darkrobyk

Jezero, dvě děvečky a zabiják, kterého divák pozná velmi brzy, a tak může sledovat jeho hru s nic netušícími oběťmi. Typický slasher 80. let, který ale představuje spíše průměr. Leslie je klasická blbka, i když nakonec jí to občas zapálí. Herecky samozřejmě mizerné - týká se všech postav, to ale není u tohoto žánru nic výjimečného. Divák se stejně těší na vraždy. Těch je tu dost, ale nejsou nijak originální, ani příliš brutální - jeden zásun nože do holých zad je fakt málo. Nahota je velmi opatrná, a tak více jí viděli členové štábu, než divák. A že by se mladá žena, sama doma, šla koupat do vířivky v plavkách? - to asi ne. Škoda užvaněných pasáží brzdících napětí. Ovšem hudba byla místy (když šlo do tuhého) na zabití.

Tenhle obskurní nářez s monstrem z vesmíru v podobě Otesánka jsem hledal poměrně dlouho. Něco podobného jsem, se přiznám, doposud neviděl. Snímek vypadá, jako by vznikl na počátku padesátých let. Mimozemská raketa přiveze zabijácké organismy. Je vybavena nejmodernějšími technologiemi v podobě starých lidských budíků a páček, co by mohly pomoci lidstvu posunout ho o desítky, možná stovky let dopředu. Naštěstí doktor Bradford ví, jak se v ní co ovládá. Jedno z monster se vydá na cestu po okolí a při tom sežere, koho potká. Osamělé dívky, milence, rybařícího otce se synem. To je ale pořád málo, a tak se pustí do skupiny omladiny na pikniku. Jeden z mladíků zjistí, že monstrum nelze umlátit kytarou. Vrcholem je útok na účastníky taneční párty. Tanec zabere více jak čtvrtinu filmu, přičemž se ale na druhou stranu šetří dialogy, kdy část příběhu odříká vypravěč. Stejně jako Otesánek i monstrum roste s každým sežraným člověkem. Lidé si ho všimnou, i přes děsivý řev, většinou na poslední chvíli a většina, ač se monstrum sune jako želva, nestihne utéci. Dojde i na krev, byť při žraní to není. A když se monstrum dobývá na lidi v autě, vypadá to, jako by auto znásilňovalo. Tohle je tak blbé, že ty odpady naprosto chápu. Ale protože jsem se bavil, tak tři hvězdy dám. Tohle se zkrátka jen tak nevidí... Doporučit lze jen na vlastní nebezpečí. p.s. smutné ovšem je, když to někdo hodí do odpadu, ale film neviděl...což bohužel není na CSFD až takovou vzácností.

Dobrodružný příběh v comicsových barvách - je to přece podle comicsů, ne - a střet dobra a zla. Čekat něco více by bylo bláhové. Skoro lituji, že jsem vynechal kino, páč moře je skvělé, jako vždy... Nejsympatičtější postavou pro mě je kupodivu Orm, tou nejméně pak Aquaman. Jeho nafoukanost je tak odporná, že jsem mu až přál, aby zůstal pod balvanem, a nedivil se závěrečnému gestu Black Manty. Mimochodem rasismus, kdy hlavní padouch je černej a jeho pravá ruka Asiatka, jak vidno, nikdo neřeší...a černý trojzubec, černé království, tak OK, černá je fajn. Takový hezký mix Star Wars, Pána prstenů, Jurského parku a dobrodružných filmů z džungle posledních let. Velmi zábavné byly zmutované kobylky a obří květy. Škoda, že džungle neskrývala ještě více překvapení. A samozřejmě jistá vizuální i akční recyklace předchozího dílu. Bavilo mě to a rychle uteklo, byť si za krátko moc pamatovat nebudu. Ale tohle je hlavně spotřební zboží na oddech, což já občas rád.

Ano, při záběru na kladivo je člověku jasné, že tady se asi inspiroval Halloween. A ten pruhovaný svetr možná pro změnu inspiroval Freddyho. Dospívající Ellie Mastersová osiří, když jsou její matka s milencem brutálně zavražděni. Sociální pracovník Mullins ji pošle do sirotčince, kde vládne krutou rukou čubka, paní Deerová. Mullins je s ní velmi zadobře, ovšem netuší, jaké hrůzy se v ústavu dějí. Ellie je typická blonďatá blbka, co začne pozvolna odhalovat tajemství, a tak se začne stávat nežádoucí. Nevím, zda slasher je to správné slovo, páč tam jde většinou o jednoho vraha, každopádně se tu mrtvolami nešetří. Tanečky okolo mrazáku a závěr mají správné napětí, na úplný konec si tvůrci ještě ponechali černý vtípek. Ocení příznivci postarších hororů, za mě OK.

Vztahové drama otce a syna si obléklo fantastický kabát, a tím se posunulo do alegorie. François se snaží pomoci své ženě, která onemocněla mutací a proměňuje se postupně ve zvíře. Rozhodne se pro speciální sanatorium na jihu země, což ale znamená, že se tam musí přestěhovat také s 16 letým synem Émilem. Zatímco se zabydlují v novém domě (bungalovu), transport s mutanty nedaleko v lese havaruje. Mezi uprchlými je Françoisova žena a ten se jí proto vydá se synem hledat do lesů. Jejich pátrání nemá výsledky, navíc Émile zjišťuje, že u něho postupně propuká mutace. Vztah s otcem je pro něj stále komplikovanější, navíc si uvědomuje, že se brzy stane pro své okolí nejen vyvrhelem, ale také nebezpečným tvorem, kterého budou chtít zabít. Kromě vztahu otce a syna řeší film obecně problematiku menšin, jinakosti, soužití s těmi, co se vymykají. Otázkou navíc je, zda se sami lidé nestanou v dohledné době menšinou... Obstojné a dostačující speciální efekty, velmi dobré masky. Pěkné jsou scény, kdy se Fix učí nad vodou létat. Něco mi pořád trochu chybělo, možná, že na podruhé budu spokojenější. Každopádně jako minus vidím zbytečně dlouhou stopáž. 3,5*

Výrazně lepší než první film. Jon si dlouho odmítá připustit, že zlo se vrátilo a navíc si dělá zálusk na jeho dceru Michelle, páč zrovna slaví osmnáctiny. A osmnáctka je pro dokončení pekelného obřadu, který Jon před třiceti lety přerušil, přímo nutná. Není tu sice šokující gore, ale některé vraždy jsou zábavné - vede trávníkář a holka s taroty... Pěkné jsou i masky a některé efekty - erotická scéna s démonem nebo zrození jednoho ze tří zmetků. A krve je tu nakonec dost. Z povídky si tvůrci tentokrát vzali především démonický motiv, což je fajn. Tony (A. Arquette) je ďábelský a postaral se i o humorné vložky (chvílemi jsem si tak nějak vzpomněl na Freddyho). Sympatické béčko co navzdory stopáži rychle uteče.

Jakýsi klon Věci bez Věci. Polární základna je vděčné místo pro klaustrofobický horor, byť tenhle až tak hutnou atmosféru nemá. Ale prolínání skutečnosti s halucinacemi a směřování k v podstatě satanistickému hororu mě bavilo. A protože jsem znovu přečetl Kingovu povídku, vím, co si z ní filmaři vzali. A ne že se jí neinspirovali, naopak ba možná více, než první film. Právě přesah k démonismu, satanismu a okultismu ve spojení s mrtvými, i když tam to funguje v jiných vztazích, je vzato z předlohy. Kdyby se více přitlačilo na pilu, mohl být tenhle díl velmi dobrý.

Kdo zná alespoň trochu tvorbu Ch. Steedse, nemůže čekat zázrak. Levný film našel inspiraci ve Vetřelci, Věci, Horizontu události, podmořských hororech obecně a Lovecraftovi, páč podmořský bůh má jednu z podob Cthulhu. Na jednu stranu úsměvné, kdy technicky dokonalá superponorka má skládací žebřík a poklopy na ruční ovládání, na druhou stranu se občas najdou slušné vizuální záběry interiéru. Mimochodem v jedné z fantastických scén, kdy člověka po tak dlouhé době se zástavou srdce prostě nerozchodíte, se hercům viditelně kouří od úst - takže točili snad v chladícím boxu. Osobně mám rád sliz a chapadla a mohlo jich být mnohem více, jelikož to by snad šlo i s nízkým rozpočtem. Každopádně 2,5* zaokrouhluji díky závěrečné scéně v nemocnici. Pro velmi nenáročného diváka nebo režisérova fanouška. Jinak rozhodně nedoporučuji - ušetříte si čas i odpady.

Filmy podle S. Kinga lze rozdělit do dvou skupin - v té velké jsou snímky, co nestojí za nic, v té malé ty, co se povedly. Jednou se vrátí je kupodivu někde uprostřed, ale pomalu padá do té velké skupiny. Povídka má nějakých 30 stránek a je přirozeně výrazně jinak. Natočit ale podle ní přes hodinu a půl filmu bylo zbytečné. Někde uprostřed, kdy se řeší konfrontace Normana se studenty a za umírající přibývají výlupci z minulosti, jsem to chtěl vypnout. Poslední čtvrthodinka má říz a trochu mi hodnocení vytáhla. Je pravda, že členové bratrstva jsou vybráni skvěle a třeba N. Sadler byl svojí držkou předurčen hrát ty nejhorší hajzly. Zato Matheson mě nebavil, i když je fakt, že během filmu pěkně zchátral...Špatné nejsou ani masky mrtvých. Zkrátit o půl hodiny, mohl by to být svižný horůrek...2,5* dodatek: tak jsem znovu přečetl povídku. Nepatří sice k nejlepším, ale ve filmu z ní z toho moc nezůstalo včetně závěru, který má King, jako častokrát, neobyčejně temný...

Megan je tak trochu do goth a přišlo mi, že svůj předobraz našla ve Winoně Ryderové (Beetlejuice 1988). Zrcadlo, co se nedá rozbít ani z domu odvézt, protože se do něj stále vrací, ukrývá démona. Zrcadla jsou prevíti - nejen že vše obrací, ale ještě jsou branami do jiných světů. A jakmile se Megan začnou plnit přání, démon zrcadla ji ovládne naplno. Hezký nápad a vcelku solidní vraždy, byť mohly být bizarnější, ale nechť. Lehce cáknutá matka, dva psi, odstrčená Megan a vzpomínky na zemřelého otce, to si prostě žádá prokletý dům. Tedy zrcadlo. Ch. Spradlingová má natolik vystajlovanou postavu, že ji filmaři prostě svléknout museli. A smrt vydařená. Pěkné jsou i momentky, kdy se ze zrcadla valí proud krve, nebo matka (K. Blacková) strká ruku do odpadu. Závěr je atmosférický a zlověstný, čemuž kromě snového vizuálu napomáhá i mrazivě úderná hudba. Ocení především milovníci osmdesátkových hororů, páč tenhle tam přeci jen ještě trochu (víc) spadá.