Gimli

I saw Saw and it was brilliant! Velmi nápaditým způsobem natočený thriller, který je spíše o psychické než fyzické brutalitě. Co dokáže s člověkem udělat situace, kde je jediným východiskem utrpení? Promyšlená podivaná s nádherným koncem!

Tak ve srovnání s originálem z roku 1963 prohrává tento paskvil na celé čáře. Zatímco v The Haunting je atmosféra postavena na zvucích apelujících na lidskou představivost, tady je všechno servírováno narovinu. Jenomže to "všechno" je tak nějak úplně k ničemu, protože to postrádá konkrétnější smysl. Nejstrašidelnější je Zámek hrůzy na začátku, kde se teprve seznamujeme s prostory opravdu nádherného domu. Dál už jenom častěji a častěji cukají koutky v letmých až výrazných pousmáních.

Dva roky prázdnin - vynikající seriál pro děti podle pana Vernea. Pokaždé, když Karel Černoch zazpíval "vzhůru na palubu, dálky volají", nemohl jsem chybět u televize :-)

Mně to chytlo, hlavně při premiérovém vysílání. Má to slušnou atmosféru a když se podíváte na výkony hlavních dětských představitelů jako na slušnou zábavu, tak je tenhle seriál bez problému stravitelný.

Ve všem souhlasím s Lokutusem. Je dobře, že ještě existují americké filmy, které boří zaběhaná klišé, takže není nouze o napětí, očekavání a překvapení. Rozhodně doporučuju se po tomto zapomenutém kousku poohlédnout...

Tohle je pro mě skutečná záhada. Skoro dvě a čtvrt hodiny jsem se v podstatě nudil a přitom mi to uteklo jako voda. Nenechte se zmást povídačkami o nádherné hudbě. Ano, hudba je to opravdu pěkná, ale tak, jak to zde mnozí prezentují, by se mohlo zdát, že se spousta krásných tónů prolíná celým filmem a sekunduje zajímavé kameře. Pravda je ovšem zcela opačná, hudební doprovod se ozývá velice zřídka, odhadem tak 20 minut z celkových 130. Jak již bylo řečeno, zápletka je prostinká, dialogy téměř žádné a v polovině z nich herci přehrávají tak, až je to někdy k smíchu (zejména filozofické debaty o kráse). Přesto má Smrt v Benátkách, co nabídnout, a to zvláště ve vzácných momentech, kdy zazní hudba a přichází vizuální bašta pro oko. Za nejlepší scénu považuju návštěvu hlavního hrdiny u lazebníka.

Vizualní bomba! Úžasná práce se světlem a se zvukem. Opravdu povznášející zážitek.

"Braune! Jestli je do dvou minut nebudou žrát žraloci, tak z toho uloupeného pokladu neuvidíš ani pětikorunu!" - tahle věta v podání Petra Nárožného mi přijde daleko vtipnější než desítky teenagerovských komedií.

Zababa!!!

Kopírování záběrů z Pána prstenů na začátku filmu bylo úsměvné, televizní výprava docela šokovala, hudba Hanse Zimmera potěšila, pojetí příběhu o Artušovi příjemně překvapilo, triky neurazily, scénář nenaštval, patos se líbil, očekávání byla překonána, takže mi nezbývá nic jiného, než hodnotit výbornými průměrnými třemi hvězdičkami.