Gimli

Ano, Horem pádem je přímočarý, hysterický, kýčovitý a samoúčelný film s přehrávajícími herci. Ale mně to nevadilo. Prostě jsem na tu hru přistoupil už od začátku a bavil jsem se velmi dobře.

Až příliš šílené a ujeté. Místy skutečně sranda, jindy zase nuda a plácání se v samoúčelnosti. Ovšem rozhodně nevšední!

Já si na toto skvělé romantické drama nemůžu stěžovat Souboje jsou tady skutečně podružné a je jich málo. Kenshinovy osudy se velice uvěřitelně a uspokojivě uzavřely. Navíc ma toto OVA asi nejlepší hudbu ze všech filmů o Kenshinovi.

Nápaditá komedie, která se naštěstí nedrží zaběhaných kolejí a jde svou vlastní cestou. Spoustu klišé obrací naruby a i když je odlišná cesta často předvídatelná, velice potěší.

Výborný seriál, který jsem s napětím sledoval snad ve Veze nebo v Magionu. Hlavní hrdina se po pádu dostává do kómatu, v němž prožívá exotická dobrodružství na cestě k Majáku, kde se pak snad konečně smíří s otcovou smrtí, vyrovná se sám se sebou a procitne.

Krásně natočený, výborně zahraný a velice plynulý film, který je zábavný i dojemný od začátku do konce. Alespoň na hodinku a půl v člověku probudí dřímající empatii. Souhlasím s Adrianem ohledně věty "That is Neverland."

Neviděl jsem japonské originály, ale předpokládám, že se americký remake liší od originálu především ve stylizaci, tak jako Kruh. Jenže americký Kruh disponuje podstatně silnějším scénářem, který dokonce předčí japonské předchůdce. Nenávist skrývá za nablýskanou formičkou práznou bublinu. Film navíc ubíjí docela prostinké vysvětlení oněch střašidelných událostí. Bál jsem se, ale ne o hrdiny, nýbrž o sebe :-)

Myslím si, že dabing téhle komedii ubral polovinu zábavnosti, ale protože jsem Ples upírů v originále neviděl, můžu se plést. Evidentně se pobaví ten, kdo přistoupí na Polanského hru, tedy ten, kdo se na to bude dívat jako na grotesku. Velice se mi líbily kulisy, jsou krásné, stylové a pestré.

Poslední dobou cpou tvůrci do televizních pohádek spoustu počítačových triků, ale aby napsali pořádný scenář a obsadili herce, kteří umějí hrát, je ani nenapadne. A když to ještě podtrhnou nudnou režíí, tak máme na světě kýbl drahého hnoje. Kde jsou časy zrcadelnic a Mirečků :-(

Pokus o citové vydírání, který samozřejmě selhává. Dostavuje se jen znechucení sem tam střídáno mírným pobavením. Ono je to možná i tím, že se z Vánoc dělá něco, co nejsou.