kaylin

Pojetí Luise Buñuela mi přišlo mnohem lepší, protože snímek v jeho podání měl tu správnou společenskou kritiku. Tohle se z francouzského filmu z roku 2015 v podstatě vytratilo a vše je prezentováno jen jako určité borcení pozlátka, ale je to takové pozvolné, lehké, málo úderné. Hlavní hrdinka mě tu v podání Léy Seydoux nebavila.

Není to tak vtipné a tak chytré, jak jsem očekával poté, co jsem viděl snímek "Hračka", ale jsou zde velmi dobré a zábavné scény. Jen prostě nejsou nějak hezky rovnoměrně rozprostřené do celého snímku. Pierre Richard ale sám sebe režíroval velmi dobře a snímek vás rozhodně nebude nudit, jen vás sem tam trochu znejistí.

Mně se tohle zpracování nijak extra nelíbilo. Když pomineme skutečnost, že Ingrid prostě na 19 let nevypadá, tak je to snímek, který je vlastně až moc náboženský, i když konec je klasicky kritikou fanatismu s tím, že má děsivé následky. Ani ta scéna upálení tu ale pořádně není. Ne, tohle je za mě jen průměr, který je dán hlavně dobrou kamerou a výpravou.

Skupina herců se rozhodne, že pojmou Ježíšovu cestu po svém, a to velmi realisticky bez nějakých příkras a metafor, které je v příběhu jinak možné vyčíst. Je to kritické, je to místy docela silné, ale na druhou stranu, já jsem měl chvílemi i pocit toho, že je to takové rozhárané, nekonzistentní. Nedokázalo mě to zaujmout.

Asi jsem o tomhle filmu slyšel už tolik, že jsem pak prostě musel být zklamaný. Hitlerovská scéna je fajn, scéna se psem a marmeládou mi z vyprávění zněla úchylněji, ale celkově je zde dobře absurdní, groteskní humor, který se mi celkem líbil. Herecky to mnohdy stojí jen na o, že ze sebe ten člověk dělá debila.

François Ozon umí točit, o tom žádná, ale nemůžu si pomoct, i přes zajímavé téma, mi opět přijde, že nedošlo k jeho plnému zvládnutí. Na film se docela dobře kouká, je vidět, že má tvůrce rozpracované postavy, ale stejně tak jsem měl pocit, že je to chladné, odtažité a že ten sex s těmi staršími chlápky je pořád takový nablýskaný.

Herecky výborné, ale to se dalo od pánů jako Benicio Del Toro a Mathieu Amalric očekávat. Hlavně druhý jmenovaný mě prostě baví, jeden z nejlepších současných francouzských herců. Příběh také není špatný, už jen pro svůj historický podklad, ale podáno je to místy docela nezáživně, což je velká škoda.

„Siren Song“ je zklamání. Název, ale i začátek nabudily na to, že tohle by mohlo být něco, co bude hezky vycházet z mytologie, ale ona úvodní titulková scéna je zajímavější než veškerá stopáž, která následuje. Je to škoda, protože potenciál zde byl, ale natočit to jako divnou vyvražďovačku prostě nebyl nápad, který by z toho skutečně něco vykřesal. Hezký, ale sterilní vizuál tady mnoho nezachrání.

Ten snímek je dobrý, vypráví dobrý příběh, ale prostě je to jen televizní zpracování divadelní hry, která byla mnohem lépe uvedena jako film již v roce 1948, kde to bylo celkově silnější, dojemnější i temnější. Zpracování z roku 1982 není špatné, ale pro mě je to prostě jenom remake něčeho o hodně lepšího.

Klasická česká romantická blbina, kde se někteří herci snaží, což je jim ke cti, ale z toho příběhu stejně nic moc velkého vytřískat nedokážou. Matásek a Vlasáková jsou super dvojice, finále je už ale celkem bizarní, a to i s groteskní dortovou scénou, která byla pro mě spíše nadbytečná. Podprůměrná romance i komedie.