Stegman

Jediným štěstím v tomto vesmíru je padat z okna. Neboť šťastný je ten, komu aspoň na chvíli svět se jeví jiný.

Předesílám, že tvorbu Vltavy moc neznám, o BSP nemluvě. Znám vlastně jen slavnou píseň Marx Engels. O to víc jsem byl zvědav, co předvedou. No, tak nepředvedli skoro nic. Škoda. Nebřenského a Sklepáky přitom jinak rozhodně můžu. Kromě tří výjimek (scénky Cvičíme podle rádia a Hlasatel, dokument z archivu Pohyb a čas) jsou to všechno hodně podprůměrné kousky. P.S.: Dodatečně jsem se podíval na některé vltavské klipy na YouTube: Je to o hodně lepší podívaná/poslouchaná než Míč.

Jednotlivé skeče: Úvodní píseň o multicaru *****; Struska1 *****; Tanec v továrně ****; V kanclu *****; Salon Beauty ****; Hotel1 *****; Jestli mě namíchneš ****; Mihotání ve vakuu *****; Struska2 ****; Ptačí nářečí *****; Jake a Tlusťoch *****; Hodináři ****; Kozáci **; Hotel2 ****; Snídaně ****; Fuck! ****; Struska3 ***; Závěrečná píseň Jsa podrbán *****. .............. Pôjdem sa koniečne riadně okúpať. - A ďaj si jedňu těplú vaňu ňa mňa!

Nuda, zbytečnost, šeď. Tohle vydržet do konce, to byla fuška. Nekonalo se ani napětí, ani atmosféra, ani pořádná pointa, jak by se na thriller nebo hitchcockovskou poctu slušelo. Nebýt tam Scheider, můj oblíbenec, tak jsem to vzdal po čtvrthodině.

Nenajdete tu nic aktuálního? Pak bych ale chybu nehledal u režisérky. Divák tentokrát není zasypán údaji (jako ve výborných Ženách pro měny), ale podnětů k přemýšlení a paralel k naší současné společnosti je tu beztak dost. Jen tomu musíte jít naproti. A pomalejší styl vyprávění? Opět není co vytknout! Dokonale se totiž pro zapadlou vesnici hodí. A jelikož dojde i na obrazové vytříbenosti (např. záběr ke 3.obrázku zdejší galerie :)), není důvod proč nedat 5*. (Mimochodem nechápu, proč tolik lidí v komentářích mluví o formanovštině; - že to mělo humorný nádech a bylo tam pár hasičů?!) ............... Režisérka odmítla souvislost s filmem Hoří, má panenko, neboť Formanův snímek viděla až po dokončení svého filmu.

Jednotlivé příběhy: Lohniského *****, Hrušínského ****, Skopečkův **, Kemrův ****.

Jednotlivé povídky: Pucholtova ****, Postráneckého ***, Záhorského **, Kemrova *. ......... Úroveň povídek má bohužel sestupnou tendenci a ke konci to už je "sranda" vyloženě k uzoufání. I když je možné, že jsem kvůli tomu poslední povídku ohodnotil hůř, než by si byla zasloužila samostatně (**?). K Werichovi: jeho glosy se mi tam nehodily, resp. rušily příběh.

Na opeře sice neulítávám, ale když už si nějakou dám, tak chci, aby mě bavila/dojala. Od Branagha jsem si sliboval, že dokáže vhodným způsobem spojit operu s filmem, ale bohužel se tak nestalo. Bylo to na mě moc rozvleklé a "bez kouzla". Možná chci po filmové opeře něco, čeho nejde v současnosti dosáhnout. Nechte mě tedy snít o tom, že to jednou půjde. Já se toho snu nevzdám! :)

Mám rád psychologická dramata, ale touto formou ne. Neustálý "niterný monolog" hlavního hrdiny prakticky splývá s jeho vyřknutými větami, a to se nedá vydržet. Poslouchat hodinu monotónní, jednotvárný projev? Ne, díky. U Spalovače mrtvol to bylo sice dělané podobně (s tím vnitřním monologem), ale tam to bylo napínavé, gradující. Tady? Škoda mluvit.

O tom, jak člověk nejdřív přemohl přírodu, potom sestrojil auta, potom rakety a nakonec roboty. Ale co potom?