dubinak

Co vím, tak asi jediný film, kde se setkal Depp s DiCapriem a to byl částečný důvod, proč jsem tenhle snímek chtěla vidět. Druhým důvodem byl samotný výkon DiCapria, jenž si své nominace na několik cen za vedlejší výkon bezpochyb zasloužil. Ten příběh mě ale asi jako jednu zmála celkem minul, jelikož těchto rodinných jemných citlivých dramat nejsem přívržencem. Podobný problém jsem měla nedávno u Extremely Loud and Incredibly Close. V obou těchto případech jsem měla problém s hlavní postavou soucítit, na čemž ty scénáře podle mě celé stojí. Depp byl v téhle roli fajn, ale jeho postava na mě neměla ty správné účinky. To samé můžu říct i o Juliette Lewis. Takže ano, chápu, že dost lidem se líbí styl této jemné taktovky, ale pro mě to nemělo moc přidanou hodnotu. Na toto téma peripetií spojené se staráním se o postiženého bratra se mi vybaví spíš už zapomenutý snímek Bílá vrána, na který si vzpomenu celkem pravidelně. Gilbert Grape se mi ale pod kůži nijak nezaryl, asi se ze mě stává necita.

Já a cronenbergoviny, ať už z dílny senior nebo junior, máme docela komplikovaný vztah. Infinity Pool vypadal oproti zklamání z Possessora nadějněji a vlastně mě určitě i víc bavil a zaujal, jenomže ve finále to ve mně zas tak dlouho nerezonovalo a nějak mě trochu minula pointa. Imponuje to ale hereckými výkony (samozřejmě Mia opět v bezkonkurenčně bizarní roli, která jí sedla) a docela prapodivnou těžkou atmosférou. Veškeré ty psychedelické cronenbergovské výjevy (a klidně už bych tento název tohoto stylu scén oficiálně zařadila do filmového slovníku) ve mně ale nevyvolaly nic hlubšího. V podstatě mě ten film zaujal asi jen tím originálním twistem zhruba v polovině filmu a Miou Goth. Navíc jsem tu viděla poměrně dost otisků z jiných filmů, jak tu i pár lidí přirovnávalo.  Asi se mi vztah s tímto potatěným tvůrcem bude zlepšovat dost těžko. Nejspíš je to ale ve mně.

Tento film zkoumá poměrně dost vážných a citlivých témat traumatu a viny, ale otázkou je, jestli se toho ta forma a herecká sestava zhostila dobře. Postava Oskara je napsaná celkem dost nesnesitelně. Chápu, že to má své důvody a tvůrci se pravděpodobně drželi předlohy, ale v podstatě pravidelně mě ten film tímto charakterem iritoval a veškerou afektivitou celého scénáře mi dělal problém od něj myšlenkami neodbíhat. Ani Sandra Bullock mě tady nějak neokouzlila a v podstatě ani neměla prostor pro větší herectví. Největší problém mám tady s tím, že snaha diváka ždímat je tady zjevná už od prvních pár minut a bohužel to by mělo ležet na postavách, aby se divák dokázal do děje vžít a nechat se obklopit jeho atmosférou. Monology hlavní postavy mi tohle ale vůbec neumožnily a celé jsem to považovala za ránu úplně mimo terč. Ty emoce mi tady byly téměř jedno, což je u vážných dramat docela problém.

Tohle na mě dýchlo atmosférou téměř od začátku a s hlavní hrdinkou se mi v její situaci "sama v cizí zemi" jednoduše soucítilo. Hodně se mi líbila kamera a celá ta obrazová kompozice. Řemeslná stránka je prostě hodně povedená. Je to vizuální lahůdka se zvukovým podkresem, jenž je taky využit efektivně a svou roli zde podle mě hrají i specifické barvy. Je to zkrátka umně natočený, ladný film, ze kterého čpí femininita a o to víc mě těší, že crčí tato zručnost z ženské režijní taktovky. Watcher se mi dostal hodně pod kůži svoji paranoiou a čtvrtou hvězdu si potvrdilo dechberoucí finále, které mi nabídlo čistokrevné překvapení. Herecké výkony jsou taky na špici a jen pohled na Burna Gornmana ve mě úplně rezonoval. Škoda, že jsem ten film tak dlouho odkládala, toto je moje krevní skupina.

Shyamalan už nám trochu blbne. Ne že by se na to nedalo koukat, ale i v kině jsem se přistihla, že tam byla doba, kdy mě to moc nebavilo. Herecké výkony mi přišly fajn, ale ten nápad mi přišel prostě nějak moc bez pointy. Upřímně jsem celý ten děj a vyznění odhadla už z traileru a film mě vlastně v ničem nepřekvapil, což se třeba o minulém jeho snímku Old říct nedá. Tady celý ten nápad prostě úplně vyšumí a vlastně nenabídne žádné vygradované, nečekané finále. Nechápu moc důvod, proč divákovi servírovat děj, který je odhadnutelný už hodinu dopředu. Na Shyamalana prostě žádný překvapení, žádný šok, žádný zvrat, nic. Podivně prázdný film.

Tak tady už se nemá cenu zbytečně rozepisovat. Za zmínku stojí asi jen druhá povídka s pohřbením zaživa. Přesto, že je naprosto předvídatelná, zafungovala zde aspoň jedna dobrá lekačka. Za druhou zmínku pak stojí povídka poslední od šikovných tvůrců nedávného Deadstreamu, který se mi v mnohém trefil do vkusu. Je tu vidět už i Wintrových rukopis a s maskami se opět hodně vymazlili a poskytli i atraktivní kulisy pro svůj příběh a nechyběl ani vtipný závěr. Tu jednu hvězdu tudíž věnuji této dvojici, protože jinak už mě trend V/H/S silně míjí a vyloženě mě sere svojí vyčpělostí a faktem, že si tvůrci myslí, že za dovolenou hroznou kvalitu obrazu schovají i to, že příběh stojí za starou belu. Toto už mě fakt nebaví a po většinu času to pro mě bylo dlouhé utrpení.

Well, děkuji torrentům za ušetřené peníze za kino, protože toto by za ně opravdu nestálo. Tyhle moderní sci-fi výjevy by mohly fungovat jako horor, kdyby neměly rating od 15 let a bylo na nich něco zajímavého. Megan je totiž hodně střízlivý horor, který reálně míří pouze na teenagery, jinak si neumím vysvětlit jeho záměr. Tady totiž není nic strašidelného ani brutálního poskytnuto, tudíž hororový divák zůstává silně neukojen. I hlavní dospělá hrdinka se tu chová jak kráva a já jsem jí jenom přála, aby jí dala Megan na prdel za to její chování nezodpovědné vůči celé společnosti. Tím se dostávám i k debilnímu scénáři, který měl v logice takové díry, že to muselo znít blbě i na tom papíře. Můj standard už se začíná poslední dobou hodně navyšovat, takže čekám, kdy mě zas nějaký "kino" horor uchvátí.

Tady půjdu zas trochu proti proudu a rovnou snížím o hvězdu, protože si pořád pamatuju, jak mě ten film strašně iritoval. Trailer vypadal velice slibně a měl takový ten záhadný dark web feel, který já mám v hororech ráda, ještě ke všemu, když je to mixnuté spíš s krimi žánrem a říznuté pár nepříjemnými scénami. Můj největší problém ale je, a ještě jsem schválně hledala v komentářích, zda jsem v tom sama a zdá se, že jo; ta odporně zvolená, nevhodná, uši trhající hudba a celkově hudební podkres. Jako ta trumpeta nebo trubka nebo co to tam hrálo v těch meziscénách, která totálně ničí celé to vyznění a úplně mi to přišlo jak výsměch a jestli to mělo navodit jako takový film-noir vibe, tak se nepovedlo. Navíc celé to vyšetřování je tady zrobrazené naprosto random, ty scény se tam tak nějak prostě "dějí" a nemá to vůbec celistvý obraz. Na papíře to asi fungovalo, ale na obraze to tomu hlavnímu týpkovi vůbec nevěřím a všechno k němu přichází až moc jednoduše. Ten závěr navíc zůstal z většiny nedořečený, tudíž ani tady nedocházím k uspokojení. Tohle byl prostě divně natočený film a těžko to výstižně popsat.

Na festivalu by se mi Bones and All líbilo nejspíš trochu víc. Guadagnino je navíc jméno, které se po remaku Suspirie chystám sledovat a tenhle jeho ozvláštněný road movie v čele se zajímavým Chalametem je docela stravitelným přírůstkem do hororového indie žánru, který překvapivě nabídne i poměrně slušnou dávku gore. Atmosférou nebo nějakým napětím nicméně nedisponuje ani zbla. Za mě to mohlo mnohem víc tlačit na pilu, protože mi přišlo, že na rozdíl od Suspirie, se Guadagnino tentokrát úplně zapomněl odvázat a ten potenciál, který by z tohohle udělal zapamatovatelnější kousek zůstal nevyužit.

1. série: Z tohoto mám takové mixnuté pocity. Ten rozjezd na mě byl asi moc hektický a uřvaný, a ač jsem v kuchyni dělala a mám představu o tom stresu, až takhle hustý to tam nikdy nebylo. Umím si ale představit, že tohle je někde normální realita a tím, že mám ráda gastro žánr, postupem času už jsem se s postavami trochu začala sžívat. Paradoxně mě to nejvíc chytlo až když se to chýlilo ke konci. Je škoda, že ty postavy jsou záměrně takhle nedostupné, a proto věřím, že to bude hodně o diváckém názoru. Příběh to má jen takový okrajový, aby to právě nebránilo v sondování mezi kuchyňským personálem a sledování jejích práce. Ten závěr byl asi tím nejsilnějším, co seriál nabídl, a proto jsem v pohodě otevřená druhé sérii, které dávám velkou šanci, že se mi bude zamlouvat ještě víc.