Ouwen

Časem začne tempo hodně kolísat a ve finále mě vůbec nezajímalo, jak to dopadne. Místy mi to přišlo zmatené, režisérsky nijaké. Hlavní dvojce herců je sympatická, bohužel mě film zas tolik nebavil.

Téměř dvouleté čekání na možného nástupce Raidu je u konce a já jsem prostě nadšen. Na kvality zmiňovaného se sice nechytá, ale nebezpečně se mu přibližuje. Mínusem je režie: mít tohle na starost Gareth Evans, asi by to byl patrně film s nejlepší akcí všech dob, Júždi Šimomura s panem Kudó tam občas vloží střih, nebo nepěkně umístí kameru, místy je i trošku víc těkavá. Ale to nejlepší vynikne - dál zde chybí ta vyčerpanost z Raidu. Tam, kde na konci jsem se cítil vyřízen a totálně vykolejený, zde panuje jenom neutichající nadšení. Tak Sakaguči sice není nijak precizní herec, dialogů taky moc nemá a v akci zde má pouze jednoho rivala. Většina akce stojí na něm - ale je to sympaťák, charisma mu nechybí a z jeho ledového klidu jsem měl husí kůži. Re:Born je hybrid mezi Splinter Cell: Blacklist a Metal Gear Solid. Má určitou videoherní plochu - takže postavy toho třeba vydrží trošku víc, než běžný člověk, je zde big boss a film nemá moc vrstevnatý příběh. Mě příběh nevadil, není nijak kvalitní, ale svůj účel splnil, malá holčička je roztomilá a těch pár postav nemaj co zmrvit. Do padesáté minuty se toho zas tolik neděje - kamera snímá Japonské prostředí, které je hezké, na pozadí hraje klavír a občas někoho Tak oddělá. Pak se děj přesune do džungle a začne to nejlepší, v čem film vyniká - Zero Range Combat feat. System CAR. Inovativní akční scény strhávaj pozornost, člověk ani nedýchá při té kadenci, mršnosti, efektivitě a ráznosti. Je zde tuna sečných zbraní, tuna střelných, je to i audiovizuální lahůdka, takže střelba je kurevský rachot, je slyšet přes celou džungli, plno stealth akce, tiché likvidace, nějaká ta past, kreativita a optimalizace pohybu pro prostředí. Finální fight mě zhypnotizoval, nadlidská kadence, špičková choreografie. Je fakt, že enemáci jsou palety na odstřel, ale do akce jdou takticky, gestikulují, komunikují mezi sebou, umí držet bouchačky i nože. Gore je šťavnaté, nespočet prořezaných hrdel i tepen, kosti zde praskaj, každej úder bolí a akční scény jsou hlavně logický. Týpci se přizpůsobují přístupu hlavní postavy, přemýšlej o svém tahu a čtou jeho pohyby. Krom finálního souboje se pro mě stal ikonickej moment se sniperem. Enemáci navíc maj i nespočet kamufláží, vojenské výbavy a hezky to ladí s prostředím, kaskadéři odváděj tvrdou práci, takže je zde nespočet nárazů do různých objektů, nepříjemných pádů a nářeků z chodeb. Prostě naprostá pecka, co budu povídat. Bál jsem se, aby z toho nevylezla nějaká sračka a fakt mě to dostalo. Soundtrack je tajemný, ambientní, nervózní a temný, hezky podbarvuje dění na obrazovce. Další shlédnutí jsou více než pravděpodobná. Akce je plno a je úplně fenomenální a inovativní. Při příštím filmu by to mohlo být lepší, nebýt skutečnosti, že se jedná o poslední film Sakagučiho...achjo. Byl to ale zážitek a děkuju za ten kus obrovský práce, má vděčnost se nedá vyjádřit slovy. Splněný sen.

SPOILERY: A je konec. Oficiálně můj druhej nejoblíbenější seriál dojel do svého finiše. Ačkoliv se jedná z mého pohledu o nejslabší řadu, opět rozeberu plusy a mínusy. Začnu tím horším, abych zanechal pozitivnější dojem na závěr. Předně mi teda vadila postava Root. Už jsem říkal, že během akčních scén je úplně trapná. Když z prvního dílu pátý série zmlátila nějaký týpky v metru a řekla "My name is Root, bitch", s fakáčem, musel jsem se smát a říkal jsem si, že takhle přece nemůže vypadat velkolepé finále seriálu. Během hlasitých a hloupých střílečkách měla úplně WTF kecy se Shaw, až jsem si říkal, jestli si ze mě scénárista nedělá prdel. Teď i samotná akce, došel rozpočet, je to znát, přestřelky maj víc střihů, jsou stále otupený ratingem - během posledních dílů silně kolísá logika, zejména z agentů Samaritána nejde absolutně žádnej respekt. Příklad za všechny: týpek míří na Johna, aby mu dal kufřík. Neoddělá ho, i když to je jeho hlavní úkol. Týpci nesmyslně nechávaj hlavní postavy žít, aby oddělali jiný a nechaj se přitom zabít. Tohle tak bije do očí sakra! Ke konci i výstřely a efekt zbraní je totálně umělej. Rotační kulomet neprostřelí ani sklo u BMW, Root stíhá mířit sniperkou, řídit podpatkem a hláškovat bez "God Mode", prostě po týhle stránce je to naprostá katastrofa. Logickým způsobem si pak Stroj vypůjčil její hlas, ale ta potvora né a né umřít. Samotná rozlučka emocionálně funguje, vzhledem k tomu že jí tam však všude cpou, působí i naneštěstí otravně. Poslední čtyři epizody maj sice silné momenty, ale působí na rychlo sestrojeně, a to co je problémem koncem třetí řady a táhne se to do desátého dílu, páté série, se vyřeší během posledních tří epizod. Pozdrav "Hi Sweaty" se pro mě stal noční můrou, a některé dialogy Root, či monology, trhaj uši. Opět, herečka je to fakt pěkná, ale vůbec jsem jí toho hackera, toho bitkaře, toho střelce, nevěřil. Ponechání Fusca ve stínu mě taky trošku mrzelo a když už se stal Assetem, zajímala by mě reakce toho člověka, když mu John řekl pravdu. Epizoda, kde se dozvíme co se děje s Shaw je naprosto zbytečná, tu můžete naprosto v pohodě vynechat. Nejsem moc spokojený ani s poslední epizodou, která je místy vatová. Místo ilustrace nějakého pořádného epilogu, například o pár měsíců pozděj, musíme poslouchat neustálou smyčku "Can you hear me?!", takže mi to přišlo i místy nedotažené, nevýživné. Samotné motivace Samaritána, či Greera mi přijdou taky takové neúplné, nejasné a jejich cíl či motivace se mění každým střetnutím s "naší" partou. Vzhledem k tomu, že došly prachy, tak už se zde neobjevil Leon, Zoe a ani Wesley, kterej návrat přislíbil. Nedozvíme se, co se stalo s "Control" a možná bych našel ještě něco... ale nastal čas vypsat klady; James Caviezel. Opět v plném nasazení, redukce kaskadéra, spoustu bojových scén, jeho chování, přístup, mimika, dialogy. Prostě mu tohle bylo napsaný na tělo. Bavil mě v každý scéně, jeho emocionální finále mě prostě strhlo a splnil svojí misi. Bojové scény, respektivě fighty, patří mezi to nejlepší, co seriál v páté sérii nabídl. Špičková choreografie, kontakt, perfektně sestříhaný, dynamika. Jsou krátké, ale naprosto chápu pojetí soubojů - John se snaží nepřítele co nejdříve eliminovat, takže používá časté údery do krku, lokty. Kaskadéra jsem si téměř nevšiml, Caviezel do soubojů dává naprostý maximum a bavil mě každej. Ať už se zabijákem na toaletě, na svatbě, předposlední v NSA, poslední proti týpkovi co má nůž, v nemocnici proti Jeffovi, každej souboj z týhle série jsem si dokonale vychutnal, pustil několikrát. Nádhera. Lionel Fusco se stal hodně zásadní postavou a bavil mě jeho vývoj, každá scéna s Johnem, kde vystupoval, stála za to. Harold mě až tolik nebavil o proti předchozím řadám, možná je to tou Root, se kterou musel trávit spoustu času. Některé díly jsou skutečně výborné - hlavně devátej, kde se uzavře příběh s tajemným "Hlasem", či ten v nemocnici. Spoustu momentů je zdrcujících - John, co se loučí s Iris, a se zarudlýma očima spěchá zachránit další číslo s vědomím, že nemá šanci na běžný život, závěr s nim, konečný osud Eliase, epizoda v DC kde se objevil Logan i Joey a jejich "rodinná" sešlost. Za tohle jsem fakt rád a klidně bych uvítal menší spin-off s Loganem a Joeym. Ale těch zásadních scén o proti předchozím řadám taky dost vymizelo. ---- Person Of Interest nadále zůstane jedným z nejlepších seriálů, nabídl mi fantastický postavy, výborný souboje, skvělé herce, oblíbenou premisu, nespočet vzpomínek, dialogů, monologů, pěkné prostředí New Yorku, nespočet odpovědí na otázky, hloubku, hlavu a patu. S přehledem přebije ty mínusy, i když jsou hodně znatelné. Bude mi to chybět, zejména samotné začátky kdy pracoval Finch s Reesem osamotě. Není nic, čim bych tenhle seriál nahradil...

Výborné akční scény, tedy souboje, perfektní choreografie, skvělé střihy, excelentní kamera. Zbytek je k ničemu. Banderas nemá žádný charisma, film mě hodně nudil, Urban tu je jenom chvilkově, a film nemá čim strhnout. Film vůbec nefunguje po emocionální stránce, a vůbec mě ani nezajímalo jak to dopadne.

SPOILERY: Tak přeci jenom mi to pořád vychází na pět hvězd. Tahle série působí, jako nepatrný restart. Stále to funguje na stejným principu - opět se řeší běžné případy, které jsou premisou pro Person Of Interest. Je zde však určitý počet jistých změn. Naše parta oblíbených hrdinů už není všemocná, jsou limitovaný financemi, musej vykonávat běžné práce. Už tu není žádná knihovna. Čtvrtá řada má jisté prvky survivalu. Taky je to podle mě spolu s pátou řadou ta nejvíce rozporuplná. Nejdříve vypíšu veškeré klady, prvky, detaily a nápady, které mi dělali po celou dobu sledování radost; Prvně musim dát palce nahoru za dané práce, které naše parta vykonává. Harold Finch jako učitel, vzhledově se na to hodí, kanceláře, uvažování, to je prostě prostředí pro něj. John Reese pracuje jako policajt, nad timhle jsem už z principu ohrnoval nos. Tak to má bejt! Shaw zase pracuje na místě, kde jí to leze na nervy a jak už jsem říkal, jako nasraná bitch je prostě sexy mno a Root je takovej chameleon, kterej jako v jistý koridorovce plní mise pro Stroj. Aby toho nebylo málo, tak i tahle práce se lehce prolíná i do jejich soukromí. Harold nemůže řešit případy, musí známkovat, komunikovat s žáky, chodit na nějaký schůzky, John je pod drobnohledem své šéfky a navíc chodí na terapie k Iris a jelikož mám pro zrzky slabost, v těchto momentech jsem se bavil nejvíce. Celkově si myslim, že po herecké stránce Caviezel předvádí absolutní maximum za celou svojí kariéru. Jeho postava prochází změnou, je rozvrstvená, chybuje, během akce schytá nějakej ten úder, či průstřel, byl jsem naprosto fascinován každou scénou, ve které Caviezel vystupoval. Trošku zamrzí dočasná ztráta Shaw. Soundtrack je klasicky fenomenální, dialogy patří k úplné špičce a do sebevykrádání má seriál hodně daleko. Druhá epizoda Nautilus je jistá reference na skutečnou záhadu internetu "Cicada 3301", je napínavá, dějově hodně zajímavá, napěchovaná easter eggama (pro nepolíbeného, easter egg je pojem, kterej se nachází ve filmech/hudbě, či herním průmyslu. A odkazuje na něco jiného. Například kdyby jste hráli hru a na zdi uvidíte napsaný text jistý písničky.) Navíc, pro milovníka tajemna, záhad jako jsem já, byla tahle epizoda prostě strhující a klíčová. Prophets zase dominuje hodně dynamickým tempem, protože oběť čelí příšernému nátlaku, skoro si rve vlasy z hlavy a celej ten děj měl kurevskej spád. Pretenders se skvělou vedlejší postavou, navíc se naplno zapojí do akce i největší boss Elias, díl je vtipnej a má takovej prvek fanouška, kterej si idealizuje někoho a inspiruje se jeho činama. The Devil You Know je předčasný vrchol série, kdy se střetne novej inteligentní záporák Dominic. Charisma sice nemá, ale respekt si získat umí a většinou věci řeší hlavou. Zde i přijdeme o jednu vedlejší postavu, která neměla takovej rozptyl, ale každou scénou si prostor kradla pro sebe. Navíc konec, jak Elias pochoduje NEPORAŽEN mi na těle opět vyvolal husí kůži. Prostě říkám to pořád, je to boss. If-Then-Else je možná reference na šachovej duel Mr. Robota. Zatimco v Mr. Robot se mi líbil víc, tak Person Of Interest však nabízí daleko důležitější filozofii. Zde se začala sice kupit kalamita nesmyslů, ale tenhle díl mi přišel barevnej, nápaditej a hlavně John Štít Reese v závěru epizody ve mě vyvolal nehoráznej rachot emocí. To byl jeden z nejzásadnějších momentů seriálů, dokonalý gesto. Skip nabídne hostovačku v podobě Katheryn Winnick, která ráda pouta, umí bojová umění a dost dobře hraje, hlavně její chemie s Johnem byla fakt zábava sledovat. Search and Destroy je pro změnu nejvíce creepy díl ze čtvrté série, taky protože nemá vůbec happyend ale víc k této epizodě neřeknu. Taky disponuje solidním tempem a objeví se krátce i Bohyně Zoe. Terra Incognita je téměř one man show, kde kraluje James Caviezel, po emocionální stránce téměř vrchol seriálu. Atmosférické, minimalistické, uvědomělé. A jako finále seriálu YHWH. Opět strhující a napínavé. A jako, vidět Johna s granátometem v ruce a těžkým kulometem, jak kosí záporáky, je naprostej slast. Vynikající přestřelka, hlavně díky videohernímu levelovému systému. Souboje jsou sice nejslabší za celou sérii, ale to má své důvody - pár let zpět jsem četl vyjádření Caviezela: jelikož to není martial arts mistr, tak byl mám pocit unavený z toho počtu a proto se jeho počet fightů zredukoval. Navíc kvůli Samaritánovi moc svoje bojové schopnosti nemůže projevovat. Přesto v prvních asi deseti dílech, se občas krátký fight vyskytne - jsou to skutečně několika vteřinové souboje, ale Reese vytasí vždycky dva, tři dokonalé a výborné chvaty v plném záběru se slušnou kadencí. A kolikrát i stačí proti přesile sám. Ve druhé polovině má problém i s jedným soupeřem, naštěstí pátá série to napravila. Co se mi líbí, tak že ačkoliv seriál se už pohybuje ve sci-fi žánru, tak každá akce Johna má aspoň základní taktiku, určitou strategii, což o ostatních říct nemůžu. Za to jsem strašně vděčnej. Například během simulace, kdy umře, tak stihne odjistit granát - vojenský styl boje. Člověk prostě věří ty schopnosti tomu herci, díky Nolanovi, kterej je schopnej obohatit spoustu scén o detaily. Pak je tu ještě Kontrolní se svým dvorním agentem, škoda že nemaj víc prostoru, jejich postavy jsou fakt zajímavé. Fusco je jinak klasicky výbornej a stává se nenahraditelnou součástí týmu - vlastně už je. Jen mu chybí Yellow Box ;-) --- Zním hodně nadšeně. Je to tak. Musim to projevit. Bohužel, hodně se začínaj dolovat i nesmysly, které scénář trhaj na kusy, hloupé chování některých postav (Root, pokud jen kváká, je fajn, ale během akce se na to nedá koukat). Já tu nechci moc už spoilerovat, ale v každý epizodě jsem našel něco, co ve mě vyvolalo několik otazníků s face palmem. Navíc docházej prachy - ačkoliv je seriál pěknej po audiovizuální stránce, kulisy jsou chudší, výstřely ze zbraní během několika dílů hodně otupěli, i po zvukové stránce se to nedá poslouchat, po grafické taky moc ne. Potom moc tvůrci nerozvíjej vztah mezi Johnem a Iris. On funguje, ta chemie tam je dokonalá díky hercům, kteří odváděj famozní práci, ale společných scén, kde projevují emoce maj málo. Pokud jde o menší souboje, kde se vyskytne John, tak to má určitou fyzičnost, dynamiku, náznaky choreografie a i střelba, či držení pistolí v jeho podání nevyvolá hlasitej smích. Ale zbytek akce je podprůměrný bullshit. Root sebevražedně jde vstříc bez krytu, směšně drží zbraně a působí úplně trapně. Tak tohle teda ne. Bohužel, je to horší a horší. A jelikož Zoe i Iris maj málo prostoru, a Shaw odstřihnou v půlce série, chybí zde nějakej ženskej tahoun. Cameo Carterové potěší a ta její ztráta je strašně znát. Celkově ta zápletka s tim Samaritánem mi nepřijde tolik výživná, záporáci krom dědy Greera a sympaťáka Lamberta jsou neschopný palety na odstřel, Marten je sice pěkná když se mračí, ale v akci působí taky směšně a ty její hlášky jsou fakt silná káva, uff... a pak mi už prostě chybí ta civilnost prvních třech sériích. Chybí mi ty procházky mezi Johnem, Haroldem a Psíkem. Chybí mi ikonickej souboj s Johnem, chybí zde nějakej nad rámec něčeho, z čeho bych se fakt posral :-) Čtvrtá je tedy z té čtveřice nejslabší, má pořád dostatek kvality, občas nabídne slušnou akci, jsou zde výborné dialogy, postavy, mraky detailů, ale i v jiných detailech to kolísá, docházej prachy a pocit survivalu se dostavil asi jen párkrát. Na závěr bych chtěl poděkovat tvůrcům za dvě menší camea Cabela, kterého Harold učil ve škole a zachránil mu život. Je fajn, že s některejma zachráněnejma maj hlavní postavy stálé konexe. A ačkoliv se Harold s Dominicem nikdy neuviděli, možná to tak není úplně pravda, protože Pí. Tenhle detail mě docela dostal, ale víc neprozradím, jen řeknu, že to též souvisí s Cabelem. Tak jsem se trošku nechal unést, ale myslim si, že definici komentáře na csfd jsem využil na maximum ;-)

Žádný silácký kecy - tohle jsou brutální jatka, akční horor plnej gore a nadupaný muziky. Četl jsem, jak jistýmu divákovi vadilo, že Punisher je v tomhle filmu interpretován, jako neutichající, brutální mašina. Je to pravda, jako opravdu, Castle se tady s nikym vůbec nesere. Ale divim se, kolik prvků se podařilo nasypat do tak krátkého filmu. U hlavní postavy funguje určitá psychologie, kdy po jedné události, kdy umře dobrej chlap jeho zbraní, má pochybnosti o tom co dělá a nechce slyšet nic o vedlejších ztrátách. Navíc Ray Stevenson má daleko větší charisma, než Thomas Jane. Má na to postavu, je to obr, hlubokej hlas a moc toho nenamluví. Ta jeho výstroj je opravdu art as fuck. Kontroluje si počet nábojů, přebijí si zbraně, míří skrz optiku, zbraně má vylepšený o různý lasery, umí perfektně držet zbraně a při každým pohybu vpřed, kotoulu či pokleknutí vypadá naprosto profesionálně. Toho hovadskýho zmrda, co za sebou zanechává kalamitu prostřelených hlav jsem mu věřil do posledního detailu. Lexi Alexander je sice ženská, ale akci má zmáklou. Občas se objeví horší střih, či blbej úhel kamery, ale není to vůbec častý. Rko je ždímáno do mrtě, takže je zde plno prostřelených hlav, WTF likvidací, prořezaných hrdel, ustřelených končetin, explozí a celej film, ačkoliv má obří paletu barev z pohledu vizuální stránky, pořád působí temně a komiksově. Soundtrack je nadupanej. Ještě jsem neviděl film, ve kterým by parkourista dělal salto při hraní Rise Against a během toho by byl na sračky ze střelu z granátometu. Co musim pochválit, tak spoustu inovativních pohledů z kamer, třeba snipování parkouristů a pohled z optiky, různý úhly, které jsem nikde neviděl. Parta čtyř záporáků jsou ujetý psychopati a musel jsem se smát snad polovinu filmu. Potěší i dvojce policajtů, retro sci-fi prostředí a hodně kolosální tempo. Takhle si představuju akční nářez, při kterým se mi postaví! Ozvučení bouchaček, hlavně v interiérech naprostej rachot, tak jak to má bejt. A potěší i několik solidních bitek, s dobrou choreografií, které jsou dynamické a kontaktní. Prostě paráda. Škoda, že Stevenson nemá víc akčních rolí.

Legenda, dobrodružné, spoustu postav si pamatuju doteď. Toho mladého blonďáka, toho svalnatýho bloňdáka, Freddie Mercury s knírkem a mačetou, matka s tim kloboukem, mladá indiánka...tehdy to bylo fakt super a matně si vybavuju i intro. Je to navíc další skvost ze Supermaxu, kterej tady neměl pár let zpět profil a měl jsem co dělat, abych to našel i na netu. Možná se jednou vypravim do Ztraceného světa zpět.

Tohle bylo nejlepší ze Supermaxu. Jistej díl se Stromama, které lidi kácej, si pamatuji doteď a zanechal ve mě nejvíc emocí. Nebo díl s králíkama..

Marcelíno, chleb a víno, ??? náš. Marcelíno, ten má kuráž....jo kousek textu si pamatuju :)

Nostalgie. Asi Supermax?! To jsem byl ještě malej prcek. Pamatuju si, že když jsem tohle před lety hledal na CSFD, vůbec to zde nebylo. Tehdy jsem se u toho bavil, jelikož to dnes už nesleduju, tři hvězdice tam nechám.