FOCKE_WULF

Až k nám dorazí Islámský stát, tak se těším, že budu opět předsedou interrupční komise, trochu mi to chybí už. Tento pohled na socialistickou společnost není tak pravdoláskařsky slizký jako Vyprávěj, není ale komu fandit. Klára "kuní ksicht" Melíšková hraje všechny svoje postavy se zvláštní naléhavostí, zarputilostí, asi má exekuce.

Romance vyděděnců, zapuzených od ohňů svého kmene. "Padá sníh, zmizíme beze stopy."

http://www.youtube.com/watch?v=TsPuVX2PjTs

Zaphod Beeblebrox, nejpříšerněji oblékaný člověk v celém známém vesmíru, by měl mít dvě hlavy na dvou krcích vedle sebe, občas s nimi o sebe třísknout, a né jen tu druhou mít nakreslenou na krku.

Terezie sympatická, ale po jedné minutě dnes, kdy se juchelka z medúzy a jurečka nemohli zhodnout, jsem pochopil, že toto může sledovat jen frustrovaný jedinec, jehož duše je chorá sebepohrdáním. Současný svět má dvě krize: příliš překotný technologický vývoj a nefunkčnost, nejapnost politické reprezentace. Už se těším na očistné ohně příštích revolucí, které musí přijít, protože společnost je držena pohromadě příliš velkou námahou a v Parlamentu nás reprezentují polokreténi. Hail Discordia!

Jménem flotily československé autobusové dopravy vás vítáme na palubě kouzelné škodověnky. Soudružky a soudruzi se trochu přešlehli ženšenem, proto část cesty letí, halucinují a zpívají. "Pane Honzo, tohle je nejchutnější kávička na dvaapadesáté rovnoběžce." Toto filmové podobenství jsem nepochopil. Ale byl jsem šťastný (dopamin).

Na začátku krásně zobrazený celkový chlad té situace, siroteček - šachový maniak, zbožné vychovatelky, barbituráty na utlumení zlobidel, adopce jako vysněný únik z toho ústavu, ale.. Nakonec se to vystříbřilo, náhradní matka nebyla zas' tak tragická, vlastně byly s Beth v harmonii. A pak už jen vzestup, kariéra, sláva. Pro ni byly šachy krásná halucinace, pocit bezpečí, ochranný blud, který nemohla opustit, protože jí dával stabilitu. Netflix docela jede, líbil se Domek z karet, negroidní univerzum Zaklínače mi, pravda, bylo poněkud kostrbatým diváckým zážitkem, ale Dámský gambit je opět v topu. Mámo, oštípej mi nehty na nohách, už tady na těch parketách cvakám jak rotvajler a pospíchej předplatit Netflix. Val!

Můj jezevčík to po 40 minutách vypl a radši si zahrál Resident Evil 5. Nejsem si jistý, jak moc tyto ceremonie komunikují s běžným divákem. Chápu ale, že umělecká komunita toto miluje - emoce & červené koberce.

Spisovatel Dashiell Hammett psal příběhy se zvláštně vychcanými osudovými ženami, lhářkami a manipulátorkami, ještě že jeho hrdinové jsou o třídu chytřejší, to je zachraňuje. Film výborný, na zdejším žebříčku uveden jako třicátý čtvrtý nejlepší noirový snímek. Avšak kdo si přečte knihu, ten se navíc dozví, jaký zvláštní příběh vyprávěl detektiv slečně Brigit, příběh o člověku z Tacomy, ve filmu to není. Ještě mě zaujalo, jakým udělátkem/sirko zapalovačem si Sam Spade připaloval balenika.

Na feťácích je nejvtipnější obrovská sebelítost, místo aby si vytáhli hlavu z prdele a něco se sebou udělali, tak budou vydávat zvuky na téma - život je křivda, špatné rodinné zázemí, dokonce vnímají úkorně, že už jejich ksichty v obchodech poznají, nemohou tedy krást kosmetiku a nemají na hero. Smažky jsou ultramelancholici.