Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Horor
  • Komédia
  • Krimi

Recenzie (1 767)

plagát

T2 Trainspotting (2017) 

Všeobjímající nostalgie a tvrdé zrcadlo současnosti pro všechny postavy bez výjimky. Takový je T2. Pokud ujíždíte na původním Trainspottingu i po letech stejně jako já a nečekáte od tohoto reunionu po dvaceti letech snahu se vyrovnat jedinečnému originálu, tak nebudete zklamáni. Svět se otočil o dvacet let dopředu a posunul všechny naše divočáky odnikud nikam, byť to na první pohled tak nevypadá. Je z toho cítit silná vzájemná tvůrčí vazba a je moc dobře, že Boyle chtěl natočit úplně jiný film se stejnými postavami a zároveň ho prošpikovat tolika deja vu pocity, že se na konci stejně jako já rozvalíte v pohovce a řeknete si, že tohle určitě není a nebude zbytečný film a brzy si ho budu chtít pustit znovu.

plagát

Zakladateľ (2016) 

Zajímavé zpracování vzniku největšího fastfoodového řetězce na světě. V Americe si zadarmo na úspěch nešáhnete, a pokud chcete dosáhnout úspěchu epických proporcí jako tady, tak se ani bez pomyslné cesty přes mrtvoly (naštěstí ne ty fyzické) neobejdete. Dynamika filmu funguje velmi dobře právě ve chvíli, kdy dochází ke střetu obchodních filozofií partnerů a velmi silnou má i úvodní seznamovací půlhodinu. Poslední třetinu paradoxně, když by měla gradovat, ztrácí tempo a vaši pozornost udrží hlavně přesný Michael Keaton. Osobně jsem čekal komplexnější pohled (zejména delší časové období) na celý Mekáč, ale pořád jde o solidní byznys drama. 68%

plagát

Alice tu už nebýva (1974) 

Sociální drama s velmi silnou ženskou hrdinkou, která v životě udělala spoustu špatných rozhodnutí, přesto jde stále dál, i když to někdy hodně bolí, funguje nejen díky citlivé Scorseseho režii, ale především díky opět vynikající Ellen Burstyn, která zvládá všechny polohy své postavy a táhne celý film. Za zmínku stojí i Harvey Keitel v roli prototypu muže dané doby, čili egoistické, vulgární a do sebe zahleděné hovado :-). 80%

plagát

Prízrak (2017) 

Prvoligový minimalismus není pro každého, nemám pravdu Romčo? :-) Lowery velmi pomalu a ještě pomaleji vykresluje atmosféru zármutku a osamělosti. Téměř bez dialogů a přece se vám dostane pod kůži a je jedno, jak "amatérsky" může na někoho duch mrtvého s přehozeným prostěradlem přes hlavu působit. Ta symbolika funguje s každou uběhnuvší vteřinou snímku více a více a je na vás, jak si s Loweryho myšlenkou a formou poradíte. Mně zůstala ta nehybná silueta a celkový smutek v hlavě ještě několik dní. 80%

plagát

Votrelec: Covenant (2017) 

Ridley to s vetřelčí ságou nevzdává a to je moc dobře. Covenant sice nedosahuje očekávaných kvalit a to zejména v rovině příběhové komplexnosti a vypravěčské obratnosti. Chybí tomu fištrón a méně hollywoodského klišé a to je u podobně ambiciózního projektu, který se navíc nebojí jít na trh s eRkovým ratingem neoddiskutovatelné mínus. Ty oslí můstky, které vetřelčí scénáristický tým nového tisíciletí jeden za druhým staví, aby je ve vteřině spálil, aniž si to méně pozorný, nebo lépe řečeno méně náročný divák uvědomuje, mě už brzy taky přestanou bavit. A je opravdu velká škoda, že při vší vizuální velkoleposti, převládne ve výsledku snaha šokovat digitální krví na každém kroku a brutalitou, které možná ani není třeba. Tak talentovaná herecká sestava v čele s možná až moc perfektním Fassbenderem přitom doslova vybízela k něčemu opravdu velkému. Nejméně originální díl celé série, který se točí v kruhu vlastního universa a nepřináší žádné nové odpovědi, jakkoliv se nám na závěr snaží nabídnout "geniální" rozuzlení a otevřená vrátka. Ridley natočil Vetřelce pro blbé a po krvi dychtící masy a úplně zapomněl na oddané fanoušky série. 70%

plagát

New York, New York (1977) 

První Scorsese, který mě nebavil. Těch 155 minut je na podobnou story opravdu více než moc a Marty chtě nechtě během tak dlouhé stopáže dokáže mnohokrát nudit. DeNiro mi v roli namachrovaného blba, který si myslí, že spolkl moudrost celého světa, také nesedl a postava Lizy Minelli mu měla už po první dvořící scéně napřímo nakopat prdel a bylo by to asi kratší :-). Ale vážně, chemie mezi nimi nefunguje a celkové vykreslení jejich vztahu je vzhledem k délce snímku velmi nedostatečné. Hudba je fajn (jazz mám od zkouknutí seriálu "Treme" rád), chybí tomu ale drive a Marty si ukousnul moc velké sousto, během jehož přežvykování cítíte spoustu talentu, ale tak nějak do ztracena. 50%

plagát

Votrelec ³ (1992) 

Do třetice všeho jiného. Fincher uchopil svého Vetřelce jako vězeňské hororové drama, které právě zmíněný xenomorf svou aktivitou nenávratně naruší. Jde o mnohem komornější variaci než byl Cameronův vetřelčí dýchánek, ale jedno se nemění. Skvělá atmosféra, kterou se podařilo opět udržet na úrovni, která vás donutí v opuštěném vesmíru nedýchat. Pocit věznice plné vyvrhelů na vás nefalšovaně dýchne, ať chcete nebo ne. Fincher se navíc představuje jako vizuálně velmi nápaditý talent, který se nebojí kroužit s kamerou jako nikdo před ním a nebýt docela nepochopitelných CGI kiksů v poslední čtvrtině, pěl bych na jeho audiovizuál jen slova chvály. Alien3 posouvá příběh nezdolné Ripleyové opět o kus dál a Sigourney Weaver je ve své roli opět a znovu dokonalá, stejně jako ostatní herci (Charles S. Dutton ve své životní roli), přičemž se potvrzuje jak dobrým tahem je namíchat americké a britské herecké týmy (vynikající Charles Dance). Ikonické momenty face-to-face sedánku Ripleyové s vetřelcem, či jeho finální likvidace jsou potom tou pravou odměnou pro všechny fanoušky série. Neprávem kritizované pokračování vetřelčí série, kterému zkuste, pokud se nad ním už teď nerozplýváte blahem, dát ještě jednu šanci. V opačném případě vetřelce na vás :-). 85%

plagát

Komando (1985) 

Commando je Arnieho klasika se všemi neduhy a duhy, které si jen dokážete představit. Je to blbé, je to třaskavé, ale přesto to má díky Arnoldovi pořád dostatečně silné charisma, abych si to i po tolika letech užil jako nefalšovanou giulty pleasure zábavu na entou. Arnieho postava vymýšlí v duchu svého jména okamžitě geniální myšlenky jako by z Matrixu vypadl a není pro něj problém přetrhnout holýma rukama na pohled nepřetrhnutelný řetěz, nebo jednou rukou vyrvat kus plechu ze střechy skladiště. To že je nesmrtelný mě už paradoxně tak nebavilo jako za mlada, i když vykrucovat se nebudu, užil jsem si to, nicméně mnohem zábavnější je sledovat s jakou samozřejmostí jeho postava jedná a jaké šílenosti dokáže pronést nebo udělat. One man army Arnold má ve srovnání se současnou vlnou akčních hrdinů jednu neodpáratelnou výhodu. I když neuměl hrát, tak to byla (je a bude) osobnost, na kterou byla, je a bude radost se dívat. 80%

plagát

Vražda v Orient exprese (2017) 

Na Kennethovu Agathu Christie jsem se moc těšil, protože po zkušenosti nejenom s "jeho" Hamletem jsem tak nějak tušil, že vhodnějšího adepta pro zpracování téhle detektivní klasiky byste v naší galaxii jen horko těžko hledali. Branagh se navíc sebevědomě chopil i hlavní role a jeho Hercule Poirot je, a nezlobte se všichni pánové, kteří jste mu předcházeli, nedostižný. Vymazlený belgický přízvuk, který mi i díky neustálé hře se slovíčky, v níž proslulý detektiv již staletí vyniká, roztáhl úsměv do permanentního rohlíku, je jen pomyslnou třešinkou na dortu. Branagh uchopil nejen svou postavu velmi hravě, ale ani na vteřinu nesklouzává k laciné šaškárně, ba naopak vykresluje Hercula Poirota s všudypřítomnou vážností, zároveň s neotřelou lehkostí zkušeného harcovníka hereckého i rejžovského. Jeho postava prostě baví a nejen ona přispívá dynamickému vyprávění, takže se rozhodně nebojte suchopárné Agathy, kterou znáte z televize. Velkorysá výprava byla cítit už z traileru, a přestože se snímek odehrává převážně uvnitř transsibiřského expresu, je z něj na každém políčku cítit Kenethova preciznost a cit pro detail. Oduševněle působila na papíře i herecká sestava, která sice nevyužívá na sto percent svůj potenciál, ale minimálně Deppův slizký byznysmen velmi potěší. Přestože jde o notoricky známou detektivku, ve které není defacto čím překvapit, tak můj divácký zážitek lze popsat jako staromilsky nadšený. 86%

plagát

Noc živých mŕtvych (1968) 

Absolutorium dát nemůžu, ale rozhodně jde o kultovní a revoluční zombie horor. Černobílé aranžmá neubírá zombíkům nic na působivosti, naopak je činí reálnějšími. Docela bych se rád vrátil v čase nepoznamenán všemi zombírnami, které jsem doposud zkoukl, a vychutnal si při vší původní hrůze Night of the Living Dead. V tu chvíli by to musela být taková bomba, že bych už v životě za tmy ven nevylezl. Atmosféra je neústupná, slabší herci to nekazí, a když už tak dostanou za uši se vší parádou. Brilantní zakončení bez jakéhokoliv okecávání pak jen připomíná, v čem Hollywood současnosti prožívá klinickou smrt. 80% R.I.P. George E. Romero

Časové pásmo bolo zmenené