castor

Motorky, neony, kožené bundy, zachmuřené výrazy, svižný střih a nedotažená zápletka, která se odehrává ve světě ovládaném mladistvými fantaziemi. Divák druhý den moc netuší, o čem to bylo, i když beru, že tehdy si to publikum rozhodně našlo. Motorkářským gangem je unesena rocková zpěvačka (přímo z podia), kdy ji rebel Michael Paré a drsná dívka se strašidelnou minulostí přivedou zpět. K tomu pár odboček, ale spíš uvědomění si, že jinak příběh nemá kam jít. Producent (celá vetřelčí série), scénárista a především režisér Walter Hill má (všelijaké) gangy evidentně rád, cítit je i jeho úchylka po westernech, pro současného diváka jde ovšem sotva o průměr…

Nevím, o kolikáté pokračování jde, nicméně máme rok 2023, takže asi není překvapením, že se maskéři a trikaři náležitě vyřádili, tudíž to méně otrlým divákům způsobí nepříjemné chvíle. Děj se za produkčního dohledu Sama Raimiho přesunul z lesů do města, ve kterém vypráví zvrácený příběh dvou odcizených sester. Jakmile se holky shledají a vypadá to na lepší příští, na scénu naskočí probuzené dávné zlo. Celé to má velmi slušný spád a až do konce tvůrci (kteří si skrze skvostné tržby mnou ruce) se záplavou krvavého násilí moc nepoleví. Ano, mohli být místy nápaditější a rafinovanější, nicméně morbidní gagy nechybí, atmosféra je temná a bezútěšná a fakt nedá oddechnout, přeživší členové rodinky navíc proti bubákům využívají všemožné domácí spotřebiče či pomůcky jako nůžky či struhadlo. Znovu to vidět rozhodně nechci, každopádně mírný žánrový nadprůměr.

Blbý film, proklatě obyčejný, ale s výtečnou akcí. Jaká jednička, taková dvojka. Pro diváka dobrá zpráva. Může mu být zároveň šumák, že už si nepamatuje z prvního dílu, proč se ústřední bijec nyní zotavuje v dubajské nemocnici. Důležitá je pracovní nabídka, kterou dostane: zachránit rodinku ze spárů sadistického tatíka, který zároveň vede gruzínskou mafii. Takže je tu znovu hodně střílení, kopání, bušení i dušení. Dá se říct, že to není jednotvárné, tvůrci přicházejí s několika solidními nápady a osvěžujícími prvky. Za kameru se znovu posadil choreograf akčních scén většiny velkých marvelovek Sam Hargrave. Nemá to výpravu násobně dražších kousků, ale akce mu jde parádně. Navíc Australan Chris Hemsworth zůstává urputným gladiátorem se zlomenou duší, série úderů nebo nějaká ta kulka v těle ho nezastaví a sype to dál a dál. Intenzivně, výživně, surově. Navíc je patrné, že mnohé na place odedřel sám. Pokud to divákovi stačí, spokojené budou všechny strany.

Ta skvělá a úžasná Amerika zase jednou čelí bezprecedentní hrozbě. Mike měl minule v helikoptéře vzácný náklad, takže si Jack zhluboka oddechl, nicméně právě on má teď na hlavě pytel a hlavu plnou chmurných myšlenek. A je to znovu Mike, který jej o pár hodin později plácá po ramenou, zatímco v zajetí mu právě na záda lili horkou vodu a do ran sypali sůl. Chavez jej ze zajetí vytáhne překvapivě snadno. Přesto poslední dva díly významně zachraňují celkový dojem ze čtvrté řady. Zejména akce na mexických hranicích je velmi slušivá, ač teda po zuby ozbrojení protivníci padali k zemi jak hrušky. Elizabeth Wright čerstvě složila přísahu coby nová ředitelka CIA a její pravá ruka, lyšák podšitá, pak na půdě Senátu (ukončení série doma ve Spojených státech se dalo očekávat) plamenně popíše slabiny systému, „vysvětlí“ nám, že věřit vlastní vládě může být ošemetné a senátorovi za Texas začne být zatraceně horko.

„Máte ten luxus dívat se na svět v černobílých barvách. Pro nás ostatní je to svět plný bolesti a snaha vynahradit si to nezná mezí!“ Zločinec ano, ale také rodinný muž. Jeden zachrání jeho nejbližší, druhý se postará o rodinu dalšího. Pánové jsou v Barmě a konečně jsme se ocitli v poněkud akčnějším hávu. Naštěstí to není utopené ve tmě, jak v několika předchozích případech. Zatím rozhodně nejlepší díl.

Zatímco v první a druhé sérii jsme se pohybovali na Blízkém východě (zejména Sýrie) a v Jižní Americe (zejména Venezuela), třetí nás vzala především do Evropy (Praha, Řím). Poslední řada má od každého trochu, ač asi nejvíc času trávíme v Barmě, Mexiku, Švýcarsku a tentokrát i Chorvatsku. Konečně přišla i nějaká ta akce, která zejména v prvních dvou sériích hrála důležitou roli, každopádně rádoby složitá spiknutí (rozuměj hlavně nepřehledná) stále hrají prim. Toho času jeden z nejrealističtějších seriálů… teď už ale prostě nevěřím. Postavám, situacím, zvratům.

Jack, pověřený úkolem vyčistit CIA, se vydává do Mexika, ale žádné inferno to není. Nechci být zatím skeptický, ale těch šest dílů bude zřejmě stačit, protože i tak je příběhové vaty až až. Mike je zatím nevyužitý, James Greer se tu trmácí a spíš řeší rodinné (se synem) vztahy. A Jack se evidentně bude muset rozhodnout, zda bude i nadále věřit v systém, za jehož ochranu léta bojoval. Místy nudné, místy nevtahující.

Když se rozbrečí, tak si hlídá, aby byla sama. Beze svědků. Jinak vystupuje s maximální věcností a tvrdou sebekontrolou. Životem znavená a skeptická zdravotní sestra Hana (Klára Melíšková) měla na oddělení následné péče v okresní nemocnici způsobit smrt pacientky. Nejprve se rozběhne vyšetřování na úrovni nemocnice, ovšem její záludně aktivní ředitel událost oznámí na policii, dotyčné nařídí dovolenou, ze které ovšem záhy zamíří do vazby. Bavila mě solidně budovaná atmosféra, nejednoznačnost figur i situací. Na malém městě se každý zná, kdekdo asi druhému závidí, rád veřejně utrousí nějakou „zaručenou zprávu“. Nejzajímavěji se jeví vztah mezi (neempatickou) matkou a (lehce zhýčkanou) studující dcerou. Brzy se objeví starší pochybné případy, novináři rozjíždějí vlastní verze, i v nemocnici je cítit napětí. A veřejnost má pochopitelně jasno, kdo je viníkem a kdo zabíjel. Melíšková jakékoliv divadlo odmítá. A je jedno, zda se shýbá nad kňučícím pacientem nebo sedí u soudu, u kterého jí hrozí doživotní vězení. Věčně stažená ústa, žádný úsměv, drsně přímé reakce. Ale furt to neznamená, že vědomě zabíjela. Bavilo mě právě veřejné vnímání jinakosti. Naopak se příliš nepodařilo samotné vyšetřování: policie sice koná, ale důkazy tak nějak (náhodně) přicházejí a divně se s nimi pracuje. Scenárista Štěpán Hulík nicméně na cokoliv zatím sáhnul, to proměnil ve zlato: napsal Hořící keř a hlavně skvostnou sérii Pustina. Mezilidské vztahy mu holt jdou náramně.

Říkal jsem si, že by Michael Peña úplně nehrál bad guye. Ryan má znovu spustit operaci Pluto, která se přímo týká bývalého ředitele CIA Millera, který má být napojený na barmskou Triádu, díky které by upevnil moc jednoho mexického kartelu. A nemá jít jen o drogy, nýbrž o sblížení drogového kartelu s teroristickou organizací. Té by neomezené finanční zdroje sakra pomohly. Stále je to nicméně na můj vkus méně záživné. Snad to nebude znovu tak moc zamotané, až to bude lehce směšné.

Seriál začal na Amazon Prime Video na sklonku srpna 2018 a mezi fanoušky se okamžitě zařadil mezi ty vůbec nejpopulárnější projekty. Vydařila se i druhá řada, ve třetí už to výrazněji drhlo. Úvod čtvrté je utopený ve tmě, postupně nás ale potěší návrat všech starých známých. Hraje se tu o to, že CIA možná stojí za vraždou zahraničního vůdce. Právě bývalý ředitel Miller v agentuře zanechal nemilé dědictví. Ovšem první díl nenabídne pořádnou akci, pořádné napětí ani pořádné dialogy.