Iggy

Chlapec zvaný Kolyma vyrůstá spolu se svými kamarády v komunitě sibiřských zločinců, kteří byli ve 30. letech v dobách Sovětského svazu nuceně přesídleni ze své vlasti do oblasti dnešního Ponděstří. V neutěšeném prostředí podněsterského města Bender se chlapci učí, jak si vydobýt své místo v životě pomocí nožů, bitek a krádeží. Součástí jejich výchovy je i neporušitelný mravní kodex spojující v sobě zločin a křesťanskou etiku lásky k bližnímu. Striktní zásady v sobě zahrnují pohrdání drogami, penězi, přepychem a veškerými autoritami, které omezují lidskou svobodu, hlavně tedy policií a veškerou státní mocí, ale také lásku k dětem či postiženým a uctívání Panny Marie, ikon a zbraní. Životní moudrost chlapcům předává formou působivých příběhů a legend Kolymův dědeček Kuzja (John Malkovich).

Důležitou součástí kultury této komunity je umění tetování a každý člen si nese svůj životní příběh nesmazatelně vytetovaný na vlastním těle. Tatérskému umění se vyučí také Kolyma, čímž si získá důstojné postavení jak ve věznici pro mladistvé tak v komunitě Sibiřanů. Kvůli znásilnění mentálně postižené dívky Xénie (Eleanor Tomlinson), jejíž handicap Sibiřané považují za dar od Boha, se Kolyma na smrt znepřátelí se svým nejlepším kamarádem Gagarinem a aby dodržel kodex, vydá se za pomstou až do víru války v Čečensku. Sibiřská výchova je adaptací stejnojmenné autobiografické knihy Nicolaie Lilina, který skutečně v 80. a 90. letech vyrůstal v komunitě sibiřských zločinců v podněsterském městě Bender, od roku 2003 však žije v Itálii a živí se jako tatér, žurnalista a kulturní pracovník. O svém působení v ruské armádě během čečenské války vypráví Lilin ve své druhé knize nazvané Volný pád.

Maďarská rapsódie je prvním dílem zamýšlené trilogie Vitam et sanguinem (Život a krev) ve které chtěli režisér Miklós Jancsó a scénárista Gyula Hernádi nastínit průřez maďarských dějin od začátku 20. století do roku 1956. Pro hlavní postavu se inspirovali životem skutečné osobnosti maďarských dějin Endreho Bajcsyho-Zsilinszkého (1886-1944). Ve filmu vystupuje jako István Zsandányi (György Cserhalmi), syn drobného statkáře, hrdý Maďar, který prochází ideovým přerodem během rolnického povstání, první světové války a budování Maďarské republiky rad. Jancsó a Hernádi zde podávají příběhy lidí, jejichž osobnost je formována vypjatou dějinnou dobou. To vše v typické jancsóovské stylizované režii. Na Maďarskou rapsódii navazuje Allegro barbaro, třetí díl Concerto už nebyl natočen, ale vyšel spolu s předešlými díly knižně jako novela.

Allegro barbaro je druhým dílem zamýšlené trilogie Vitam et sanguinem (Život a krev) ve které chtěli režisér Miklós Jancsó a scénárista Gyula Hernádi nastínit průřez maďarských dějin od začátku 20. století do roku 1956. Allegro barbaro zachycuje další osudy Istvána Zsandányiho (György Cserhalmi), který se po pádu Maďarské republiky rad přiklonil na stranu rolníků, oženil se se svou kmotřenkou Mari a žije v ústraní na svém rodném venkovském statku. Nesouhlasí však se zhoršujícím se Héderváryho policejním terorem (ve skutečnosti horthyovská diktatura) a je obviněn z levicového smýšlení. Když je Maďarsko obsazeno nacisty jeho konflikt s Hédervárym vrcholí. I pokračování příběhů lidí, jejichž osobnost je formována vypjatou dějinnou dobou je natočeno jedinečným jancsóovským stylem. Třetí díl Concerto už nebyl natočen, ale vyšel spolu s předešlými díly knižně jako novela.