Ouwen

Absolutně chápu, místy rozpolcené hodnocení/komentáře mejch oblíbenců a jejich nejistotu, protože Redemption (ten název se mi zdá nejvíc přirozený a ideální), je fakt divný film, že ani nevim, jestli mě to skutečně bavilo. Tempo je pomalejší, ale stále dostatečně neutichající, takže jsem se nudit nemohl. Modrý filtr, deštivost a noc Londýna, spolu s jeho ruchem, temnýma uličkama, je refrešující a nechybí tomu osobitá atmosféra. Jason Statham hraje solidně, nechybí mu jeho specifické charisma a předvede se i v akci. Akce tu je, moc jí není, tři, čtyři souboje a pár úderů padne, potom nějakej výstřel. Souboje jsou kompletně realistické, s nějakou tou zlomeninou, kontaktem, dynamikou Statham eliminuje špínu z ulice a má až takovej.."Batmanovskej" feeling. Líbí se mi, že jeho postava má vlastní démony a i když jsou jeho motivace správný, dělá občas dost hnusné věci s plným vědomím a žal zapijí alkoholem, sarkasmem a sem tam tou bitkou. Jeptiška je roztomilá, taky není nějak extra svatá a vyrovnává se s vlastní existencí. Scénář mi ale přijde nedodělaný, byl zde prostor pro obří filozofické konverzačky, ale všechno mi přišlo jen tak naznačené, proto mě nestrhlo ani když Statham brečel - až finální scéna, kdy se vlastně vrací na začátek, ve mě vyvolala husí kůži. Redemption je divný film. Fakt že jo, mám rád tyhle přemýšlivé, melancholické a občas lehce filozofické bokobky mejch oblíbenců, ale když to srovnám třeba s nedávným Keanem (jiné téma, ale taky civilní, psychologické drama), není to až tak zásadní zářez a chybí tomu větší tah na branku.

Naprosto fenomenální akční film, kterej jen strádá v několika detailech, které jsou však subjektivní a veškeré negativity, jsou pro změnu palivem, pro nekompromisní dynamiku. Ale abych se přiznal: mám pocit, že jsem možná viděl kratší verzi filmu, protože si pamatuju SPOILER: nějakou scénu, kde byla havárka auta a Chanův tým tam zrovna zasahoval, což mělo interpretovat nebojácnost, charakter a skill jeho týmu. Jenže při aktuální rekapitulaci jsem skočil do rozjetého vlaku a mám pocit, že mi něco uniklo, nebo jestli to bylo z jiného filmu? Každopádně, tohle byl jeden z důvodů, proč jsem nepocítil nával emocí při vyvraždění týmu Chana ve skladišti - nestihl jsem si k nikomu vytvořit vztah - až Chenovi deprese, sebedestruktivita a žal, utopený v alkoholu a jeho odevzdanej charakter, jež se potácí otrávený chlastem skrz noční uličky, mě totálně slisoval. Další věc, která mě krom chvilkového saxofonu v baru, neoslnila, je hudba a myslim si, že bych se bez ní obešel a trošku se snaží ty emoce z diváka vydírat. A pak klasicky občas nějaká nelogičnost, vyumělkovanost, nadimenzovanost nějakejch momentů, scén, prostě nic hrozného. Díky té neutichající dynamice a velkému počtu fenomenální akce, to vůbec nestihne nijak otravovat, natož kazit atmosféru - právě ty akční scény, ač jsou moderní a velkolepé, jsou opatřeny pořádnou kaskadeřinou, kde fyzično je pánem. Souboje maj úžasnou choreografii, jsou kontaktní a více realistické s výbušnou kadencí, Chan je brutální mašina a má vyrovnané oponenty, v podobě Tseho a Daniela Wu. Škoda, že právě Daniel Wu nedostává šanci v akčních filmech, jeho seriál Badlands je na můj vkus až příliš umělej. Potěší i pěkný ženský, vtipnej "parťák" Chana a nespočet originálních nápadů - rozložení a složení pistolí, ikonické krocení autobusu, fight v hračkárně - jedinečné akční scény, které představují vrchol žánru a jsou výborně zrežírované. New Police Story patří taky mezi první filmy, které jsem s Chanem viděl a proto taky funguje nostalgie, vim že už roky zpátky, mě tahle HK řezničina fascinovala. Napětí nenechává vydechnout a nuda pro tenhle film, ztrácí existenci. Konečná scéna možná trošku vyumělkovaná, ale ta filozofie a pojetí mě nenechalo chladným a nějaká slzička padla.

SPOILERY: Condor začal fantasticky - mohl se opřít o fantasticky zahranou hlavní postavu, která má rozum a charismatu na rozdávání. Když dojde na akční scény, jsou špičkově prostříhaný, krvavý, taktický, kdy se přirozeně doplňuje chutný mix a kvalitní balanc, mezi old-school režií a moderním vizuálem. Lahoda. Ze začátku fungovala každá dějová linka a scénárista byl ochotný mi vše vysvětlit, ať už ze strany klaďasů, či záporáků - největší problém nastal zhruba uprostřed série, kdy se nějakej chytrák rozhodl uhasit adrenalin a natáhnout to. Takže: mě skutečně nebaví sledovat, jak hlavní postava je maximálně DESET MINUT v jednom díle a jediný co dělá, tak SEDÍ, ČEKÁ, LEŽÍ a občas si zasprintuje. Vše se točí kolem něj, ale působilo to, jako kdyby zde byl navíc. Začne se rozebírat psychologie postav, které pro děj nejsou nijak zásadní - mělo to bejt naopak. A hlavní filozofie záporné strany? "Musíme zabít je, jinak zabijou oni nás". Condor měl sakra masivní ambice a potenciál na to, se stát elitní žánrovou zábavou mezi špionama, totálně však vyprchala munice a začlo se pálit slepejma. K čemu mi je pak ukázková filmovost, když se zde nic neděje a ani se ve finále nic pořádného nestane? A to ani nechci rozebírat prvotřídní neschopnost profesionálních zabijáků, či samotného Big Brothera, kterej má oči a uši všude a není schopnej lokalizovat Joa, kterej běhá od baráku k baráku. Člověk prostě čeká na nějakou důležitou interakci hlavní postavy, či že se nějak potřebně začlení do průběhu děje, ale to až v posledním díle a to mi přijde zatraceně málo. Těžko říct, jestli dám šanci druhé sérii.

Tohle skutečně někoho baví?! Neustálá kalamita akčních scén, bez nějakýho smyslu? Každej týpek tam vypadá úplně stejně, nelze je nijak odlišit, akce je pouze průměrná. Z mého pohledu, může bejt technicky prvotřídní, ale na můj vkus naprosto chaotická. Přestřelky působí průměrně, protože zde absentuje nějakej pořádnej příběh, nějakej charismatickej týpek, co by ten film utáhl, nebaví mě pořád sledovat nonstop nekončící akci. Příště bych poprosil do těch sto čtyřiceti minut vtěsnat nějakou story, nebo je důležitější sledovat sprint vojáků ve slow motion?

Možná, kdyby to nepůsobilo tak uměle, nemělo to tak načančaný vizuál a nehrála tam banda nesympatickejch idiotů, co tam melou hrozný sračky, dalo by se to sledovat. Ani jednou jsem se nezasmál, po celou dobu jsem si spíš říkal "wtf" a totálně jsem nepobral o co tam má jít. Poslouchat hlášky o tom, jak mi umíraj spermie, jak moje žena spala s celebritou a mluvit o tom asi dalších deset minut pro mě nepředstavuje komedii. Selfíčka a jóga tomu nasazují korunu.

Tak překvapivě se mi na to dívalo víc než dobře, ani chvíli jsem se nenudil. Dialogy působí chlapsky, soundtrack dost dobrej a "díky" levnému vizuálu film působí až hororově. Postava profesionálního zabijáka je sama o sobě zajímavá, protože je to zároveň sadista, expert na bojová umění a nože, profík přes bouchačky, používá noční vidění a kabát. Jde z něj strach už jen tim, když se o něm mluví. Akce je málo, dvě monumentální přestřelky, na začátku a na konci. Působí dynamicky, živelně a intenzivně, nechybí ani chutné Rko a ani špičkové ozvučení. Pak je zde několik soubojů, tři hlavní a pár takovejch bezvýznamnejch, kde padne pár facek a ještě jedna honička na schodech, která je intenzivní. Souboje maj špičkovou choreografii, působí dynamicky, kontaktně a na tu práci s nožem, co tam Rains předvádí, je skutečně radost koukat. Horší je to se střihem, je občas zvolený nevhodně a sem tam špatně položená kamera, ale to jsou detaily. Z herců nikoho neznám, ale rovnou několik se jich objevilo v Hříšnici a svatí - to platí i pro prostředí, hlavně ten bar se objevil v následujícím filmu Kaufmana. Ale všichni to jsou sympaťáci, charisma nechybí tady nikomu, beztak nemaj moc co hrát. Děj mi přišel poměrně zajímavej, protože ho tvoří ta mytologie o tom Rainsovi. Kaufman je fakt frajer, za tak mizerný peníze, vyprodukovat takovej kus práce. Hodnotim vysoce kladně a odpouštim i ten příšernej kamerovej filtr.

Je to gauner. JE TO GAUNER, PROSTĚ TO JE GAUNER!!!

Pravděpodobně jsem neviděl lepší, katastrofický film, kterej je především i tak skvostně komplexní, má zajímavej děj, průběh, nechybí tomu akce a pocit aktuálnosti. Není to realistický, ale vzhledem k tomu co se tehdy odehrávalo ve světě a jak moc ty témata, se kterými Nachmanoff s Emmerichem pracovali, to má určitý realistický podkres a proto film zaleze pod kůži. Skutečně uchvácený jsem byl však jen pohledem na zamrzlej New York. Katastrofy jsou vykreslený dobře, intenzivně, až nebezpečně/horově, podle mě se však tentokrát soundtrack moc nevytáhl a neladí to k akci, vlastně se mi líbil jen hlavní instrumentální motiv. Momenty, kdy svět čelí apokalypse, jsou po celém filmu, takže se pořád něco odehrává, navíc zde nechybí ani tornáda, ledové golfové míčky, záplavy, různé orkány..prostě lahoda. Všechno je to old-schoolově nasnímané, žádné kulometové střihy, epická kamera. Dennis Quaid je navíc frajer a celej film táhne, právě scény, ve kterých interpretuje předpovědi a možné události, patří mezi to, co mě nejvíc bavilo. Jen mi přišlo, že má příliš málo prostoru a ačkoliv má film dvě hodiny, celé to rychle utíká a přišlo mi to celé krátké. Potěší i herci ve vedlejších rolích, které znám z jiných filmů/seriálů, nějaká ta improvizace Gyllenhaala, prostě mi celé dění přišlo zajímavé, strhující, dynamické a dostatečně nápadité. Pocit skutečného survivalu se však nedostavil, nějaká nelogika či "ehhh" dialogy občas drhnou, ale díky skvělým hercům, šikovné režii a tuně informací, to jsou detaily.

Lewise jsem si oblíbil v Billions, následovalo psychologické, civilní drama o paranoidním schizofrenikovi, kde mě naprosto svým výkonem odrovnal a jeho charismatu jsem neměl pořád dost. V momentě, co jsem objevil Life, jsem "bez nadechnutí" skočil do dvou prvních epizod a byl jsem mile překvapen, občas i nadšený. Uprostřed série, když Lewis vysvětluje týpkovi, že nic ukrást nemůže, protože nic neexistuje, jsem se už musel skutečně smát, protože takové debaty jsou pro mě výživné a jeho jízlivej charakter je schopnej vyvolat nespočet emocí a vtipů už jen tim, že pojídá ovoce, či s nekompromisním sarkasmem demoluje svoje nadřízené, či dotěrný parchanty z vnitřního oddělení. Crews je vtipnej, inteligentní, s ojedinilým přístupem řeší případy, skutečně komunikuje s obětí či pachatelem a dostane se jim fakt pod kůži. Zároveň tomuhle charakteru nechybí ani síla, morálka a neotřesitelný cit pro spravedlnost. Díky výbornému scénáři, stylizovaným mrtvolám a nesmírně sexy Sarah Shahi, která ze svého parťáka, až...roztomile šílí, je Life originální, nápaditý, nadopován situačním humorem, skvostnými hláškami a zejména říznutý konspirační linkou, která však nemá příliš prostoru. Je ke konci znát, jak tvůrci až příliš urychleně řeší celé to pozadí (i když několik otázek zůstává), takže to docela zakční, začne se víc stříhat a příliš se šlape na tempo. Ovšem díky perfektně vykreslenému základu, se nejedná o takový propad dolů, takže na druhou sérii se nesmírně těšim.

Dám tomu ještě jeden film a zařadim Marshalla-Greena, mezi mé oblíbené herce, protože jeho mimika při projevování emocí je skutečně přirozená a strhující. Skutečně si nejsem jist jak na tom byl rozpočet, ale vykreslení budoucnosti, jeho fungování a architektura jsou vskutku povedené, navíc se film může kochat áčkovým audiovizuálem. Samotnej zvrat mi přijde předvídatelnej, ale konečná pointa je docela děsivá a to stejné platí i pro samotný konec filmu, kterej je sice svym způsobem happyend, zároveň ve mě vyvolal tim pojetím nepěkné úzkosti a docela mě vykolejil. Jinými slovy: je výbornej. Soundtrack disponuje nějakým charakteristickým motivem, jen mi hudba přišla docela upozaděná - co se týče akčních scén, zamrzí že jich zase není tolik, protože choreografie soubojů je skutečně skvostná, souboje působí sice strojeně, "loutkově"/až roboticky, ale to byl účel a právě ta chirurgicky přesná návaznost chvatů, mixlá s využitím všeho co je po ruce, mě skutečně bavila a Logan tomu dodává jistý odlehčený tón, vzhledem k jeho "WTF" mimice. Poslední fight lahůdka, hlavně na ty chvaty byla radost koukat. Horší to je s vizuálem. Myslim si, že OBČAS těch střihů bylo trošku víc, za to kamera dělá šílený voloviny a podporuje každej úder, úhyb a zákrok. Stefan Duscio se stává účastníkem všech soubojů a díky jeho šikovné práci a nápadům, jsou souboje opravdu originální. Samozřejmě nadopované chutným Rkem, takže o nekompromisní gore taky není nouze. A vlastně, i scény, kdy Marshall projevuje emoce, komunikuje s AI, nebo se snaží vyrovnat s osobní ztrátou, pro mě představují zábavu, protože je všechno kvalitně odmakáno a nenudil jsem se ani na chvíli. Na druhou stranu - pocit, že tomu chybí větší tah na branku, místy fakt znát je, ale takovejch filmů moc není a z rozpočtu bylo vytřískáno maximum. Upgrade mimochodem představuje nepatrný posun žánru, kdy se přirozeně a nenásilně, daří interpretovat zábavu, myšlenku a taky skutečnost, že tvůrce v čele s hlavním charismatickým borcem, tenhle projekt vyloženě bavil a dokud to bude bavit je, odnesu si z toho neotřesitelné pozitivní dojmy a pocit, že tohle musim šířit dál. "Není logický, aby si člověk takto sobě ničil život." - "To protože tvoje myšlení je jen plné jedniček a nul, za to naše mysl překypuje věcmi, které jsme za život posrali.."