kaylin

Snímek "Charakter" má velmi dobrou, v podstatě noirovou atmosféru. Na mě z něj padla taková lehká deprese z toho, že vlastně není v dějinách pořádně období, kdy by byl klid. Vždy se najde někdo, kdo z nějakého důvodu trpí, vždy je zde vrchní vrstva, která se ukájí na těch slabších. A mohou tam vzniknout pak i takové příběhy.

Chantal Akerman rozhodně nebude moje oblíbená autorka, protože její filmy jsou prostě formálně takové, že mi nesednou. Já mám rád příběh. Tady mi chybí. Černobílá kamera filmu je krásná, ale co se před ní odehrává, mě v podstatě celou dob nezajímalo. Že by se mi nechtělo o dění přemýšlet? Nebo je to prázdné?

Cesta k husitství jako válečnému hnutí mi přišla slabší než Vávrův "Jan Hus", který v sobě měl větší myšlenky a výrazně kritizoval církev. I "Jan Žižka" je opět kritický, nikoli pouze k duchovenstvu, ale ještě více i ke šlechtě. Přesto je to v podstatě revoluční film, který říká, že revolucí je možné něco změnit. Samotné husitství to vyloženě nepotvrdilo.

Zdlouhavé, v podstatě bez akce se snahou o nějaké to herectví, které tam ale moc nefunguje. Trauma z války je problém, hlavně pokud dojde nějakým událostem, které ohrožují i vaše okolí, jež by mělo být spíše poklidné. Herecky tohle není špatné, ale pouze obsazením, výkony samotné nijak skvělé nejsou.

„ClownTown“ má každou scénu takovou, že si budeme myslet, že jste všechny někde viděli. Má to něco z „Texaského masakru motorovou pilou“, najdete zde scény, které vám připomenou „Dům voskových figurín“ (ten zatím poslední), najdete zde něco i z dalších nových hororů. A k tomu klauny, kteří jsou děsiví, jsou to pořád klauni, ale to neznamená, že vás to bude jakkoli bavit.

Francouzská komedie nebyl nikdy můj oblíbený žánr a Pierre Richard pro mě byl hlavně takový šašek. Tenhle film mi ale ukázal, jak jsem se mýlil a jaké jsem měl zbytečné předsudky. Skvělá komedie, která není zbytečně groteskní a nepřehání se zde a navíc má silný společensko-kritický podtext.

Velmi chladný film, který je ve své chladnosti skoro až absurdní. Jako kdyby se všechno odehrávalo tak nějak přirozeně, ale přitom je to podivné. Jako kdyby se postavy měly chovat logicky, ale přesto je jejich chování nečekané. Tohle rozhodně není film, který sedne každému. Mně tedy rozhodně nesedl.

Když v jednom dni vidíte "Jana Husa" od Otakara Vávry a hned po tom tohle, říkáte si, jestli to současní tvůrci mysleli vážně. Animace není špatná, ale pro nějakou komedii. Bohužel si nemyslí, jestli pojetí Husa a husitů tímhle způsobem je skutečně to pravé. Dle mého tedy není a navíc to ani není zábavné.

Film je herecky dobrý, režisérsky povedený, i když v něm je hodně velké množství patosu. Ale pokud už má být patos v nějakém českém filmu, je to v tomhle. Co se ale musí ocenit, to je neporytá kritika církve, která překvapivě nic moc neztratila. To, co Hus kázal, je v některých případech stále aktuální. A tenhle film je vhodným odkazem.

Jedna rodina během tří generací, a to všechno na divokém západě, navíc prostřednictvím skvělých herců ve všech částech. Tohle je film, který vás nemusí nadchnout, je trochu zdlouhavý, ale dobře ukazuje to, jak se Amerika postupně měnila a jak se vyvíjela i rodina, která je zde ukázána. Každá generace je odlišná.