Iggy

Tohle dvoudílné zpracování Tří mušketýrů jsem jako malý viděl nesčetněkrát. Dobrá akce, dobrodružství, romance, výborně zahrané všechny hlavní role (a to zrovna dvakrát nemusím Michaela Yorka ani Olivera Reeda) a nechybí ani humor.

Pro mě osobně nejmíň zajímavý a zábavný Kusturicův film. A to sem jich už pár viděl.

Jen abych zabránil šíření dezinformace: Jde o předlohu Jeana Geneta (1910-1986), francouzského spisovatele skandalisty, zloděje a homosexuála, Querelle z Brestu, mj přeloženou do češtiny.

Celkově dost slabý snímek, u kterého jsem stále čekal, kdy se to rozjede, ale nakonec z toho zbyla jen průměrná nuda. Film nezapře inspiraci Godardovým U konce s dechem, ale do jeho hektického a nabitého děje, který nás nenechá na chvíli vydechnout, má dost daleko. K filmu mě přilákala také tušená souvislost hlavního hrdiny Ziggyho s hudbou či androgynní postavou Davida Bowieho, která se však ukázala jako čistě náhodná. Zajímavá je práce kamery a prostředí Paříže. Také cyklické uzavření děje a alespoň letmé zahlédnutí Ziggyho oblíbence F.F. Coppoly oživují jinak dost plytký a nepříliš zajímavý děj, který tvoří jakousi prázdnou bublinu mezi začátkem a koncem. Vyčnívá snad jen Fitoussi jako pařížský floutek s čvaňhákem v koutku, výkonem ne nepodobný Belmondovi. I přesto, že promítání uvedl sám velmi sympatický David Lanzmann (ve filmu jako klávesák skupiny Špinavý ponožky) spolu s Fitoussim, na mě film působil jako průměrná nuda.

Úžasná role černé femme fatale Jaye Davidson! Kdyžtak si vzpomeňte na film Hvězdná brána…

Snad vůbec nejslavnější televizní seriál… Už jen ta úvodní znělka! Dokonale vykreslené charaktery, napadlo vás vůbec někdy, že by Hawkeye, Trapper, Radar, Frank, Margaret, Klinger, BJ (že by Benito Juarez?), Charles Emerson Winchester III. či plukovníci Henry Blake a Sherman Potter nebyli skuteční? Až na některé vážně míněné díly nemá M.A.S.H. chybu. Snad vůbec nejlepší jsou díly, ve kterých straší plukovník Flag. A moje nejoblíbenější postava? Samozřejmě Walter Radar O'Reilly.

Po prvním zhlédnutí naprostá bomba, jeden z nejatraktivnějších a nejchytlavějších filmů, co jsem viděl. Napodruhé bohužel už slabší, (ne)znalost zápletky tu dělá opravdu hodně.

Podle mě nejlepší Truffautův film, kterým navázal na Vigovu Trojku z mravů a kterým uvedl na scénu (a posléze i do všech filmových příruček) nezapomenutelnou postavu Antoina Doinela, pro kterou se narodil Jean-Pierre Léaud. Celá doinelovská pentalogie nemá ve filmu odboby, nadto je upřímná a citové zrání mladého Antoina působí přesvědčivě. Kdo by mohl zůstat lhostejný k trampotám jednoho upřímného mladého Pařížana, který to nemá v životě lehké?

U konce s dechem bylo jedním z prvních „uměleckých“ filmů, které jsem viděl. A po celkem nevydařeném středoškolském filmovém klubu (Andrej Rublev, Satyricon apod.) asi první, který se mi líbil. I když jsem ještě ani nevěděl, kdo je Humphrey Bogart, kterého tu Michel napodobuje. U konce s dechem je film jak pro cinefily, tak pro průměrné diváky, má v sobě drama, romantiku, napětí, umění i revoluci a je tak „ďábelským koktejlem a manifestem Nové vlny.“ Řekl bych „možná“ nejlepší film všech dob, po všech stránkách stejně inovativní jako Občan Kane.

Tenhle muzikál jsem si oblíbil jako docela malý, kdy mě fascinoval svět severoamerických Indiánů a Divokého západu. Do toho rázné a chytlavé písničky, podařené vtipy a živelná Doris Day. Druhá polovina je poměrně o dost slabší, ale i tak jeden z mých nejoblíbenějších filmů!