Queendom

Dovedu si představit, že v době svýho vzniku byl Mikrokosmos bomba. Ale je fakt, že od tý doby uplynulo drahně let, a v tomhle mezidobí, jelikož jsem velkej fanda přírody i filmů o ní, jsem měla možnost vidět hromadu jinejch, krásnejch dokumentů o zviřátkách. Sečteno a podtrženo je Mikrosmos spíš bombička než bomba, je tu prostor pro nudu a ňákej ten komentář v průběhu by neuškodil. Jinak je to ale určitě moc hezkej a milej kousek a souhlas, hovnivál rulez.

Se jako posrali s tim koncem, ne? Je to eště vo to horší, že jak mě to nadzvedlo, budu si z toho jinak dobrýho filmu pamatovat právě ten sračkoidní závěr.

Fůůůj, to jsem se bála a schovávala se za polštář a taky počítala mrtvoly a vůbec. Je to super děsivá pohádka a skvělej film na odreagování.

Neskutečně silnej a emotivní zážitek. Srdce každý ženský musí při sledování tohohle filmu plesat. Orientace neorientace, je těžko uvěřitelný, že dokáže chlap popsat tak pravdivě ženský emoce a dostat je tak reálně na plátno. Klobouk dolů i před Marisou Paredes, která je tak přesvědčivá, že se jí muselo po každý stopce z role obtížně přepínat do vlastní hlavy.

Ze všech věcí, který jsem od Jarmushe viděla, je tohle pro mě největší hádanka. Jsou tam skvělý a vtipný místa, hlavně scény s indiánem, ale celkově to vyznělo jaksi do prázdna, nezanechalo to ve mně žádnej pocit, kromě jedný otázky: co to, kurwa, bylo? No, asi to natočil sám pro sebe.

Takhle se dělaly televizní pořady pro děti do Magionu a Vegy.

Asijská kinematografie je plná překvapení. Za scénu s vybuchlym granátem v chýši s jídlem a scénu s divokym prasetem bych směle nominovala tenhle film na Oscara na komedii roku. Film plnej paradoxů, na kterej se špatně zapomíná a zároveň uvidíte 100% naplnění kategorie "komediální drama".

Po traileru jsem si řekla, že tohle není pro mě. Pak jsem se ale dozvěděla, kdo je autorem scénáře a šlo se do kina. Nick Cave je pro mě symbolem kýče, ale v dobrym slova smyslu. Vždycky přehnanej, naturalistickej a tak trochu bez logiky, zato s velkou dávkou fantazie (což je paradoxně to, co nesnášim na Tarantinovi). Aspoň tak vnímám Caveovu muziku i jeho knížky. Film potvrdil moje očekávání a naložil k tomu i čím dál lepšího Toma Hardyho a Shiu LaBeoufa. Pro fanoušky Nicka Cavea povinnost.

Nepříliš originální a snadno předvídatelnej kousek, kterej i tak chytne za srdce. Takhle se točí s humorem a nadhledem o tématu, který vůbec vtipný není.

Tahle záležitost není nic jinýho nez vykalkulovaná romantická slaďárna.