dubinak

Bylo to zklamání asi hlavně proto, že to točil nekorunovaný král dramatu Mendes, který v roce 1999 stvořil téměř nejdůležitější film mého života. Neříkám, že se na to koukalo vyloženě špatně, ale první polovina vládla celému Jarhead na plné čáře, a to hlavně díky nahlédnutí do každodenního života mariňáků. Víc než cokoliv jiného můžu pochválit, sice trochu peprný, ale v pravou chvíli vítaný humor. V druhé polovině divák myslí, že se bude gradovat, nastane nějaká větší přestřelka nebo cokoliv, co by se podobalo té válce, o které se celý film hovoří. No, právě, že nic takového nepříjde. Všichni jsou podělaný až za ušima a za deset minut je po válce a vlastně film nenabídne ani jednu oběť. Vím, že v něčem to určitě mělo účel, ale já těmto filmům o válce bez války moc nehovím. Takže za velmi málo akce dvě hvězdy dolů.

Oblíbenci: Helen, Brian, Jan. Řady podle oblíbenosti: Austrálie, Afrika, Borneo, Markézy, Thajsko.

Jake Gyllenhaal má spoustu tváří a opět předvedl další ze své rozmanitosti. Gilroy stvořil docela přitažlivé kriminální drama, které ovšem postrádá potřebnou gradaci a takové to silné vyústění a pointu, kdy se Bloom odváží udělat pro svůj sen mnohem víc než jen nedovolené vniknutí nebo přesunutí mrtvoly, aby měl lepší záběr. Po celou dobu je to tak zvlášně temné a znepokojivé díky dialogům, kterým velí právě Bloom a pořád diváka utvrzuje v tom, že není tím, kým se zdá být. Takže Gyllenhaal opravdu potěšil, ale kazí to nedotažený scénář.

Na tohle jsem se docela dost těšila a dlouho čekala na titulky. K mé smůle nemám ráda Justina Longa, ale byla jsem ochotná to opomenout. Nejvíc samozřejmě lákal námět. Nic takového jsme tu ještě neměli, avšak jméno režiséra působilu rozpaky ještě před vypuštěním. Humor byl bohužel velmi chabý a spíš než hororová komedie, se to podobalo nešikovné parodii, která měla jen jeden bizární a stejně nepovedený výjev. Nakonec to působilo prostě stejně blbě.

Trochu netypický animák s netypickou grafikou. První polovina byla značně lepší, druhá už byla trochu zdlouhavá a příběh tak nějak pokulhával. Také bych uvítala sympatičtěji provedené hororové postavičky.

Horší než jednička, ale lepší než dvojka. Tak bych asi popsala Bitvu pěti armád. Nebylo tam tolik nudy jako ve druhém díle a i přesto, že jsem u dvojky trpěla, na třetí díl jsem byla docela natěšená, už jen z toho důvodu, že se mělo úvodně jednat o velkou bitvu. A já velké bitvy ráda. Ale. Moje chyba, že jsem čekala bitvu ve stylu Pán prstenů. Tady se na závěrečný zlom dívalo z trochu jiného úhlu. Takže jsem se nedočkala toho, na co jsem přišla, ale vyloženě zklamaná jsem nebyla. Souboje se odehrávaly opravdu nesympaticky a všechno bylo zaměřeno spíš na jednotlivé osoby např. Thorin Pavéza versus Azog nebo Tauriel se snaží zachránit svou trpasličí lásku Kiliho a na epické bitvy v závěru ani pořádně nedošlo. Samozřejmě se film neobešel bez alespoň jedné totálně absurdní scény v čele s Legolasem, který si tentokrát střihnul scénu, kdy vyvrací zákon gravitace a ve vzduchu stoupá po kamenných schodech, které padají k zemi. V tento okamžik se celé kino smálo na všechny strany a mně se opět připomnělo, že je dobré brát celou tuto ságu s velkou rezervou. Pro zajímavost dobrý, ale blockbuster jako kráva.

Brad Pitt asi ve špatných filmech nikdy hrát nebude. Fury je představení druhé světové války zase trošku z jiného pohledu, a to z pohledu tankové roty, v jejímž čele stojí právě Pitt s jeho výbornou rolí, kterou zvládl na jedničku. Tento snímek nabízí hodně napětí a řekla bych, že akce je docela pěkně vyvažována pomalejšími místy. V podstatě jsem od toho za celých 135 minut neodtrhla oči, už jenom díky té skvělé pánské skvadře, kde potěšil i Shia LaBeouf alis pravá ruka Wardaddyho. Někdo tu sice naráží na trošku moc přiškrcenou charakteristiku právě Wardaddyho, který byl ve finále vlastně andělem všech, ale já si válečný film v tomto podání užila moc a bylo to natočeno takovým sympatickým a nenáročným způsobem. A závěr mě dokonce donutil uronit i pár slz.

Oblíbenci: Sean, Kathy, Gina. Řady podle oblíbenosti: Austrálie, Afrika, Borneo, Markézy.

Oblíbenci: Boston Rob, Grant. Řady podle oblíbenosti: Hrdinové proti padouchům, Austrálie, Gabon, Mikronésie, Cookovy ostrovy, Perlové ostrovy, Palau, Samoa, Čína, Amazonie, Guatemala, Ostrov vykoupení, Fidži, Panama, Tocantins, All Stars, Afrika, Nicaragua, Borneo, Vanuatu, Markézy, Thajsko.

To je škoda, že se z toho nakonec vyklubala docela běžná upírská rutina, která nedokáže ničím výjimečným překvapit. Zpočátku jsem byla nadměrně nadšená. Asi do sedmého nebo osmého dílu jsem byla naprosto vtáhnutá do děje a každý den viděla alespoň tři díly, takže šlo sledování velmi rychle. Od devátého dílu už tempo uvadalo, bylo tam pořád to samé dokola, bitky s upíry omrzely, průběh děje byl vcelku předvídatelný a upíři už taky nic nového nenabídli.Trošku mi taky neseděla logická kostra děje a vezlo se to v takové té reálně nemožné vlně. Hlavní záporák měl na sobě masku zase jak z hračkářství a nakonec nepotěšil ani poslední díl, i když se snažil působit rádoby tragicky. Bohužel Guillermo del Toro se mi s tímhle serálem do srdce asi nevryje.