakosti a požitkářských dojmů si nemám na co stěžovat. Příjemný, obsahově nenápadný snímek, naplno těžící z Hallströmova vypravěčského cítění, z hereckého supertalentu dvou legend (hlavně Redford je nesmírně přesvědčivý a utáhnul by celý příběh klidně sám) a z přirozené krásy Jennifer Lopez, jejíž výkon navíc tentokrát není nijak marný. Vše sice probíhá a končí podle přesně stanovených osnov, ale znáte to, formální vytříbenost některých filmů se zkrátka vystihuje obtížně - tohle je přesně ten případ.. 80%

plagát

Sofiina voľba (1982) 

Jak je román šíleně zdlouhavý ve své mně nepochopitelné zálibě detailně popisovat interiér každé místnosti, minulost každé vedlejší postavy i myšlenkové pochody hlavního hrdiny, které příběh pramálo posouvají správným směrem, tak film ubíhá přes svou papírově odpuzující stopáž nesmírně hladce, z knihy si citlivě vybírá jen to nejdůležitější a daří se mu úspěšně evokovat přesně ty emoce a dojmy, o něž se bezpochyby snažil i tvůrce předlohy Styron. Přičemž zásadní roli hraje nejen přesná režie, ale hlavně ústřední herecký trojlístek, který předvádí svůj talent v plné parádě a především Kevin Kline si za to precizní znázornění rozporuplnosti a skrývané záludnosti Nathanova charakteru říká o Oscara doslova každou pronesenou větou. Navíc scény z Osvětimi jsou skutečně výborné jak obsahově tak formálně, a přestože patří k vedlejším motivům, zanechají zdaleka nejsilnější dojem. Jedinou výraznější slabinou tak zůstávají lehce prkenné divadelní dialogy - opravdu je potřeba, aby se aktéři nejprve pět vteřin tvářili strašně záhadně, a až poté se pomalu namáhali s odpovědí? Jinak byl ale tenhle film (a kniha bezpochyby také) správnou volbou.. 85%

plagát

Rozpútané peklo (1997) 

Neškodná hollywoodská hračička, chytře orientující své omezené ambice do sféry nápaditě dobrodružného rodinného snímku. Okrajově ve stylu Twistera - s horším vizuálem a méně chytlavým akčním drajvem, zato však s neméně sympatickými hrdiny a uvěřitelnějšími hero-scénami, které jsou sice určeny k zábavě u domácího kina a s volume pořádně doprava, ale nesnaží se (snad jen s jednou výjimkou) dělat z diváků blbce (jako to prováděla stejně stará Sopka). Vzhledem ke kvalitám je zdejší hodnocení opravdu hodně zcestné.. 80%

plagát

Monstrpavouk (2013) 

Tahle mega zadnice si získala mé sympatie především tím, že se za žádných okolností nebere vážně a že celý ten úžasný scénář je vystavěn přesně takovým způsobem, aby se v podstatě každou druhou scénou vysmíval všem těm jemu podobným, avšak seriózně pojatým vědeckofantastickým srajdám, kde úřadují šílení rozcuchaní vědci ("Už mám vás vědátorů po krk!") a situaci zachraňují pracovně neúspěšní, ale neohrožení looseři ("Já jsem profesionál!"). Plus správný výběr herců, kteří dokáží být zábavní a jsou parádními karikaturami na zmíněné charakterové archetypy. Jenom mi nejde na mysl, proč v současné době plné vymakaných CGI efektů nejsou tvůrci schopní vyprodukovat gigantického pavouka, který vypadá jako pavouk - kdyby se tohle podařilo, mohl být Big Ass Spider skutečně příjemnou oddechovkou. Bohužel, takhle zůstává jen dobrý úmysl, dobrý humor a hromada otravného směšného vizuálu. 45%