NinonL

Osamělost v tureckém velkoměstě se ničím neliší od osamělosti jinde. Mladý muž přijíždí s báglem z vesnice, kde není práce, aby ji našel v metropoli. Nejraději práci někde na lodi, kterých je v Istanbulu plno. Ubytování mu poskytne příbuzný, ale vše má své meze. Brzy si ti dva začnou lézt pěkně na nervy.

Tom Hardy se mi v roli rozervaného válečného veterána líbil. Joel Edgerton jakožto učitel a otec rodiny už méně. A Nick Nolte jako jejich chybující otec nejméně. Filmů, kde vítězí ti správní, je strašně moc a v podstatě to není o ničem jiném, než o drsné nakládačce. Takže za mě průměr.

Ale ano. Byly to dvě zajímavé hodiny. Prolínaly se příběhy Arna, mladého rytíře a jeho milé Cecílie. Část se odehrává v klášteře, část na arabském bitevním poli. A samozřejmě spousta bitev i dalších zajímavých pasáží. Mimochodem, poušť měli udělanou moc hezky.

Je tam jakýsi nápad, je tam i dost krve a přestřelek, ale je to všechno na jedno brdo. Ty dvě a půl hodiny se dalo těžko vydržet. Ještě že se film dal zastavit. V kině bych to nevydržela.

Pořad Volejte a pište šéfovi je nesmírně zábavný a často i dost poučný. Pan generální ředitel Soukup ale odpovídá i na nepříjemné otázky a pouští i velmi dehonestující telefony primitivů. Za ty se vždycky stydím, protože i projev mají primitivní a buranský, nejen obsah. Většinou si takového člověka představím, smrdí mu z úst, je neupravený, neoholený, měsíc nemytý a často i opilý. Obdivuji poker face a úsměv, který si při poslechu těch nadávek dokáže pan Soukup zachovat. Ale 99% dotazů a připomínek je pozitivních a zajímavých. Lidé se ptají na otázky ve všech možných oblastí života, médií, politiky, ekonomiky atd. Pan ředitel Soukup odpovídá vždycky věcně a nevyhýbá se tématům. Je vidět, že je velmi inteligentní, vzdělaný a sečtělý. Proto jsem ráda, že Volejte a pište šéfovi bude od letošního května samostatným pořadem. Je to důležitý pořad, který si zaslouží delší vysílací čas.

Jeden z podivných Polanského filmů, který jsem moc nepochopila. Též poněkud těžká role pro Romana Polanskiho jakožto herce. Nedokáže mít tu hrůzu v obličeji, ani strach ani šílenství. Takový Jack Nicolson, to by byla, panečku, jiná paráda. Mladá Isabelle Adjani je naopak herečka dobrá a roli jakési kamarádky, která proplouvá celým dílem, zvládla.

Nemám ráda hru na city, ale tady mi nevadila. Všechno se odehrávalo tak přirozeně a hezky, že jsem nakonec i slzu uronila a vůbec mě to nemrzí. Těžké životy a rozhodnutí dvou matek a jednoho syna, protože válka v životě všechno mění. Doporučuji všem, co mají chuť na dobrý film.

Příběh chvílemi nebyl moc uvěřitelný a bajka o tom, jak statečný vesničan vyvražďuje mafiány, mě příliš nenadchla. Když ale vezmu docela zajímavé repliky, zvláště když se týkaly migrantských záležitostí, hvězdu přidávám. Srbská mafie se ve filmu taky povedla, dokonce se vyskytne i čínsko-japonský vrahoun. Takže za mě lehce nadprůměr.

Chvílemi trochu méně srozumitelné, jak se tam stále mele pravice s levicí, socialisté s fašisty, demokraty a komunisty atd. atd. Příběh bezcitného novináře, který jde doslova přes mrtvoly, je docela zajímavý, ale více jak průměrně ho nehodnotím.

Nebylo to moc strašidelné, pominu-li skvěle zahranou roli Fionnuly Flanagan (starší služebná). Ale film příliš nepřehání, děj i efekty jsou přiměřené a chvílemi i uvěřitelné. Proto hodnotím nadprůměrně, přestože duchařské horory moc nemusím.