darkrobyk

Černobílý horor připomíná ze všeho nejvíce wallaceovky. Z hlediska gotického hororu je zde především šílený vědec, který neváhá pro svou práci obětovat cokoliv asistentky nevyjímaje. Dále je zde motiv uprchlé gorily, tu ale divák neuvidí. Po nějaký čas nahrává profesorovi, když jsou objevována mrtvá těla dívek. Do třetice je to motiv doktora Jekylla, jejž zde zmiňuje i peter12. Stopáž 105 minut se chvílemi zdá dlouhá, ale naštěstí se pořád něco děje. Po zmizelé Jeanette (půvabná Loretová) pátrá policie i její milý Pierre, a tak má profesor se svým sluhou, co si sem odskočil od barona Frankensteina, plné ruce práce. Černobílý obraz pomáhá výrazně budovat atmosféru, škoda, že není více nočních scén, mlhy a hřbitovů. Maskérská práce je zdařilá. Dnes film osloví asi jen žánrové fanoušky a kompletáře, já byl vcelku spokojen.

Experimentální černobílý snímek je zčásti meditativní, ohlíží si zpět i dopředu, přináší světlo, stíny, tmu. Asi nejpoetističtější je první dopis o víře, Bohu a hledání. V jednom záběru sledujeme obličej ženy s černými brýlemi vystupující ze tmy. Venku začíná pršet a jí stéká stínová slza, dešťová kapka z okenního skla. Záběry krajiny střídají obrazy přemítajícího muže a ženy, o níž se domnívá, že je démon, svůdce. Líbil se mi také čtvrtý dopis, čistý surrealismus. Jako celek dobré, slušná hudba, i když jsem očekával také Nico a Velvet Underground... Pro okrajové publikum.

Takový deník, to není nějaká lecjaká věc. Zdejší obsah neříká tak úplně pravdu, jelikož deník nedokáže splnit nic kladného. Když si Dominigue přeje větší prsa, nedostane je, pokud by ale bylo přáním, aby jí uhnila a upadla, pak by se dozajista splnilo. A pak je tu samozřejmě háček - něco za něco. Takový ten faustovský motiv - já ti budu plnit přání a ty mi za to dáš svoji duši. Někdo je ale ochoten duši klidně obětovat... Snímek evokuje podobné filmy z především osmdesátých let - čubky roztleskávačky, šikana na střední škole, železobetonoví mladíci (svaly ze železa a beton místo mozku) a utiskovaná dívka (s kamarádkou), co by se ze všeho nejraději všem pomstila. A má recht, jen to nebude zadarmo. Chybí ovšem osmdesátková nahota a šťavnaté gore. Mrtvých je dost, ale některé smrti divák ani nevidí - třeba jak skončit v pekle. Za šťastný konec ovšem klidně jednu hvězdu přidám. p.s. vysvětlovat knězi, co znamená název v latině....uf...no nic.

-Chceš vidět mý cisterny?- Vtipný muzikál ocení především ti, co mají rádi rock and roll. Jinak je to tak trochu Pytlákova schovanka, parodie na romantické (sentimentální) příběhy či muzikály s Travoltou. Při vší té švandě si ale občas člověk uvědomí, že Waters, jak bylo jeho dobrým zvykem, tepe i společnost. Chudí, bohatí, převýchovný ústav, sirotčinec, korupce. A některé scény jsou k popukání, mě asi nejvíce dostaly francouzáky včetně dětí s lízátky. Jinak na Waterse docela přes to všechno krotké, ale chápu, že se vybouřil hlavně v 70. letech, i když i Lan na vlasy ještě má něco do sebe. A nesmí chybět výrazní herci, z nichž se ještě většina šklebí víc, než by musela. Tentokrát jsem si dal dabing a musím ocenit překlad do češtiny, kdy se sahalo do všech možných jazykových rovin. Písně zůstaly samozřejmě s titulky. 3,5*

Komedie? Sociální drama je to! A tragédie! I když... Samuel z velkého města hledá otce tam, kde ještě vládne středověk. Setkání s Kirke, která hledá zaběhnuté prase, se mu stane osudným. Pro vidláky je pouze levnou pracovní sílou, a tak je nahý připoután řetězem v prasečáku, čímž je ponížen na úroveň prasat. Protože je ale silný a svalnatý, dělají si na něj zálusk majitelé sousední farmy, jelikož v něm vidí rovněž levnou pracovní sílu. Jenže Kirke a její otec mají ještě jiné záměry, zatímco Samuel přemýšlí, jak utéci. Jméno Kirke odkazuje na bájnou řeckou kouzelnici, která proměnila část Odysseovy posádky v prasata. Postupně tak divák zjišťuje, že jde hlavně o hledání štěstí, lásky a zázemí, tedy domova. Průvodcem Samuela na jeho strastiplné pouti plné překážek je mladé prase, co mu na začátku zkřížilo cestu. Výborný vizuál, některé obrazy jsou krásné. Snímek lze chápat i jako podobenství. Nechci přímo psát, že jde o artový film, ale s běžným divákem se může minout.

Pokud hodláte někoho unést, tak se dobře podívejte, koho jste to lapili. Z hlediska motivu se pár podobných filmů najde, což nakonec vadí nejméně. Přidanou hodnotou je exorcismus, který snímek posouvá do satanistické škatulky, byť samozřejmě tu jde o nějakého démona, čert ví, jakého. Pěkný vizuál, solidní hudba a co chválím, při lekačkách nepadaly hrnce ani nezněly výstřely z děla. Pěkné byly znetvořené mrtvoly plné červů a boláků, rozkošně se mrskaly hadí jazyky, škoda, že nepředvedly ještě více drsné akce. Samotné prostředí bylo příjemně hororově standardní, les s mlhou fajnový. Krví se nešetří, otevřeného gore příliš není, snad jen práce se zdvihákem za to stála. Nejvíce mi vadilo, že Hazel se chovala jako typická blond blbka. V klíčových momentech stála (nebo seděla) a jen čuměla. Jihoafrická republika se kvalitními horory chlubit nemůže, ale kdyby se tohle natočilo u nás, leckdo by si pochvaloval...na jedno podívání dobré.

Cynický snímek. Psychologická studie vzniku násilí, kterému není až tak těžké podlehnout. Když uzavřete myši do malého prostoru, je jen otázkou času, kdy jedna napadne ostatní. Pak už nastává řetězová reakce (stačí si vzpomenout na scény z filmu Proč?, které nebyly z větší části hrané, nýbrž herci i neherci propadli davové psychóze), což je zde pěkně ukázáno na stadionu. I když film obsahuje několik drsných scén, z nichž nejlepší je asi ta s ještěrkou, tak jeho brutalita se ukrývá v cynickém chování postav. Zajímavý je poslední obraz, protože divák jistě netušil, jak se ve skutečnosti věci mají. Dallesandro, jeden z nejobnažovanějších mužů, zde ukázal jen hruď, což ale vůbec nevadí. Svoji hruď ukázaly i dvě děvečky. Doprovodný hardrock šel k filmu výborně!

Zdejší obsah je poněkud zmatený. Dva přibližně devítiletí chlapci jsou brutálně obětováni při tajemném obřadu, který je součástí voodoo. Oběť musí provést otec, aby mohl získat nejen životní energii. Celý rituál ale vyžaduje tři oběti, a tak se doktor Jamison a jeho syn dostávají do smrtelného nebezpečí. Film dost připomíná satanské snímky, kde jakési společenství či sekta koná krvavé oběti Ďáblu, spiknutím to pak trochu evokuje Rosemarino děťátko. Škoda, že snímek není kratší, protože první polovina má jen menší napětí, vše se ale postupně změní, a když doktor konečně uvěří, jak se věci mají, je téměř pozdě. Za samotný konec přidávám čtvrtou*. Herecké výkony velmi dobré, solidní kamera i hudba. Mrtvými se nešetří...

Jako když zloděj křičí, chyťte zloděje, tak vrazi narazí na vraha. Nic, co by už trochu znalý divák neviděl, tenhle slasher nepřináší. Postavy příliš sympatické nejsou a místy se film vleče, ale závěr je výživný a připomene francouzskou novou vlnu v hororu. Kladívko v hlavě, delší dobu nic, vytržená páteř - to se počítá. delší dobu nic a pak konečně masomlejn. A nechybí rozseknutá huba či střeva ven, o svérázném provedení císařského řezu a následném šití nemluvě. Dobrá kamera, velmi dobrá hudba. Střih byl chvílemi poněkud matoucí, ale nakonec vše do sebe zapadlo. Plusem je také milosrdná stopáž. Na jedno podívání dostačující.

-Mě nic nezastaví!- Racionální divák se musí připravit na hodně fantastickou podívanou, anebo se radši na tohle nedívat. Zraněný Rake se dává do kopy poté, co téměř zemřel. A rekonvalescence je hodně přitažená za vlasy, ale když uvážíme, že Rake je převlečený Thor, pak není problém... No a ta Vídeň! Celou dobu jsem přemýšlel, jak se komando teroristů i s vrtulníkem dostalo z Gruzie do Rakouska, leč nepřišel jsem na to. Nakonec jsem nad vším mávnul rukou, páč akce je na prvním místě a kvůli ničemu jinému jsem se nedíval. Závěr na kapesníky a Hemsworth by i nadále měl zůstat u akčního žánru, jelikož emoce mu nejdou, nejdou, nejdou...a ten kamennej ksicht už mu asi zůstane napořád.